Skloňování ve staroslověnštině: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m User-controlled Bot: table syntax updated
Řádek 504: Řádek 504:
===== Zájména rodová =====
===== Zájména rodová =====
====== Vzor skloňování zájmen ukazovacích (tъ, ta, to) ======
====== Vzor skloňování zájmen ukazovacích (tъ, ta, to) ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>t-ъ</td><td>t-a</td><td>t-o</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>t-ogo</td><td>t-oję</td><td>t-ogo</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>t-omu</td><td>t-oi</td><td>t-omu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>t-ъ</td><td>t-ǫ</td><td>t-o</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || t-ъ || t-a || t-o
<tr><td>6.</td><td>t-omь</td><td>t-oi</td><td>t-omь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>t-ěmь</td><td>t-ojǫ</td><td>t-ěmь</td></tr>
| 2. || t-ogo || t-oję || t-ogo
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>t-a</td><td>t-ě</td><td>t-ě</td></tr>
| 3. || t-omu || t-oi || t-omu
<tr><td>2.</td><td>t-oju</td><td>t-oju</td><td>t-oju</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>t-ěma</td><td>t-ěma</td><td>t-ěma</td></tr>
| 4. || t-ъ || t-ǫ || t-o
<tr><td>4.</td><td>t-a</td><td>-ě</td><td>t-ě</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 5. || - || - || -
<tr><td>6.</td><td>t-oju</td><td>t-oju</td><td>t-oju</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>t-ěma</td><td>t-ěma</td><td>t-ěma</td></tr>
| 6. || t-omь || t-oi || t-omь
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>t-i</td><td>t-y</td><td>t-a</td></tr>
| 7. || t-ěmь || t-ojǫ || t-ěmь
<tr><td>2.</td><td>t-ěchъ</td><td>t-ěchъ</td><td>t-ěchъ</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>t-ěmъ</td><td>t-ěmъ</td><td>t-ěmъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>t-y</td><td>t-y</td><td>t-a</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || t-a || t-ě || t-ě
<tr><td>6.</td><td>t-ěchъ</td><td>t-ěchъ</td><td>t-ěchъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>t-ěmi</td><td>t-ěmi</td><td>t-ěmi</td></tr>
| 2. || t-oju || t-oju || t-oju
</table>
|-----
| 3. || t-ěma || t-ěma || t-ěma
|-----
| 4. || t-a || -ě || t-ě
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || t-oju || t-oju || t-oju
|-----
| 7. || t-ěma || t-ěma || t-ěma
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || t-i || t-y || t-a
|-----
| 2. || t-ěchъ || t-ěchъ || t-ěchъ
|-----
| 3. || t-ěmъ || t-ěmъ || t-ěmъ
|-----
| 4. || t-y || t-y || t-a
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || t-ěchъ || t-ěchъ || t-ěchъ
|-----
| 7. || t-ěmi || t-ěmi || t-ěmi
|}
Podle tohoto vzoru se skloňují ukazovací zájména onъ, ovъ, takъ, tolikъ, selikъ, tázací zájména kakъ, kolikъ, vztažná zájména jakъ, jelikъ, souhrnné zájméno vьsjakъ, zájméno vytýkací samъ, číslovky jedinъ, dъva, oba a přídavná jména mъnogъ, drugъ a inъ. Přídavná jména mъnogъ, drugъ a zakončená na -likъ mají zájmenné tvary jen v pádech, kde je před souhláskou koncovky hlásku -ě-, jinak mají tvary jmenného nebo složeného skloňování přídavných jmen.
Podle tohoto vzoru se skloňují ukazovací zájména onъ, ovъ, takъ, tolikъ, selikъ, tázací zájména kakъ, kolikъ, vztažná zájména jakъ, jelikъ, souhrnné zájméno vьsjakъ, zájméno vytýkací samъ, číslovky jedinъ, dъva, oba a přídavná jména mъnogъ, drugъ a inъ. Přídavná jména mъnogъ, drugъ a zakončená na -likъ mají zájmenné tvary jen v pádech, kde je před souhláskou koncovky hlásku -ě-, jinak mají tvary jmenného nebo složeného skloňování přídavných jmen.
