Alexandrín: Porovnání verzí
m robot přidal: oc:Alexandrin |
m úroven nadpisu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Alexandrín''' je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) [[rým]]ovaný [[verš]] tvořený [[jamb]]ickými stopami (jambický [[hexametr]]). Po šesté slabice následuje [[cézura]] (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará [[poezie]] v [[románské jazyky|románských jazycích]] i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské [[Alexandreida|Alexandreidy]]. Ve [[francouzská literatura|francouzské literatuře]] se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a [[tragédie]]. Často se s ním setkáváme v [[sonet]]ech. V [[česká literatura|české literatuře]], kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi [[poezie|poezií]] a [[próza|prózou]], byl užíván [[Otokar Březina|Otokarem Březinou]]. |
'''Alexandrín''' je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) [[rým]]ovaný [[verš]] tvořený [[jamb]]ickými stopami (jambický [[hexametr]]). Po šesté slabice následuje [[cézura]] (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará [[poezie]] v [[románské jazyky|románských jazycích]] i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské [[Alexandreida|Alexandreidy]]. Ve [[francouzská literatura|francouzské literatuře]] se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a [[tragédie]]. Často se s ním setkáváme v [[sonet]]ech. V [[česká literatura|české literatuře]], kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi [[poezie|poezií]] a [[próza|prózou]], byl užíván [[Otokar Březina|Otokarem Březinou]]. |
||
== Příklady == |
|||
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,<br /> |
||
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou<br /> |
||
Verze z 8. 10. 2008, 22:43
Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.
Příklady
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček
A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina