Komiks: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky upravil odkaz na Portál Umění
Korbel (diskuse | příspěvky)
Řádek 33: Řádek 33:


===Svět===
===Svět===
V [[Japonsko|Japonsku]] se po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] dostaly do obliby tzv. [[manga]] <!--nejsem si jist množným číslem--> - typicky Japonská forma komiksu, a filmy a seriály na nich založené, nazývané také [[anime]].
V [[Japonsko|Japonsku]] se po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] dostaly do obliby tzv. [[manga]] <!--nejsem si jist množným číslem--> - typicky japonská forma komiksu, a filmy a seriály na nich založené, nazývané také [[anime]].


== Příklady vydavatelství komiksů ==
== Příklady vydavatelství komiksů ==

Verze z 21. 12. 2008, 15:34

Soubor:WIGU example.png
Typická stavba komiksové stránky

Komiks je grafické médium, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány obrázky s případným doprovodným textem tak, že dohromady vyprávějí příběh. Jednomu obrázku, který většinou zachycuje jeden okamžik, se také říká panel. Komiksy se většinou vyznačují používáním „bublin“ k zobrazení mluvené řeči nebo myšlenek, velmi často jsou monology nebo doprovodné texty vypravěče napsány v obdélnících uvnitř jednotlivých panelů.

Pokud je komiks krátký (obvykle 3-5 panelů), nazývá se strip.

Historie

I vyprávění na Trajánově sloupu v Římě se dá považovat za komiks

Byť je v povědomí velké části čtenářů komiks fenoménem až od 20. století, dají se předchůdci komiksu, které odpovídají jeho dnešnímu chápání, najít už v umění starověkého Egypta. Byly nalezeny nástěnné malby, pocházející ze 2. tisíciletí př. n. l., zaznamenávající pásem obrázků a textů proběhlé děje. Kresby podobného typu jsou známy i z předkolumbovské Ameriky.

Ve středověké Evropě jsou známy obrazové příběhy bez doprovodného textu. Za svého druhu komiks lze považovat například i tapisérii z Bayeux - rozsáhlé dílo, vykreslující postupně příběh dobytí Británie Normany roku 1066.

Masové rozšíření kreslených seriálů bylo umožněno až vynálezem knihtisku. Už v roce 1460 vychází kreslené Utrpení svatého Erasma[zdroj?]. Ve své době bylo velmi oblíbené. Možná i proto, že brutalitou si nezadalo s dnešní undergroundovou produkcí.

obraz se série Dráha prostitutky

Dalším mezníkem byly příběhy William Hogartha, jehož série obrazů Dráha prostitutky (1731) a Dráha zhýralce, později přepracované na série rytin, patřily k nejpopulárnějším tiskům své doby. Ochrana práv autora byla popudem k vývoji copyrightu.

Yellow Kid, titulní postava prvního moderního komiksu

O spojení sekvencí obrazů a písma, a vytvoření základu moderního komiksu se zasloužil Rudolph Töpfer. Vydával přibližně v polovině 19. století řadu kreslených satirických příběhů. Své dílo bral ale jen jako zábavu a rozptýlení, nikoliv jako převratný vynález. J. W. Goethe o něm řekl: Kdyby se v budoucnosti Töpfer dokázal věnovat méně frivolním záležitostem a dokázal se trochu krotit, stvořil by věci nad všechny představy. Takovýchto výtvarníků a kreslířů se potom stále objevovalo čím dál více.

První moderní komiks však stvořil až v roce 1896 Richard Outcault, když publikoval v časopise New York World svůj strip Yellow Kid (Žluté dítě). Datum 16.2.1896 se také počítá jako „Den zrození komiksu“.

Komiks dnes

Česko

Hlavní článek: Český komiks

V Česku je historicky znám komiks Rychlé šípy, spjatý s dílem Jaroslava Foglara. Populární je též dětský komiks Čtyřlístek. Z modernějších komiksů se díky časopisu Reflex staly oblíbenými původní české komiksy Zelený Raoul nebo Hana a Hana, známý je též komiks Jaroslava Rudiše Alois Nebel, který vyšel ve třech knižních svazcích, poté vycházel ve formě stripu v časopisu Reflex a nyní vychází v časopise Respekt.

USA

V Americe se z počátku 20 století stále více rozšiřovala nabídka každodenních stripů a lidé si na formu komiksu zvykli. Prvním komiksovým albem byl až v 30. letech Action Comics s hlavním hrdinou Supermanem, který odstartoval Zlatý věk komiksu a spustil poptávku po superhrdinských komiksech. Poptávka po komiksech v 50. letech klesla, 60. léta ale znamenaly opět nárůst jejich obliby. 21. století znamená hlavně rozmach filmů, na komiksech založených - svého filmového zpracování se dočkali mimo jiné X-Men, Spider-Man, Hellboy, Ghost Rider, Fantastic Four, Sin City, 300 (komiks), Z pekla, Liga výjimečných...

Svět

V Japonsku se po 2. světové válce dostaly do obliby tzv. manga - typicky japonská forma komiksu, a filmy a seriály na nich založené, nazývané také anime.

Příklady vydavatelství komiksů

Světoví autoři komiksů a komiksových seriálů

Čeští autoři komiksů a komiksových seriálů

Formy komiksu

  • Strip (2 - 6 okének, vychází většinou časopisecky)
  • Komiksové album (většinou formátu A4, nejčastější je album tzv. "francouzského typu" - 48 stran)
  • Grafický román (komiksová kniha, někdy spojení několika krátkých příběhů)
  • Komiksový časopis
    • Komiksový fanzin (několik komiksů najednou od různých autorů, většinou je neziskový)
    • Komiksová série či minisérie (vznik v USA, komiks vychází na pokračování v časopisech většinou formátu A5)
    • Polokomiksový časopis (komiks funguje jako jedna z částí časopisu)
  • Webový komiks (delší příběh nebo série příběhů, často složený z (dějově) navazujících stripů)


Literatura

  • Scott McCloud: Understanding Comics - komiksový průvodce historií a teorií komiksu, český překlad vyšel v časopisu Crew č. 21/2002 ISSN 1211-6548
  • Thierry Groensteen : Stavba komiksu - průvodce teorií komiksu

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu komiks na Wikimedia Commons Šablona:Portál Umění

Šablona:Link FA