====== Skloňování ukazovacího zájména jь, ja, je ======
====== Skloňování ukazovacího zájména jь, ja, je ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>*j-ь</td><td>*j-a</td><td>*j-e</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>j-ego</td><td>j-eję</td><td>j-ego</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>j-emu</td><td>j-ei</td><td>j-emu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>j-ь</td><td>j-ǫ</td><td>j-e</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || *j-ь || *j-a || *j-e
<tr><td>6.</td><td>j-emь</td><td>j-ei</td><td>j-emь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>j-imь</td><td>j-ejǫ</td><td>j-imь</td></tr>
| 2. || j-ego || j-eję || j-ego
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>*j-a</td><td>*j-i</td><td>*j-i</td></tr>
| 3. || j-emu || j-ei || j-emu
<tr><td>2.</td><td>j-eju</td><td>j-eju</td><td>j-eju</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>j-ima</td><td>j-ima</td><td>j-ima</td></tr>
| 4. || j-ь || j-ǫ || j-e
<tr><td>4.</td><td>*j-a</td><td>*j-i</td><td>*j-i</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 5. || - || - || -
<tr><td>6.</td><td>j-eju</td><td>j-eju</td><td>j-eju</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>j-ima</td><td>j-ima</td><td>j-ima</td></tr>
| 6. || j-emь || j-ei || j-emь
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>*j-i</td><td>*j-ę</td><td>*j-a</td></tr>
| 7. || j-imь || j-ejǫ || j-imь
<tr><td>2.</td><td>j-ichъ</td><td>j-ichъ</td><td>j-ichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>j-imъ</td><td>j-imъ</td><td>j-imъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>j-ę</td><td>j-ę</td><td>j-ě</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || *j-a || *j-i || *j-i
<tr><td>6.</td><td>j-ichъ</td><td>j-ichъ</td><td>j-ichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>j-imi</td><td>j-imi</td><td>j-imi</td></tr>
| 2. || j-eju || j-eju || j-eju
</table>
|-----
| 3. || j-ima || j-ima || j-ima
|-----
| 4. || *j-a || *j-i || *j-i
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || j-eju || j-eju || j-eju
|-----
| 7. || j-ima || j-ima || j-ima
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || *j-i || *j-ę || *j-a
|-----
| 2. || j-ichъ || j-ichъ || j-ichъ
|-----
| 3. || j-imъ || j-imъ || j-imъ
|-----
| 4. || j-ę || j-ę || j-ě
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || j-ichъ || j-ichъ || j-ichъ
|-----
| 7. || j-imi || j-imi || j-imi
|}
Podle tohoto vzoru se skloňují přivlastňovací zájména mojь, tvojь, svojь, našь, vašь, tázací zájméno čьjь, ukazovací zájméno sicь, přídavné jméno tuždь (ale může se skloňovat i podle přídavných jmen) a číslovky podílné dъvojь, obojь a trojь. Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou u zájména jь doloženy. V mladších textech je u zájména jь ve středním rodu v ak.pl. tvar j-a.
Podle tohoto vzoru se skloňují přivlastňovací zájména mojь, tvojь, svojь, našь, vašь, tázací zájméno čьjь, ukazovací zájméno sicь, přídavné jméno tuždь (ale může se skloňovat i podle přídavných jmen) a číslovky podílné dъvojь, obojь a trojь. Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou u zájména jь doloženy. V mladších textech je u zájména jь ve středním rodu v ak.pl. tvar j-a.
