Jansenismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
DragonBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: is:Jansenismi
Nallimbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: la:Iansenismus
Řádek 36: Řádek 36:
[[it:Giansenismo]]
[[it:Giansenismo]]
[[ja:ジャンセニスム]]
[[ja:ジャンセニスム]]
[[la:Iansenismus]]
[[nl:Jansenisme]]
[[nl:Jansenisme]]
[[no:Jansenismen]]
[[no:Jansenismen]]

Verze z 10. 11. 2008, 11:56

Jansenismus byl morálně přísný teologický směr v katolické církvi 16. až 18. století, ovlivněný kalvinismem. Vznikl z myšlenek holandského teologa a biskupa v Ypres Cornelia Otto Jansena (1585 – 1638), který ve své knize o sv. Augustinovi (vyšla 1640) silně zdůraznil jeho nauku o prvotním hříchu a o nezbytnosti Boží milosti ke spáse.

Podle křesťanské nauky se člověk rodí zatížen dědičným hříchem a z vlastních sil nemůže dosáhnout spásy. Jansen a jansenisté se ovšem lišili naukou o předurčení čili predestinaci: vševědoucí Bůh o každém člověku předem ví, zda bude spasen, nebo zavržen. Tuto nauku odvozovali ze spisů sv. Augustina, podobně jako Jean Calvin, od něhož se ale lišili v tom, že zatímco podle Calvina může věřící člověk dospět k jistému poznání, že je předurčen ke spasení, jansenisté takovou možnost popírali. Katolická církev, k níž se jansenisté důsledně hlásili, jansenismus nicméně odsoudila roku 1653 (papež Innocenc X.) a znovu roku 1712.

Důsledkem této nauky byl velký nárok na mravní život věřících, mravní rigorismus, který ovšem často vedl i k ostré kritice církevní praxe a církevních představitelů. Tak tomu bylo zejména ve Francii, kde střediskem jansenismu byl klášter Port-Royal a mezi jeho stoupenci byl např. Antoine Arnauld, Jean Racine a Blaise Pascal. Ten se ujal obhajoby kláštera proti jezuitům ve velice ostrých „Listech provinciálovi“, vydaných pod pseudonymem a 1660 králem zakázaných. Klášter Port-Royal byl pak roku 1710 zbořen a řeholnice rozehnány.

Jansenistické názory však trvaly v odlišných postojích francouzského kléru vůči papežské kurii, kterým se říká galikanismus, a po nějakou dobu i v holandské starokatolické církvi.

Odkazy

Na internetu

Literatura

  • P. Horák (vyd.): Svět Blaise Pascala. Praha 1985

Šablona:Link FA