Biblické písně: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m →‎Vznik písní: nefunkční odkaz na Rusko|Ruska
Řádek 7: Řádek 7:


== Vznik písní ==
== Vznik písní ==
Dnes je možné jen předpokládat, co bylo základním impulzem pro Dvořáka k vytvoření těchto písní. Za základ je možné pokládat charakteristickou náladu, která nutkala skladatele, aby se často odvracel od světa, který ho obklopoval a vnořil se co nejhlouběji do svého nitra. Mohly tu však být i jiné důležité příčiny pro vznik písní. Autora se jistě muselo dotknout, když na konci roku [[1893]] zemřeli dva jeho hudební současníci – [[Pjotr Iljič Čajkovskij]] a [[Charles Gounod]]. S Čajkovským navíc Dvořák udržoval velmi přátelské vztahy a díky němu se náš hudebník dostal v roce [[1890]] do [[RuskoRuska]]. Krátce poté přišla k Dvořákovi další smutná zpráva. V únoru [[1894]] zemřel [[Hans von Bülow]], skvělý dirigent, Dvořákův ctitel a propagátor. K tomu přišla další zpráva ze skladatelova vlastního domova, že ve [[Velvary|Velvarech]] umírá jeho osmdesátiletý otec František. Musíme si také uvědomit, že čas ve kterém Dvořák písně psal, byl krátce před [[Velikonoce|Velikonocemi]]. Z toho všeho si můžeme odvodit, že Biblické písně nevznikaly náhodně, ale že autor měl pro vznik díla velkou řadu důvodů.
Dnes je možné jen předpokládat, co bylo základním impulzem pro Dvořáka k vytvoření těchto písní. Za základ je možné pokládat charakteristickou náladu, která nutkala skladatele, aby se často odvracel od světa, který ho obklopoval a vnořil se co nejhlouběji do svého nitra. Mohly tu však být i jiné důležité příčiny pro vznik písní. Autora se jistě muselo dotknout, když na konci roku [[1893]] zemřeli dva jeho hudební současníci – [[Pjotr Iljič Čajkovskij]] a [[Charles Gounod]]. S Čajkovským navíc Dvořák udržoval velmi přátelské vztahy a díky němu se náš hudebník dostal v roce [[1890]] do [[Rusko|Ruska]]. Krátce poté přišla k Dvořákovi další smutná zpráva. V únoru [[1894]] zemřel [[Hans von Bülow]], skvělý dirigent, Dvořákův ctitel a propagátor. K tomu přišla další zpráva ze skladatelova vlastního domova, že ve [[Velvary|Velvarech]] umírá jeho osmdesátiletý otec František. Musíme si také uvědomit, že čas ve kterém Dvořák písně psal, byl krátce před [[Velikonoce|Velikonocemi]]. Z toho všeho si můžeme odvodit, že Biblické písně nevznikaly náhodně, ale že autor měl pro vznik díla velkou řadu důvodů.


== Charakteristika ==
== Charakteristika ==

Verze z 13. 11. 2008, 22:44

Antonín Dvořák: Biblické písně. Cyklus na slova Bible kralické (Davidovy Knihy žalmů), op. 99 (B. 185)

Dvořákův hrob na Vyšehradě v Praze

Biblické písně je dílo velmi intimní, jedno z nejniternějších v celém životním díle Antonína Dvořáka. Je to cyklus deseti zpěvů pro sólový hlas s průvodem klavíru na texty z Knihy žalmů v překladu Bible Kralické. O spontánnosti jejich vzniku není pochyb. První z nich (podle vydání sedmá) byla ve zpěvním hlase zaznamenána 5. března 1894 a ostatní písně následovaly rychle za sebou, takže celý cyklus byl hotov během tří týdnů!!! První z písní byla tedy zapsána 5. března. Ten samý den byl hotov náčrt písně deváté, 7. března byla načrtnuta i vypracována píseň druhá, další den v čistopise píseň sedmá a pak devátá. 13. března byly rozpracovány písně první, šestá a desátá, z nichž 14. března byla dokončena píseň desátá a 15. března píseň první, spolu se začátkem písně čtvrté, která byla hotova 16. března. Mezi 18. a 20. březnem Dvořák dokončil píseň šestou a konečně 21. března byly ještě načrtnuty písně třetí, pátá a osmá, z nichž třetí autor vypracoval 22. března, pátou 24. a osmou 25. a 26. března.