====== Skloňování zájména vьsь, vьsě, vьse ======
====== Skloňování zájména vьsь, vьsě, vьse ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>vьsyjь</td><td>vьsě</td><td>vьse</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>vьsego</td><td>vьseję</td><td>vьsego</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>vьsemu</td><td>vьsei</td><td>vьsemu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>vьsь</td><td>vьsjǫ</td><td>vьse</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || vьsyjь || vьsě || vьse
<tr><td>6.</td><td>vьsemь</td><td>vьsei</td><td>vьsemь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>vьsěmь</td><td>vьsejǫ</td><td>vьsěmь</td></tr>
| 2. || vьsego || vьseję || vьsego
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>vьsi</td><td>vьsę</td><td>vьsě</td></tr>
| 3. || vьsemu || vьsei || vьsemu
<tr><td>2.</td><td>vьsěchъ</td><td>vьsěchъ</td><td>vьsěchъ</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>vьsěmъ</td><td>vьsěmъ</td><td>vьsěmъ</td></tr>
| 4. || vьsь || vьsjǫ || vьse
<tr><td>4.</td><td>vьsę</td><td>vьsę</td><td>vьsě</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 5. || - || - || -
<tr><td>6.</td><td>vьsěchъ</td><td>vьsěchъ</td><td>vьsěchъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>vьsěmi</td><td>vьsěmi</td><td>vьsěmi</td></tr>
| 6. || vьsemь || vьsei || vьsemь
</table>
|-----
| 7. || vьsěmь || vьsejǫ || vьsěmь
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || vьsi || vьsę || vьsě
|-----
| 2. || vьsěchъ || vьsěchъ || vьsěchъ
|-----
| 3. || vьsěmъ || vьsěmъ || vьsěmъ
|-----
| 4. || vьsę || vьsę || vьsě
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || vьsěchъ || vьsěchъ || vьsěchъ
|-----
| 7. || vьsěmi || vьsěmi || vьsěmi
|}
Poznámka: Ve dvojném čísle se zájméno vьsь nevyskytuje.
Poznámka: Ve dvojném čísle se zájméno vьsь nevyskytuje.
====== Skloňování zájména sь, si, se ======
====== Skloňování zájména sь, si, se ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>sь</td><td>si</td><td>se</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>sego</td><td>seję</td><td>sego</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>semu</td><td>sei</td><td>semu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>sь</td><td>sьjǫ</td><td>se</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || sь || si || se
<tr><td>6.</td><td>semь</td><td>sei</td><td>semь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>simь</td><td>sejǫ</td><td>simь</td></tr>
| 2. || sego || seję || sego
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>sьě</td><td>si</td><td>si</td></tr>
| 3. || semu || sei || semu
<tr><td>2.</td><td>seju</td><td>seju</td><td>seju</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>sima</td><td>sima</td><td>sima</td></tr>
| 4. || sь || sьjǫ || se
<tr><td>4.</td><td>sьě</td><td>si</td><td>si</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>saě</td><td>sěi</td><td>sěi</td></tr>
| 5. || - || - || -
<tr><td>6.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>sima</td><td>sima</td><td>sima</td></tr>
| 6. || semь || sei || semь
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>sii</td><td>sьję</td><td>si</td></tr>
| 7. || simь || sejǫ || simь
<tr><td>2.</td><td>sichъ</td><td>sichъ</td><td>sichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>simъ</td><td>simъ</td><td>simъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>sьję</td><td>sьję</td><td>si</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || sьě || si || si
<tr><td>6.</td><td>sichъ</td><td>sichъ</td><td>sichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>simi</td><td>simi</td><td>simi</td></tr>
| 2. || seju || seju || seju
</table>
|-----
| 3. || sima || sima || sima
|-----
| 4. || sьě || si || si
|-----
| 5. || saě || sěi || sěi
|-----
| 6. || - || - || -
|-----
| 7. || sima || sima || sima
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || sii || sьję || si
|-----
| 2. || sichъ || sichъ || sichъ
|-----
| 3. || simъ || simъ || simъ
|-----
| 4. || sьję || sьję || si
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || sichъ || sichъ || sichъ
|-----
| 7. || simi || simi || simi
|}
Poznámka: V mladších textech je v mužském rodu v nom. a ak.du. koncovka -ьja (s-ьja).
Poznámka: V mladších textech je v mužském rodu v nom. a ak.du. koncovka -ьja (s-ьja).
