Violka nejmenší: Porovnání verzí
m Odstranění linku na rozcestník Tobolka s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Tobolka (plod) |
m Robot: napřímení odkazu na článek Morava |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
==Rozšíření ve světě== |
==Rozšíření ve světě== |
||
Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve [[Středomoří]] na východ asi až po [[Kavkaz]], lokality na jižní [[Morava |
Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve [[Středomoří]] na východ asi až po [[Kavkaz]], lokality na jižní [[Morava|Moravě]] a jižním [[Slovensko|Slovensku]] představují asi severní okraj areálu druhu. |
||
==Rozšíření v ČR== |
==Rozšíření v ČR== |
Verze z 2. 11. 2008, 01:06
Violka nejmenší | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | Rostliny (Plantae) |
Třída | vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) |
Podtřída | Dilleniidae |
Řád | violkotvaré (Violales ) |
Čeleď | violkovité (Violaceae) |
Rod | violka (Viola) |
Binomické jméno | |
Viola kitaibeliana Roemer et Schultes, 1819 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Violka nejmenší neboli maceška nejmenší (Viola kitaibeliana) je jednoletá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Je součástí taxonomicky složitého komplexu Viola tricolor agg., viz také violka rolní, violka trojbarevná. Dorůstá výšky nejčastěji asi 3-10 cm, ale za plodu se často zvětšuje, někdy až do 20 cm výšky. Lodyhy jsou hustě pýřité a ani v době plodu neolysávají. Listy jsou jednoduché, dolní jsou zřetelně řapíkaté. Čepele listů jsou okrouhlé až kopisťovité, u horních listů spíše čárkovitě obkopinaté, na okraji jsou vroubkovaně pilovité. Na bázi listů jsou palisty, které jsou členěné, zpravidla dlanitě, vzácněji zpeřeně. Lodyhy listy i palisty jsou i za plodu vzpřímené. Na květní stopce jsou 2 listénce, jsou umístěné cca 1 cm pod květem. Květy jsou nevonné. Koruny jsou i za plného květu kornoutovitě sevřené, nikoliv do plochy rozevřené, jak je běžné např. u violky rolní. Koruny jsou malé, mnohem menší než u violky trojbarevné, většinou smetanově bílé, později často horní lístky získávají fialovou barvu. Od violky trojbarevné se liší také tím, že žláznatý výrůstek při bliznovém otvoru na paličce čnělky zcela chybí. V ČR kvete nejčastěji od dubna do května. Plodem je tobolka.
Rozšíření ve světě
Celkové rozšíření není moc dobře známo, protože taxonomická problematika okruhu je složitá a nedořešená. S jistotou roste ve Středomoří na východ asi až po Kavkaz, lokality na jižní Moravě a jižním Slovensku představují asi severní okraj areálu druhu.
Rozšíření v ČR
V ČR je s jistotou známa pouze z Pálavy, z jedné lokality poblíž Děviček. Ostatní jihomoravské lokality jsou buď sporné nebo zcela mylné, podobně údaje z Českého Středohoří. Biotopem druhu je ČR úzkolitý suchý trávník sv. Festucion valesiacae. Jedná se o kriticky ohrožený druh flóry ČR (C1).
Literatura
- Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - ISBN 80-200-1089-0
- Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214