Vznik písní

Dnes je možné jen předpokládat, co bylo základním impulzem pro Dvořáka k vytvoření těchto písní. Za základ je možné pokládat charakteristickou náladu, která nutkala skladatele, aby se často odvracel od světa, který ho obklopoval a vnořil se co nejhlouběji do svého nitra. Mohly tu však být i jiné důležité příčiny pro vznik písní. Autora se jistě muselo dotknout, když na konci roku 1893 zemřeli dva jeho hudební současníci – Pjotr Iljič Čajkovskij a Charles Gounod. S Čajkovským navíc Dvořák udržoval velmi přátelské vztahy a díky němu se náš hudebník dostal v roce 1890 do Ruska. Krátce poté přišla k Dvořákovi další smutná zpráva. V únoru 1894 zemřel Hans von Bülow, skvělý dirigent, Dvořákův ctitel a propagátor. K tomu přišla další zpráva ze skladatelova vlastního domova, že ve Velvarech umírá jeho osmdesátiletý otec František. Musíme si také uvědomit, že čas ve kterém Dvořák písně psal, byl krátce před Velikonocemi. Z toho všeho si můžeme odvodit, že Biblické písně nevznikaly náhodně, ale že autor měl pro vznik díla velkou řadu důvodů.

Charakteristika

Antonín Dvořák byl silně věřící člověk s upřímným poměrem k Bohu. Víme, že jeho opravdová zbožnost se již několikrát projevila ve skladatelově práci. Jeho Stabat Mater a Rekviem patří k základním pilířům české hudby. Biblické písně jsou však pro Dvořákovu zbožnost nejpříznačnější. Ukazují totiž jeho víru v prostotě a hlubokosti. Není bez zajímavosti, že skladatel psal písně na texty české, a že pro tyto texty volí výňatky z Davidovy Knihy žalmů podle otištění v Bibli Kralické.

V těchto textech je obsažena velká moudrost v názorech na smysl života a na duchovní potřeby člověka. Je v nich také básnická síla a barvitost slov. Je zřejmé, že skladatel Knihu žalmů velmi dobře znal a jeho výběr textů nemohl být náhodný. Vybíral si v širokém rozsahu od žalmu 23 až po žalm 145. Dvořák také projevil jemný smysl proto, aby v písních byla obsahová rozmanitost, aby se písně úzkostné střídaly s důvěřivými a po žalozpěvech přicházely radostné hymny. Na původním znění textů měnil autor jen detaily. Přidal-li někde slůvko nebo ho pozměnil, dělal to pouze z potřeby utváření hudební fráze, ale také pro zesílení hudebního výrazu. Vlastní písňové zhudebnění těchto textů patří k vrcholům písňové literatury. Dvořák se dokázal skvěle ztotožnit s myšlenkami biblických veršů a přetvořil je v hudební projev stejně prostý a hluboký jako jsou verše samy.

Je velmi zajímavé, jak se základní tvůrčí vypětí při práci na písních projevilo na jejich deklamační stránce. Skladatel musel být při práci velmi opatrný i volný zároveň. Hudební linie se vytváří s obvyklou nenuceností, aniž by se rozcházela s logickým spádem vět a slov. Je možné, že tu rozhodovala i okolnost, že Dvořák akceptoval výtky, kterými česká kritika poznamenala jeho umělecká díla při posuzování deklamační stránky jeho oper. Hudební tvar, který skladatel písním vtiskl, plně respektuje ducha české řeči. Je zřejmé, že si autor uvědomoval deklamační čistotu písní, a proto se velmi zjímal o německý a anglický překlad. Jeho vydavatel Simrock, který písně koupil v roce 1894, také sám věnoval pozornost překladu na výslovné přání Dvořáka. Do němčiny písně přeložil Bedřich Eben a anglický překlad zajistila Daphne Rusbridge.

Vydání písní, první provedení

V původním znění s klavírním doprovodem vydala Simrockova firma v Berlíně poprvé Biblické písně na začátku roku 1895. Brzy poté autor přepracoval klavírní doprovod prvních pěti písní do orchestrální podoby pro malý orchestr. Jak řekl Simrockovi sám Dvořák, pěvci si prý v písních s orchestrem libují, a je to pro ně něco nového.

První provedení těchto písní v orchestrálním znění bylo 4. ledna 1896 na zahajovacím koncertě spolku Česká filharmonie v pražském Rudolfinu. Koncert řídil sám Antonín Dvořák a pěveckého partu se ujal barytonista Národního divadla František Šír. Dvořákova originální partitura 1. až 5. písně vyšla tiskem poprvé až v roce 1960 v kritické edici Souborného díla Antonína Dvořáka. Písně 6. až 10. v instrumentaci Jarmila Burghausera a Jana Hanuše vyšly současně jako doplněk k tomuto prvnímu vydání původního orchestrálního znění. Biblické písně byly také upraveny a vydány pro vyšší hlas, soprán a tenor.

Texty písní

Šablona:Přesunout na Wikisource

1. Oblak a mrákota jest vůkol něho

Oblak a mrákota jest vůkol něho,
Spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
Oheň předchází jej a zapaluje vůkol nepřátele jeho.
Zasvěcujíť se po okršku světa blýskání jeho;
To vidouc země děsí se.
Hory jako vosk rozplývají se před obličejem Hospodina,
Panovníka vší země.
A slávu jeho spatřují všichni národové.