====== Skloňování tázacího zájména kyi, kaě, koe ======
====== Skloňování tázacího zájména kyi, kaě, koe ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>kyi</td><td>kaě</td><td>koe</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>koego</td><td>koeję</td><td>koego</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>koemu</td><td>koei</td><td>koemu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>kyi</td><td>kǫjǫ</td><td>koe</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || kyi || kaě || koe
<tr><td>6.</td><td>koemь</td><td>koei</td><td>koemь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>kyimь</td><td>koejǫ</td><td>kyimь</td></tr>
| 2. || koego || koeję || koego
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>-</td><td>cěi</td><td>cěi</td></tr>
| 3. || koemu || koei || koemu
<tr><td>2.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 4. || kyi || kǫjǫ || koe
<tr><td>4.</td><td>-</td><td>cěi</td><td>cěi</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 5. || - || - || -
<tr><td>6.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 6. || koemь || koei || koemь
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>cii</td><td>kyję</td><td>kaě</td></tr>
| 7. || kyimь || koejǫ || kyimь
<tr><td>2.</td><td>kyichъ</td><td>kyichъ</td><td>kyichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>kyimъ</td><td>kyimъ</td><td>kyimъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>kyję</td><td>kyję</td><td>kaě</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 1. || - || cěi || cěi
<tr><td>6.</td><td>kyichъ</td><td>kyichъ</td><td>kyichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>kyimi</td><td>kyimi</td><td>kyimi</td></tr>
| 2. || - || - || -
</table>
|-----
| 3. || - || - || -
|-----
| 4. || - || cěi || cěi
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || - || - || -
|-----
| 7. || - || - || -
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || cii || kyję || kaě
|-----
| 2. || kyichъ || kyichъ || kyichъ
|-----
| 3. || kyimъ || kyimъ || kyimъ
|-----
| 4. || kyję || kyję || kaě
|-----
| 5. || - || - || -
|-----
| 6. || kyichъ || kyichъ || kyichъ
|-----
| 7. || kyimi || kyimi || kyimi
|}
Poznámka: Ve dvojném čísle je zájméno kyi doloženo jen v uvedených pádech.
Poznámka: Ve dvojném čísle je zájméno kyi doloženo jen v uvedených pádech.
====== Skloňování zájmen tázacích kъto a čьto ======
====== Skloňování zájmen tázacích kъto a čьto ======

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td>sg.</td><td colspan="2"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>kъto</td><td>čьto</td></tr>
| sg. || colspan="2" |
<tr><td>2.</td><td>kogo</td><td>česo</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>komu</td><td>česomu</td></tr>
| 1. || kъto || čьto
<tr><td>4.</td><td>kogo</td><td>čьto</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td></tr>
| 2. || kogo || česo
<tr><td>6.</td><td>komь</td><td>čemь</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>cěmь</td><td>čimь</td></tr>
| 3. || komu || česomu
</table>
|-----
| 4. || kogo || čьto
|-----
| 5. || - || -
|-----
| 6. || komь || čemь
|-----
| 7. || cěmь || čimь
|}
Poznámka: Zájména kъto a čьto se nevyskytují v dvojném a množném čísle.
Poznámka: Zájména kъto a čьto se nevyskytují v dvojném a množném čísle.
