Severní slovinština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox jazyk |
+ neboli '''pomořská slovinština''' (viz Encyklopedický slovník češtiny, s. 198) |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
{{Možná hledáte|tento=západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|Slovinštinu]] – jihoslovanský jazyk}} |
{{Možná hledáte|tento=západoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinština|Slovinštinu]] – jihoslovanský jazyk}} |
||
'''Slovinčtina''' je mrtvý jazyk z větve [[západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[kašubština|kašubštiny]] nebo [[pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[polština|polštiny]]. Vymřel s přesuny obyvatelstva po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]]. |
'''Slovinčtina''' neboli '''pomořská slovinština''' je mrtvý jazyk z větve [[západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[kašubština|kašubštiny]] nebo [[pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[polština|polštiny]]. Vymřel s přesuny obyvatelstva po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]]. |
||
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksander Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími. |
Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Łebsko|Lebska]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksander Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími. |
||
Verze z 4. 10. 2008, 21:33
Slovinčtina neboli pomořská slovinština je mrtvý jazyk z větve západoslovanských jazyků. Používali ji pomořanští Slovinci. Považuje se velmi často za nářečí kašubštiny nebo pomořanštiny nebo polštiny. Vymřel s přesuny obyvatelstva po skončení druhé světové války.
Pomořanští Slovinci v polovině 19. století žili v několika vesnicích u Gardna a Lebska. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec A. Hilferding, který do této oblasti v roce 1856 podnikl expedici a roku 1862 o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.
Jazyk je též znám pod názvem Severní slovinština.