2. Skrýše má a paveza má Ty jsi

Skrýše má a pavéza má Ty jsi,
Na slovo vzaté očekávám.
Odstuptež ode mne, nešlechetníci,
Abych ostříhal přikázáni Boha svého.
Posiluj mne, bych zachován byl,
A patřil ku stanoveným Tvým ustavičně.
Děsí se strachem před Tebou tělo mé,
Nebo soudů Tvých bojím se náramně.


3. Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou

Slyš o Bože! slyš modlitbu mou,
Neskrývej se před prosbou mou.
Pozoruj a vyslyš mne;
Neboť naříkám v úpění svém,
A kormoutím se.
Srdce mé tesklí ve mně,
A strachové smrti přišli na mne,
A hrůza přikvačila mne.
I řekl jsem: Ó bych měl křídla
Jako holubice,
Zaletěl bych a poodpočinul.
Aj, daleko bych se vzdálil,
A prěbýval bych na poušti.
Pospíšil bych ujíti větru
Prudkému a vichřici.


4. Hospodin jest můj pastýř

Hospodin jest můj pastýř;
Nebudu míti nedostatku.
Na pastvách zelených pase mne,
K vodám tichým mne přivodí.
Duši mou občerstvuje;
Vodí mne po stezkách
Spravedlnosti pro jméno své.
Byť se mi dostalo jíti
Přes údolí stínu smrti:
Nebuduť se báti zlého,
Nebo Ty se mnou jsi;
A prut Tvůj a hůl Tvá,
Toť mne potěšuje.


5. Bože! Bože! Píseň novou

Bože! Bože! píseň novou
Zpívati budu Tobě na loutně,
A žalmy Tobě prozpěvovati.
Na každý den dobrořečiti budu Tobě
A chváliti jméno Tvé na věky věků.
Hospodin jistě veliký jest
A vší chvály hodný,
A velikost jeho
Nemůž vystižena býti.
O slávě a kráse a velebnosti Tvé,
I o věcech Tvých předivných mluviti budu.
A moc přehrozných skutků Tvých
Všichni rozhlašovati budou;
I já důstojnost Tvou
Budu vypravovati.


6. Slyš, o Bože, volání mé

Slyš, o Bože, volání mé,
Pozoruj modlitby mé!
Nebo jsi býval útočiště mé
A pevná věže před tváří nepřítele.
Budu bydleti v stánku Tvém na věky,
Schráním se v skrýši křídel Tvých.
Bože! Bůh silný můj Ty jsi,
Tebe žízní duše má,
Po Tobě touží tělo mé,
V zemi žíznivé a vyprahlé,
V níž není vody;
A tak, abych Tobě dobrořečil
A s radostným rtů prozpěvováním
Chválila by Tě ústa má.


7. Při řekách babylonských

Při řekách babylonských,
Tam jsme sedávali a plakávali,
Rozpomínajíce se na Sion.
Na vrby v té zemi
Zavěšovali jsme citary své,
A když se tam dotazovali nás ti,
Kteříž nás zajali,
Na slova písničky říkajíce:
Zpívejte nám některou píseň Sionskou,
Odpovídali jsme:
Kterakž bychom mohli zpívati
Píseň Hospodinovu
V zemi cizozemců?
Jestliže se zapomenu na tebe,
O Jeruzaléme,
O, zapomeniž i pravice má umění svého.


8. Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou

Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou;
Neboť jsem opuštěný a ztrápený.
Soužení srdce mého rozmnožují se,
Z úzkostí mých vyveď mne.
Smiluj se nade mnou!
Viz trápení mé a bídu mou
A odpusť všecky hřichy mé.
Ostříhej duše mé a vytrhni mne
Ať nejsem zahanben,
Neboť v Tebe doufám.


9. Pozdvihuji očí svých k horám

Pozdvihuji očí svých k horám,
Odkud by mi přišla pomoc.
Pomoc má jest od Hospodina,
Kterýž učinil nebe i zemi.
Nedopustíť, aby se pohnouti
Měla noha Tvá,
Nebo nedřímeť strážný Tvůj.
Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten,
Kterýž ostříhá Izraele.


10. Zpívejte Hospodinu píseň novou

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
Neboť jest divné věci učinil;
Zvuk vydejte, prozpěvujte
A žalmy zpívejte.
Zvuč, moře, i to, což v něm jest;
Okršlek světa, i ti, což na něm bydlí.
Řeky rukama plesejte,
Spolu s nimi i hory prozpěvujte.
Plesej, pole, a vše, což na něm;
Plesej, země, zvuč i moře,
I což v něm jest.