==== Slovesná participia ====
==== Slovesná participia ====
Řádek 657: Řádek 793:
Participium přítomné činné se tvoří od prézentního slovesného kmene (viz u sloves); u první a druhé slovesné třídy (viz u sloves) má v nom.sg. mužského rodu zakončení -y, v gen.sg. -ǫšta, u třetí slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -'ę, v gen.sg. -jǫšta, u čtvrté slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -ę a v gen.sg. -ęšta. Participium přítomné činné se skloňuje jako přídavné jméno.<br />
Participium přítomné činné se tvoří od prézentního slovesného kmene (viz u sloves); u první a druhé slovesné třídy (viz u sloves) má v nom.sg. mužského rodu zakončení -y, v gen.sg. -ǫšta, u třetí slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -'ę, v gen.sg. -jǫšta, u čtvrté slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -ę a v gen.sg. -ęšta. Participium přítomné činné se skloňuje jako přídavné jméno.<br />
Vzor skloňování participia přítomného činného sloves první a druhé třídy (nesy, -sǫšta) ve skloňování jmenném:
Vzor skloňování participia přítomného činného sloves první a druhé třídy (nesy, -sǫšta) ve skloňování jmenném:

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>nes-y</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-y</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>nes-ǫšta</td><td>nes-ǫštę</td><td>nes-ǫšta</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ǫštu</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫštu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>nes-ǫštь</td><td>nes-ǫštǫ</td><td>nes-ǫšte</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>nes-y</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-y</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫšti</td></tr>
| 1. || nes-y || nes-ǫšti || nes-y
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ǫštemь</td><td>nes-ǫštejǫ</td><td>nes-ǫštemь</td></tr>
| 2. || nes-ǫšta || nes-ǫštę || nes-ǫšta
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>nes-ǫšta</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫšti</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>nes-ǫštu</td><td>nes-ǫštu</td><td>nes-ǫštu</td></tr>
| 3. || nes-ǫštu || nes-ǫšti || nes-ǫštu
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ǫštema</td><td>nes-ǫštama</td><td>nes-ǫštema</td></tr>
| 4. || nes-ǫštь || nes-ǫštǫ || nes-ǫšte
<tr><td>4.</td><td>nes-ǫšta</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫšti</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>nes-ǫšta</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫšti</td></tr>
| 5. || nes-y || nes-ǫšti || nes-y
<tr><td>6.</td><td>nes-ǫštu</td><td>nes-ǫštu</td><td>nes-ǫštu</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ǫštema</td><td>nes-ǫštama</td><td>nes-ǫštema</td></tr>
| 6. || nes-ǫšti || nes-ǫšti || nes-ǫšti
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>nes-ǫšte</td><td>nes-ǫštę</td><td>nes-ǫšta</td></tr>
| 7. || nes-ǫštemь || nes-ǫštejǫ || nes-ǫštemь
<tr><td>2.</td><td>nes-ǫštь</td><td>nes-ǫštь</td><td>nes-ǫštь</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ǫštemъ</td><td>nes-ǫštamъ</td><td>nes-ǫštemъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>nes-ǫštę</td><td>nes-ǫštę</td><td>nes-ǫšta</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>nes-ǫšte</td><td>nes-ǫštę</td><td>nes-ǫšta</td></tr>
| 1. || nes-ǫšta || nes-ǫšti || nes-ǫšti
<tr><td>6.</td><td>nes-ǫštichъ</td><td>nes-ǫštachъ</td><td>nes-ǫštichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ǫšti</td><td>nes-ǫštami</td><td>nes-ǫšti</td></tr>
| 2. || nes-ǫštu || nes-ǫštu || nes-ǫštu
</table>
|-----
| 3. || nes-ǫštema || nes-ǫštama || nes-ǫštema
|-----
| 4. || nes-ǫšta || nes-ǫšti || nes-ǫšti
|-----
| 5. || nes-ǫšta || nes-ǫšti || nes-ǫšti
|-----
| 6. || nes-ǫštu || nes-ǫštu || nes-ǫštu
|-----
| 7. || nes-ǫštema || nes-ǫštama || nes-ǫštema
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || nes-ǫšte || nes-ǫštę || nes-ǫšta
|-----
| 2. || nes-ǫštь || nes-ǫštь || nes-ǫštь
|-----
| 3. || nes-ǫštemъ || nes-ǫštamъ || nes-ǫštemъ
|-----
| 4. || nes-ǫštę || nes-ǫštę || nes-ǫšta
|-----
| 5. || nes-ǫšte || nes-ǫštę || nes-ǫšta
|-----
| 6. || nes-ǫštichъ || nes-ǫštachъ || nes-ǫštichъ
|-----
| 7. || nes-ǫšti || nes-ǫštami || nes-ǫšti
|}
<br />
<br />
Vzor skloňování participia přítomného činného sloves třetí (znaję, -jęšta) a čtvrté třídy (chvalę, -ęšta) ve skloňování jmenném:
Vzor skloňování participia přítomného činného sloves třetí (znaję, -jęšta) a čtvrté třídy (chvalę, -ęšta) ve skloňování jmenném:

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td><td> </td><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.<td/><td colspan="8"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>znaj-ę</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ę</td><td> </td><td>1.</td><td>chval-ę</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ę</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod ||
<tr><td>2.</td><td>znaj-ǫšta</td><td>znaj-ǫštę</td><td>znaj-ǫšta</td><td> </td><td>2.</td><td>chval-ęšta</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęšta</td></tr>
| || mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>3.</td><td>znaj-ǫštu</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫštu</td><td> </td><td>3.</td><td>chval-ęštu</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęštu</td></tr>
|-----
<tr><td>4.</td><td>znaj-ǫštь</td><td>znaj-ǫštǫ</td><td>znaj-ǫšte</td><td> </td><td>4.</td><td>chval-ęštь</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęšte</td></tr>
| sg.
