Gerhard Mercator: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Abisko (diskuse | příspěvky)
m oprava odkazů, Leuven -> Lovaň
Řádek 2: Řádek 2:
'''Gerhard Mercator''' (latinsky ''Gerardus'') ([[5. březen|5. března]] [[1512]], [[Rupelmonde]] – [[2. prosinec|2. prosince]] 1594, [[Duisburg]]) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno [[Mercatorovo zobrazení]].
'''Gerhard Mercator''' (latinsky ''Gerardus'') ([[5. březen|5. března]] [[1512]], [[Rupelmonde]] – [[2. prosinec|2. prosince]] 1594, [[Duisburg]]) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno [[Mercatorovo zobrazení]].
[[Image:MercatormapFullEurope16thcentury.jpg|thumb|left|300px|Mercatorova mapa Evropy]]
[[Image:MercatormapFullEurope16thcentury.jpg|thumb|left|300px|Mercatorova mapa Evropy]]
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's-[[Hertogenbosch]] a na univerzitě v [[Leuven]]u. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě [['s-Hertogenbosch]] a na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]]. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.


V Leuvenu v letech [[1535]]–[[1536]] ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský [[globus]]. V roce [[1537]] vytvořil Mercator mapu [[Palestina|Palestiny]], v roce [[1538]] mapu světa a v roce [[1540]] mapu [[Vlámsko|Vlámska]].
V Lovani v letech [[1535]]–[[1536]] ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský [[globus]]. V roce [[1537]] vytvořil Mercator mapu [[Palestina|Palestiny]], v roce [[1538]] mapu světa a v roce [[1540]] mapu [[Vlámsko|Vlámska]].


Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský globus. V roce [[1552]] se odstěhoval do protestantského [[Duisburg]]u ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval [[matematika|matematiku]]. V roce [[1554]] vytvořil šestidílnou mapu [[Evropa|Evropy]] (''Europae descriptio''). O deset let později se stal dvorním [[kosmograf]]em vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu [[Lotrinsko|Lotrinska]] a mapu [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]].
Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský globus. V roce [[1552]] se odstěhoval do protestantského [[Duisburg]]u ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval [[matematika|matematiku]]. V roce [[1554]] vytvořil šestidílnou mapu [[Evropa|Evropy]] (''Europae descriptio''). O deset let později se stal dvorním [[kosmograf]]em vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu [[Lotrinsko|Lotrinska]] a mapu [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]].

Verze z 27. 10. 2008, 00:40

Gerardus Mercator

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus) (5. března 1512, Rupelmonde2. prosince 1594, Duisburg) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno Mercatorovo zobrazení.

Mercatorova mapa Evropy

Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. Mercator je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's-Hertogenbosch a na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.

V Lovani v letech 15351536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska.

Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský globus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio). O deset let později se stal dvorním kosmografem vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu Lotrinska a mapu Britských ostrovů.

Mapa světa

Atlas

V roce 1569 vynalezl nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno (Mercatorovo zobrazení). Využil slovo „atlas“ jako název pro kolekci map a v roce 1570 přesvědčil Abrahama Ortelia k sestavení prvního moderního atlasu – Theatrum Orbis Terrarum. Kromě toho začal po částech vydávat svůj vlastní atlas. První díl vyšel roku 1578; byl tvořen opravenými verzemi Ptolemaiových map. V roce 1585 byly přidány mapy Francie (Galliae tabulae geographicae), Německa(Germaniae tabulae geographicae) a Nizozemí (Belgii Inferioris Geographicae) a v roce 1589 mapa jihovýchodní Evropy (Italiae, Sclavoniae et Graeciae tabulae geographicae). Další mapy vydal roku 1595 jeho syn Rumold Mercator.

Glóbus

Mercator vymyslel novou metodu výroby glóbů (zemských i nebeských), která umožnila jejich pozdější hromadnou produkci. Zatímco do té doby byly glóby vyráběny rytím do dřevěné či pozlacené mosazné koule, Mercator je vyráběl nanášením papíroviny a sádry na dřevěnou konstrukci. Na vzniklou kouli byla nalepena mapa světa rozdělená na dvanáct podlouhlých zakřivených částí a dvě kruhové polární čepičky. Poté byly glóby kolorovány a zasazeny do dřevěných stojanů. Dochovalo se dvacet dva takovýchto Mercatorových glóbů.

Gerhard Mercator zemřel v Duisburgu a je pochován ve zdejším kostele Nejsvětějšího Salvátora. Mercatorův život a dílo přibližuje Mercatorovo muzeum v belgickém Sint-Niklaas a Kulturní a historické muzeum v německém Duisburgu)

Externí odkazy

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gerhard Mercator