Mastičkář: Porovnání verzí
úprava textu vloženého anonymem do encyklopedičtější formy |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
=== První část === |
=== První část === |
||
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také jako mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na něm rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie ([[Marie (matka Ježíšova)|Panna Maria]], [[Máří Magdaléna]] a Marie, sestra [[Lazar]]a), které shánějí masti k [[balzamování]] mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí [[Abrahám]]ova syna [[Izák]]a. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc. Další text není dochován. |
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také jako mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na něm rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie ([[Marie (matka Ježíšova)|Panna Maria]], [[Máří Magdaléna]] a Marie, sestra [[Lazar]]a), které shánějí masti k [[balzamování]] mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí [[Abrahám]]ova syna [[Izák]]a ( opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní legendu ), tím , že mu poleje hýždě výkaly. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc. Další text není dochován. |
||
Posledním výjevem hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější. |
Posledním výjevem hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější. |
||
Verze z 3. 11. 2008, 21:58
Mastičkář je nejstarší české drama ze 14. století. Žánrově jde o veršovanou satirickou frašku, zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Jsou známy dvě části: první tvoří vložku latinsko-české hry Tří Marií, v druhé části je obsažen ve zlomcích rukopisu několika latinsko-českých náboženských her. Děj se odehrává v prostředí středověkého trhu; základem námětu je scéna z velikonočních her. Stojí na počátku vývoje českého divadla. Hra byla kvůli obscénním scénám vykázána ven z kostelů do venkovského prostředí.
První část
Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také jako mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na něm rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie (Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí Abrahámova syna Izáka ( opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní legendu ), tím , že mu poleje hýždě výkaly. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc. Další text není dochován.
Posledním výjevem hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější.
Související články