<tr><td>5.</td><td>znaj-ę</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ę</td><td> </td><td>5.</td><td>chval-ę</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ę</td></tr>
<td/>
<tr><td>6.</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫšti</td><td> </td><td>6.</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęšti</td></tr>
| colspan="8" |
<tr><td>7.</td><td>znaj-ǫštemь</td><td>znaj-ǫštejǫ</td><td>znaj-ǫštemь</td><td> </td><td>7.</td><td>chval-ęštemь</td><td>chval-ęštejǫ</td><td>chval-ęštemь</td></tr>
|-----
<tr><td>du.</td><td colspan="8"></td></tr>
| 1. || znaj-ę || znaj-ǫšti || znaj-ę ||
<tr><td>1.</td><td>znaj-ǫšta</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫšti</td><td> </td><td>1.</td><td>chval-ęšta</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęšti</td></tr>
| 1. || chval-ę || chval-ęšti || chval-ę
<tr><td>2.</td><td>znaj-ǫštu</td><td>znaj-ǫštu</td><td>znaj-ǫštu</td><td> </td><td>2.</td><td>chval-ęštu</td><td>chval-ęštu</td><td>chval-ęštu</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>znaj-ǫštema</td><td>znaj-ǫštama</td><td>znaj-ǫštema</td><td> </td><td>3.</td><td>chval-ęštema</td><td>chval-ęštama</td><td>chval-ęštema</td></tr>
| 2. || znaj-ǫšta || znaj-ǫštę || znaj-ǫšta ||
<tr><td>4.</td><td>znaj-ǫšta</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫšti</td><td> </td><td>4.</td><td>chval-ęšta</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęšti</td></tr>
| 2. || chval-ęšta || chval-ęštę || chval-ęšta
<tr><td>5.</td><td>znaj-ǫšta</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫšti</td><td> </td><td>5.</td><td>chval-ęšta</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęšti</td></tr>
|-----
<tr><td>6.</td><td>znaj-ǫštu</td><td>znaj-ǫštu</td><td>znaj-ǫštu</td><td> </td><td>6.</td><td>chval-ęštu</td><td>chval-ęštu</td><td>chval-ęštu</td></tr>
| 3. || znaj-ǫštu || znaj-ǫšti || znaj-ǫštu ||
<tr><td>7.</td><td>znaj-ǫštema</td><td>znaj-ǫštama</td><td>znaj-ǫštema</td><td> </td><td>7.</td><td>chval-ęštema</td><td>chval-ęštama</td><td>chval-ęštema</td></tr>
| 3. || chval-ęštu || chval-ęšti || chval-ęštu
<tr><td>pl.</td><td colspan="8"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>znaj-ǫšte</td><td>znaj-ǫštę</td><td>znaj-ǫšta</td><td> </td><td>1.</td><td>chval-ęšte</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęšta</td></tr>
| 4. || znaj-ǫštь || znaj-ǫštǫ || znaj-ǫšte ||
<tr><td>2.</td><td>znaj-ǫštь</td><td>znaj-ǫštь</td><td>znaj-ǫštь</td><td> </td><td>2.</td><td>chval-ǫštь</td><td>chval-ęštь</td><td>chval-ęštь</td></tr>
| 4. || chval-ęštь || chval-ęštę || chval-ęšte
