Ne základnám: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 11. 2008, 19:40

Ne základnám je občanská iniciativa (volné sdružení osob a hnutí), která bojuje proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky.^[1] Definuje se jako nadstranické sdružení, které si neklade za cíl vytvářet vlastní jednotnou politiku v oblastech nesouvisejících s otázkou základny,^[1] na stránkách regionální skupiny se však vyskytuje i například článek o válce v Iráku.^[2] Iniciativa vznikla v srpnu roku 2006.^[3] V současné době je v ní sdruženo přes pět desítek organizací^[1] a působí v rámci ní devatenáct regionálních skupin. Mluvčími iniciativy jsou Jan Májíček a Jana Glivická.^[4].

Týdeník Respekt označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku. ^[5]

Činnost

Od svého založení uspořádala iniciativa několik demonstrací za referendum a proti radarové základně v Praze, Brně, Ostravě a na různých místech v Brdech, mezinárodní konferenci proti jadernému zbrojení v Březnici a stovky happeningů, debat a kulturních akcí ^[6].

Organizuje také petiční akci za uspořádání celostátního referenda o této otázce: Souhlasíte s umístěním a existencí základny Národního raketového systému obrany USA na území České republiky?^[7] V současnosti (srpen 2008) tuto petici podepsalo více než 130 000 lidí^[8]. Podle údajů iniciativy petici podepsaly také české i světové osobnosti jako například Noam Chomsky, Jan Keller a Erazim Kohák.

Od 17. června do 21. srpna 2008 provozovala iniciativa na pražském Václavském náměstí nepřetržitý 24-hodinový petiční stánek^[9]. Celková doba, po níž stánek na místě stál, přesáhla 1 570 hodin.

Organizační uspořádání

V rámci iniciativy Ne základnám působí v současnosti (květen 2008) celkem 19 regionálních skupin po celé České republice, konkrétně v následujících městech a místech: Brdy, Brno, České Budějovice, Český Krumlov, Hodonín-Břeclav, Jihlava, Karlovy Vary, Kolín, Louny, Most, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Prostějov, Přerovsko Strakonice a Ústí nad Labem.

Spolupráce s dalšími organizacemi proti radarové základně

Iniciativa Ne základnám spolupracuje s podobně zaměřenou Ligou starostů proti radaru (spolupořádají některé akce) a několika mezinárodními mírovými organizacemi (Mayors for Peace, Campaign for Peace and Democracy, Campaign for Nuclear Disarmament). Ne základnám opakovaně podpořila českou pobočku Greenpeace v jí pořádaných akcích zaměřených proti radarové základně. Ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter vystoupil na protestním happeningu iniciativy Ne základnám proti násilnému vyhnání aktivistů Greenpeace z brdské kóty 718 (místa, na němž má být vybudován radar Národní protiraketové obrany USA)^[10].

Názory na iniciativu, oceňení a obviňování

Podpora a ocenění iniciativy

Podpora známých osobností

Petici iniciativy Ne základnám podepsali například Noam Chomsky, Jan Keller, Erazim Kohák a řada dalších vysokoškolských pedagogů (včetně profesorů a docentů) z Prahy, Brna a Pardubic. Z umělců iniciativu podporuje režisérka Věra Chytilová, režisér Zdeněk Troška či frontman kapely Krausberry Martin Kraus. Z bývalých disidentů a chartistů například Ivan Odilo Štampach, Luboš Kohout, Jaroslav Šabata, Petr Uhl, Jan Tesař, Julius Tomin, … ^[11]

Nejúspěšnější občanské hnutí v Česku

Časopis Respekt označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku. ^[5]

Kritika a obviňování

Spojení s extremismem, případně se státy oponujícími USA

Max Blaustein z časopisu Eretz.cz v článku na Neviditelném psu tvrdí, že ačkoliv iniciativa vystupuje jako jako vlastenecky motivovaný oponent budování americké radarové základny v České republice, je ve skutečnosti ve spojení s islámskými a komunistickými extrémisty a hájí zájmy Íránu. Podle něj se její zástupci se aktivně účastní mezinárodních konferencí, jejichž tématem má být „boj proti USA, antisemitismus a rozdmýchávání nenávisti a podpora všech forem boje za osvobození Palestiny (tzn. včetně teroristických útoků)“.^[12]Zastánci Inciativy však oponují, že na jediné mezinárodní konferenci, které se zástupci Inciativy zůčastnili, tedy Káhirské konferenci, nikdo terorismus nepropagoval a že je zásadní rozdíl mezi kritikou politiky státu Izrael a antisemitismem.^[zdroj⁠?]

Jiří Wagner kritizoval, že některé z organizací, které iniciativě vyjádřily podporu, jsou nedemokratické, extrémistické či jinak problémové.^[1]^[13] Mezi kritizované organizace patří například trockistické skupiny Socialistická Solidarita, Socialistická organizace pracujících, Socialistická alternativa Budoucnost, dále antikapitalistické REVO – nezávislá organizace mládeže, Palestinský klub, Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Islámská nadace v Praze, Muslimská unie, Socialistický kruh, Levý blok, Společnost Julia Fučíka, Ostravský levicový klub, nebo server Nový směr.^[13]

Marginalizace akcí

Členové iniciativy tvrdí, že její akce byly v médiích doposud buď marginalizovány nebo interpretovány jako demonstrace důchodců a komunistů.^[14]^[12] Mluvčí Jan Tamáš v souvislosi s neobjektivitou České televize v březnu 2007 poslal otevřený protestní dopis jejímu řediteli Jiřímu Janečkovi.^[15]

