Okresy v Česku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
A0 (diskuse | příspěvky)
m Upřesnění odkazu na rozcestník Kraj - Změněno na Kraj (územní jednotka), kraj (územní jednotka)
Řádek 27: Řádek 27:
== Seznam okresů ==
== Seznam okresů ==


[[Kraj]]e a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] [[Zákon o územním členění státu]] č. 36/1960 Sb., později měněný zákony [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=69_1967_sb o národních výborech č. 69/1967 Sb.] §79 (rozdělení okresu [[Košice]] na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status [[Bratislava|Bratislavy]]), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro [[Brno]]), 40/1969 Sb. ([[Ostrava]]), 41/1969 Sb. ([[Plzeň]]), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na [[okres Zlín]]), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen [[okres Jeseník]]), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=320_2002_sb 320/2002 Sb.] (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující [[ministerstvo vnitra]] stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů).
[[Kraj (územní jednotka)|Kraje]] a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] [[Zákon o územním členění státu]] č. 36/1960 Sb., později měněný zákony [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=69_1967_sb o národních výborech č. 69/1967 Sb.] §79 (rozdělení okresu [[Košice]] na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status [[Bratislava|Bratislavy]]), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro [[Brno]]), 40/1969 Sb. ([[Ostrava]]), 41/1969 Sb. ([[Plzeň]]), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na [[okres Zlín]]), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen [[okres Jeseník]]), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=320_2002_sb 320/2002 Sb.] (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující [[ministerstvo vnitra]] stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů).


Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb. Další [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=513_2006_sb vyhláška č. 513/2006 Sb.] změnila území většiny okresů s účinností od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb. Další [http://www.lexdata.cz/web/service.nsf/Dokument?OpenAgent&cislo=513_2006_sb vyhláška č. 513/2006 Sb.] změnila území většiny okresů s účinností od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]].
Řádek 124: Řádek 124:


== Okresy České republiky podle samosprávných krajů ==
== Okresy České republiky podle samosprávných krajů ==
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků ([[kraj]]ů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků ([[kraj (územní jednotka)|kraj]]ů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.


=== Hlavní město [[Praha]] ===
=== Hlavní město [[Praha]] ===
Řádek 236: Řádek 236:
* [[Seznam českých okresů]]
* [[Seznam českých okresů]]
* [[Česko#Administrativní rozdělení|Administrativní rozdělení Česka]]
* [[Česko#Administrativní rozdělení|Administrativní rozdělení Česka]]
* [[kraj]]
* [[kraj (územní jednotka)|kraj]]
* [[NUTS]]
* [[NUTS]]
*[[mikroregion]]
*[[mikroregion]]

Verze z 22. 11. 2008, 12:50

Značka oznamující motoristům vjezd do okresu Brno-venkov

Okresy v České republice jsou územní jednotky středního stupně, na něž se dělí území státu s výjimkou Prahy podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších změn. Okresy se dále dělí na obce a vojenské újezdy (ústavnost existence vojenských újezdů je však napadána).

Území některých statutárních měst (Brno) tvoří samostatné okresy (okres Brno-město) a dokud existovaly okresní úřady, jejich působnost vykonávaly pro své území magistráty těchto měst a orgány samosprávných částí těchto měst (§ 10 zákona č. 147/2000 Sb.).

Praha není a nebyla okresem a její území se nedělí na okresy, ale na deset číslovaných obvodů. Praha měla podle přílohy č. 1 zákona č. 147/2000 Sb. pravomoci okresního úřadu pro svá území, kterou zčásti přenášela statutem na orgány svých obvodů, později vybraných městských částí.

Číselník okresů je vytvářen a udržován Českým statistickým úřadem; změny v okresech (vznik, změnu vymezení) schvaluje vláda ČR. Pro zjednodušení v číselnících a databázích ČSÚ Ministerstva vnitra nebo v jejich výstupech někdy není důsledně dodržována právní terminologie v souladu se zákony.

Pro účely evropské statistiky jsou české okresy jednotkou NUTS4, která platí do 31.12.2007. Od 01.01.2008 se již úroveň NUTS4 nebude na území České republiky používat.

Název okresu je jedinečný v rámci celé republiky.

Okresní úřady na území České republiky ukončily svoji činnost 31. prosince 2002 v rámci druhé fáze reformy územní správy. Po 1. lednu 2003 zůstávají okresy územními obvody soudů, státních zastupitelství, některých organizačních jednotek Policie České republiky, případně jiných státních institucí a používají se jako statistická jednotka. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, jejichž správní obvody jsou zpravidla o něco menší než okresy a některých případech přesahovaly i přes hranice okresů. Tento stav nastal u 152 obcí a narušil tak skladebnost územního členění státu. Proto bylo nezbytné v rámci reformy územní správy tyto vztahy narovnat. Částečně se podařilo realizovat tento krok změnou okresní příslušnosti 119 obcí vydáním vyhláška číslo 513/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2007. Výjimkou jsou dosud 33 obce spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce leží v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).

Historie

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak územně správní celky, které se původně označovaly jako okresní hejtmanství, v jejichž čele stál okresní úřad; dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.

V České republice ještě před zánikem Československa transformoval zákon ČNR č. 425/1990 Sb. okresní národní výbory s účinností ode dne obecních voleb v roce 1990 na okresní úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními (v zákoně dále označovanými jen slovem shromáždění). Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.“

Slovensko se formálně (ještě) člení na okresy, okresní úřady ovšem byly nedávno, podobně jako v Česku, zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke). Mimo okresů zde na úrovni okresů existují statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Seznam okresů

Kraje a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od 1. července 1960 Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb., později měněný zákony o národních výborech č. 69/1967 Sb. §79 (rozdělení okresu Košice na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status Bratislavy), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro Brno), 40/1969 Sb. (Ostrava), 41/1969 Sb. (Plzeň), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na okres Zlín), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen okres Jeseník), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a 320/2002 Sb. (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující ministerstvo vnitra stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů).

Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb. Další vyhláška č. 513/2006 Sb. změnila území většiny okresů s účinností od 1. ledna 2007 tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb. tvoří samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělí se na deset obvodů.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Západočeský kraj

Severočeský kraj

Východočeský kraj

Jihomoravský kraj

Severomoravský kraj

Okresy České republiky podle samosprávných krajů

Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanovil názvy vyšších územních samosprávných celků (krajů) a vymezil je výčtem okresů (území okresů bylo později definováno prováděcím předpisem k zákonu č. 36/1960 Sb., o územním členění státu - vyhláškou č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy). Novelizujícím ústavním zákonem č. 176/2001 Sb. byly čtyři kraje přejmenovány.

Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. také jmenováno vyšším územním samosprávným celkem. Na hlavní město Prahu se nevztahuje Zákon o krajích, Praze přiznává postavení a pravomoci obce a zároveň kraje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění.

Podle zákona 147/2000 Sb., o okresních úřadech, hlavní město Praha plnilo v plném rozsahu i funkce okresního úřadu, třebaže okresem není a nebylo a na okresy se nečlení. Na roveň okresních soudů jsou jako soudy prvního stupně postaveny obvodní soudy.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj

Zlínský kraj

Související články

Externí odkazy

Právní předpisy

  • Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
  • Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v aktuálně účinném znění
  • Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
  • Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech (zákon obsahuje v § 44 i ustanovení o zrušení okresních úřadů)
  • Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
  • Částka 114/1997 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků…, s původními názvy později přejmenovaných krajů
  • Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v aktuálně účinném znění
  • Ústavní zákon č. 176/2001 Sb., přejmenování čtyř krajů
  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)
  • Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů…
  • Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze
  • Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů Prahy