Pracovní sobota: Porovnání verzí
doplněk |
m →Pracovní soboty v jiných zemích RVHP: oprava linku |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==Pracovní soboty v jiných zemích RVHP== |
==Pracovní soboty v jiných zemích RVHP== |
||
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku |
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. '''subótniky'''. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 9. 10. 2008, 22:25
Pracovní sobota je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní a to z důvody náhrady za jiné volno - zpravidla za státní svátek. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní.
Teprve v souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích musela totalitní komunistická vláda chtě nechtě toto opatření zavést i v bývalém Československu, proto v roce 1968 byl v tehdejším Československu zaveden pětidenní pracovní týden[1] s dvěma dny pracovního volna. Do té doby se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně do práce, se nazývala pracovní sobota. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i neděle (např. v roce 1985: 5. a 12.5 a 29.12.).
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,[2] které vyhlašoval krajský tajemník KSČ v Severomoravském kraji Miroslav Mamula.
Pracovní soboty v jiných zemích RVHP
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v Sovětském svazu jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. subótniky.