Antikomunismus

V květnu 2007 aktivisté Ne základnám vyškrtli úředně zakázaný Komunistický svaz mládeže ze seznamu podporujících organizací uvedeného na webu iniciativy. Aktivisté z iniciativy se snažili o zákaz používání komunistických symbolů na akcích iniciativy. David Pazdera z okruhu úředně rozpuštěného KSM poté prohlásil, že vrcholoví představitelé iniciativy vystupují antikomunisticky.^[16]^[17]

Financování

Karel Pacner obvinil iniciativu z nejasného financování, z toho že je finančně podporována Ruskem a jinými státy, které si radar v Česku nepřejí.^[18]^[19] Kritici^[zdroj?] tvrdí, že iniciativou vykazovaný objem finančních prostředků neodpovídá předpokládaným nákladům (například finančně nákladné billboardové kampaně).

Iniciativa Ne základnám nesouhlasí a poukazuje na to, že veškeré záznamy o jejích financích jsou komukoli k dispozici na transparentním účtu.^[20] Tvrdí také, že své aktivity financují většinou přímo členové Ne základnám z vlastních kapes, případné větší náklady jsou pokryty z dobrovolných příspěvků od příznivců, sponzorského poskytování zboží či služeb od firem sympatizantů atd.^[21]

V kultuře

Filmaři Vít Klusák a Filip Remunda, autoři kontroverzního filmu Český sen, natáčejí o iniciativě Ne základnám a celém českém „sporu o radar“ celovečerní film.

Odkazy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Ne základnám march in Brdy.jpg|thumb|Protestní pochod iniciativy Ne základnám v [[Brdy|Brdech]] proti zřízení americké vojenské základny v Česku]]
-'''Ne základnám''' je [[občanská iniciativa]] (volné sdružení osob a hnutí), která nenásilnou formou bojuje proti umístění základny systému [[Protiraketová obrana USA|Národní raketové obrany USA]] na území [[Česká republika|České republiky]].<ref name="prohlaseni">[http://www.nezakladnam.cz/cs/19_o-iniciative O iniciativě], web Ne základnám, vymezení cílů a seznam podporujících osob a hnutí, nedatováno</ref> Definuje se jako nadstranické sdružení, které si neklade za cíl vytvářet vlastní jednotnou politiku v oblastech nesouvisejících s otázkou základny,<ref name="prohlaseni"/> na stránkách regionální skupiny se však vyskytuje i například článek o válce v Iráku.<ref>[http://nezakladnam-brno.org/index.php?show=article&id=82 ''Irák – pět let okupace. Jaké byly skutečné důvody k válce a jaké jsou její výsledky?''], Ne základnám Brno (autor neuveden), 6. 3. 2008</ref> Iniciativa vznikla v srpnu roku 2006.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/radar-je-prinosem-pro-par-politiku-rika-jeho-odpurkyne-p1b-/domaci.asp?c=A070123_091745_domaci_cen ''Radar je přínosem pro pár politiků, říká jeho odpůrkyně''], idnes.cz, 23. 1. 2007, cen (Jakub Čeněk), rozhovor s koordinátorkou inciativy Ne základnám Ivonou Novomestskou</ref> V současné době je v ní sdruženo přes pět desítek organizací<ref name="prohlaseni"/> a působí v rámci ní devatenáct regionálních skupin. Mluvčími iniciativy jsou [[Jan Májíček]] a [[Jana Glivická]].<ref name="kontakt">[http://www.nezakladnam.cz/cs/22_kontakt Kontakt], web Ne základnám</ref>.
+'''Ne základnám''' je [[občanská iniciativa]] (volné sdružení osob a hnutí), která bojuje proti umístění základny systému [[Protiraketová obrana USA|Národní raketové obrany USA]] na území [[Česká republika|České republiky]].<ref name="prohlaseni">[http://www.nezakladnam.cz/cs/19_o-iniciative O iniciativě], web Ne základnám, vymezení cílů a seznam podporujících osob a hnutí, nedatováno</ref> Definuje se jako nadstranické sdružení, které si neklade za cíl vytvářet vlastní jednotnou politiku v oblastech nesouvisejících s otázkou základny,<ref name="prohlaseni"/> na stránkách regionální skupiny se však vyskytuje i například článek o válce v Iráku.<ref>[http://nezakladnam-brno.org/index.php?show=article&id=82 ''Irák – pět let okupace. Jaké byly skutečné důvody k válce a jaké jsou její výsledky?''], Ne základnám Brno (autor neuveden), 6. 3. 2008</ref> Iniciativa vznikla v srpnu roku 2006.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/radar-je-prinosem-pro-par-politiku-rika-jeho-odpurkyne-p1b-/domaci.asp?c=A070123_091745_domaci_cen ''Radar je přínosem pro pár politiků, říká jeho odpůrkyně''], idnes.cz, 23. 1. 2007, cen (Jakub Čeněk), rozhovor s koordinátorkou inciativy Ne základnám Ivonou Novomestskou</ref> V současné době je v ní sdruženo přes pět desítek organizací<ref name="prohlaseni"/> a působí v rámci ní devatenáct regionálních skupin. Mluvčími iniciativy jsou [[Jan Májíček]] a [[Jana Glivická]].<ref name="kontakt">[http://www.nezakladnam.cz/cs/22_kontakt Kontakt], web Ne základnám</ref>.
 Týdeník [[Respekt]] označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku. <ref name="respekt">[[Respekt]] č. 25/2008</ref>