Derogace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fmt
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: fr:Dérogation
Řádek 18: Řádek 18:
[[de:Derogation]]
[[de:Derogation]]
[[en:Derogation]]
[[en:Derogation]]
[[fr:Dérogation]]
[[it:Deroga]]
[[it:Deroga]]
[[nl:Derogatie]]
[[nl:Derogatie]]

Verze z 26. 12. 2008, 13:02

Derogace označuje v právu zrušení právního předpisu nebo jeho části v důsledku nové právní úpravy.

K derogaci může dojít buď explicitně („zrušuje se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („zrušují se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o abrogaci).

V zájmu právní jistoty by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá právní norma je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém Nejvyšším správním soudu, který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení kompetenčních sporů).


Klasické římské právo rozlišovalo:

  • abrogaci - jí se rozumělo úplné zrušení právního předpisu
  • derogaci - jí se rozumělo částečné zrušení právního předpisu (tj. jeho novela).

(viz Milan Bartošek: Encyklopedie římského práva, Panorama 1981)

Abrogaci a derogaci lze rozlišovat i podle významu oněch slov v latině: Pak abrogace bude úplné, absolutní zrušení ("smrt" normy), zatímco derogace bude pouhá neúčinnost normy v určitém kontextu ("spánek normy") - např. zvláštní norma "ruší" obecnou - ve skutečnosti ji samozřejmě neruší, pouze se ve speciálních případech použije místo ní.