Gerhard Mercator: Porovnání verzí
m →Atlas |
m oprava odkazů, Leuven -> Lovaň |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Gerhard Mercator''' (latinsky ''Gerardus'') ([[5. březen|5. března]] [[1512]], [[Rupelmonde]] – [[2. prosinec|2. prosince]] 1594, [[Duisburg]]) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno [[Mercatorovo zobrazení]]. |
'''Gerhard Mercator''' (latinsky ''Gerardus'') ([[5. březen|5. března]] [[1512]], [[Rupelmonde]] – [[2. prosinec|2. prosince]] 1594, [[Duisburg]]) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno [[Mercatorovo zobrazení]]. |
||
[[Image:MercatormapFullEurope16thcentury.jpg|thumb|left|300px|Mercatorova mapa Evropy]] |
[[Image:MercatormapFullEurope16thcentury.jpg|thumb|left|300px|Mercatorova mapa Evropy]] |
||
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's- |
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. ''Mercator'' je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě [['s-Hertogenbosch]] a na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]]. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy. |
||
V |
V Lovani v letech [[1535]]–[[1536]] ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský [[globus]]. V roce [[1537]] vytvořil Mercator mapu [[Palestina|Palestiny]], v roce [[1538]] mapu světa a v roce [[1540]] mapu [[Vlámsko|Vlámska]]. |
||
Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský globus. V roce [[1552]] se odstěhoval do protestantského [[Duisburg]]u ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval [[matematika|matematiku]]. V roce [[1554]] vytvořil šestidílnou mapu [[Evropa|Evropy]] (''Europae descriptio''). O deset let později se stal dvorním [[kosmograf]]em vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu [[Lotrinsko|Lotrinska]] a mapu [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. |
Roku [[1544]] byl Mercator nařčen z [[kacířství]], protože byl stoupencem [[reformace]], a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku [[1551]] vytvořil nebeský globus. V roce [[1552]] se odstěhoval do protestantského [[Duisburg]]u ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval [[matematika|matematiku]]. V roce [[1554]] vytvořil šestidílnou mapu [[Evropa|Evropy]] (''Europae descriptio''). O deset let později se stal dvorním [[kosmograf]]em vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu [[Lotrinsko|Lotrinska]] a mapu [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. |
Verze z 27. 10. 2008, 00:40
Gerhard Mercator (latinsky Gerardus) (5. března 1512, Rupelmonde – 2. prosince 1594, Duisburg) byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Je po něm pojmenováno Mercatorovo zobrazení.
Narodil se jako Gerard de Cremere (Gerhard De Kremer) ve vlámském městě Rupelmonde. Mercator je latinská podoba jeho jména – znamená „kupec“ či „obchodník“. Vzdělání získal ve městě 's-Hertogenbosch a na univerzitě v Lovani. Ačkoli nikdy příliš necestoval, začal se zajímat o geografii jako o způsob obživy.
V Lovani v letech 1535–1536 ve spolupráci s Gemmou Frysiem a Gasparem Myricou vytvořil zemský globus. V roce 1537 vytvořil Mercator mapu Palestiny, v roce 1538 mapu světa a v roce 1540 mapu Vlámska.
Roku 1544 byl Mercator nařčen z kacířství, protože byl stoupencem reformace, a strávil sedm měsíců ve vězení. Roku 1551 vytvořil nebeský globus. V roce 1552 se odstěhoval do protestantského Duisburgu ve vévodství Kleve, kde založil kartografickou dílnu. Kromě toho zde vyučoval matematiku. V roce 1554 vytvořil šestidílnou mapu Evropy (Europae descriptio). O deset let později se stal dvorním kosmografem vévody Viléma z Kleve. Téhož roku vytvořil mapu Lotrinska a mapu Britských ostrovů.
Atlas
V roce 1569 vynalezl nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno (Mercatorovo zobrazení). Využil slovo „atlas“ jako název pro kolekci map a v roce 1570 přesvědčil Abrahama Ortelia k sestavení prvního moderního atlasu – Theatrum Orbis Terrarum. Kromě toho začal po částech vydávat svůj vlastní atlas. První díl vyšel roku 1578; byl tvořen opravenými verzemi Ptolemaiových map. V roce 1585 byly přidány mapy Francie (Galliae tabulae geographicae), Německa(Germaniae tabulae geographicae) a Nizozemí (Belgii Inferioris Geographicae) a v roce 1589 mapa jihovýchodní Evropy (Italiae, Sclavoniae et Graeciae tabulae geographicae). Další mapy vydal roku 1595 jeho syn Rumold Mercator.
Glóbus
Mercator vymyslel novou metodu výroby glóbů (zemských i nebeských), která umožnila jejich pozdější hromadnou produkci. Zatímco do té doby byly glóby vyráběny rytím do dřevěné či pozlacené mosazné koule, Mercator je vyráběl nanášením papíroviny a sádry na dřevěnou konstrukci. Na vzniklou kouli byla nalepena mapa světa rozdělená na dvanáct podlouhlých zakřivených částí a dvě kruhové polární čepičky. Poté byly glóby kolorovány a zasazeny do dřevěných stojanů. Dochovalo se dvacet dva takovýchto Mercatorových glóbů.
Gerhard Mercator zemřel v Duisburgu a je pochován ve zdejším kostele Nejsvětějšího Salvátora. Mercatorův život a dílo přibližuje Mercatorovo muzeum v belgickém Sint-Niklaas a Kulturní a historické muzeum v německém Duisburgu)
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gerhard Mercator