<tr><td>3.</td><td>znaj-ǫštemъ</td><td>znaj-ǫštamъ</td><td>znaj-ǫštemъ</td><td> </td><td>3.</td><td>chval-ęštemъ</td><td>chval-ęštamъ</td><td>chval-ęštemъ</td></tr>
|-----
<tr><td>4.</td><td>znaj-ǫštę</td><td>znaj-ǫštę</td><td>znaj-ǫšta</td><td> </td><td>4.</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęšta</td></tr>
| 5. || znaj-ę || znaj-ǫšti || znaj-ę ||
<tr><td>5.</td><td>znaj-ǫšte</td><td>znaj-ǫštę</td><td>znaj-ǫšta</td><td> </td><td>5.</td><td>chval-ęšte</td><td>chval-ęštę</td><td>chval-ęšta</td></tr>
| 5. || chval-ę || chval-ęšti || chval-ę
<tr><td>6.</td><td>znaj-ǫštichъ</td><td>znaj-ǫštachъ</td><td>znaj-ǫštichъ</td><td> </td><td>6.</td><td>chval-ęštichъ</td><td>chval-ęštachъ</td><td>chval-ęštichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>znaj-ǫšti</td><td>znaj-ǫštami</td><td>znaj-ǫšti</td><td> </td><td>7.</td><td>chval-ęšti</td><td>chval-ęštami</td><td>chval-ęšti</td></tr>
| 6. || znaj-ǫšti || znaj-ǫšti || znaj-ǫšti ||
</table>
| 6. || chval-ęšti || chval-ęšti || chval-ęšti
|-----
| 7. || znaj-ǫštemь || znaj-ǫštejǫ || znaj-ǫštemь ||
| 7. || chval-ęštemь || chval-ęštejǫ || chval-ęštemь
|-----
| du. || colspan="8" |
|-----
| 1. || znaj-ǫšta || znaj-ǫšti || znaj-ǫšti ||
| 1. || chval-ęšta || chval-ęšti || chval-ęšti
|-----
| 2. || znaj-ǫštu || znaj-ǫštu || znaj-ǫštu ||
| 2. || chval-ęštu || chval-ęštu || chval-ęštu
|-----
| 3. || znaj-ǫštema || znaj-ǫštama || znaj-ǫštema ||
| 3. || chval-ęštema || chval-ęštama || chval-ęštema
|-----
| 4. || znaj-ǫšta || znaj-ǫšti || znaj-ǫšti ||
| 4. || chval-ęšta || chval-ęšti || chval-ęšti
|-----
| 5. || znaj-ǫšta || znaj-ǫšti || znaj-ǫšti ||
| 5. || chval-ęšta || chval-ęšti || chval-ęšti
|-----
| 6. || znaj-ǫštu || znaj-ǫštu || znaj-ǫštu ||
| 6. || chval-ęštu || chval-ęštu || chval-ęštu
|-----
| 7. || znaj-ǫštema || znaj-ǫštama || znaj-ǫštema ||
| 7. || chval-ęštema || chval-ęštama || chval-ęštema
|-----
| pl. || colspan="8" |
|-----
| 1. || znaj-ǫšte || znaj-ǫštę || znaj-ǫšta ||
| 1. || chval-ęšte || chval-ęštę || chval-ęšta
|-----
| 2. || znaj-ǫštь || znaj-ǫštь || znaj-ǫštь ||
| 2. || chval-ǫštь || chval-ęštь || chval-ęštь
|-----
| 3. || znaj-ǫštemъ || znaj-ǫštamъ || znaj-ǫštemъ ||
| 3. || chval-ęštemъ || chval-ęštamъ || chval-ęštemъ
|-----
| 4. || znaj-ǫštę || znaj-ǫštę || znaj-ǫšta ||
| 4. || chval-ęštę || chval-ęštę || chval-ęšta
|-----
| 5. || znaj-ǫšte || znaj-ǫštę || znaj-ǫšta ||
| 5. || chval-ęšte || chval-ęštę || chval-ęšta
|-----
| 6. || znaj-ǫštichъ || znaj-ǫštachъ || znaj-ǫštichъ ||
| 6. || chval-ęštichъ || chval-ęštachъ
| chval-ęštichъ
|-----
| 7. || znaj-ǫšti || znaj-ǫštami || znaj-ǫšti ||
| 7. || chval-ęšti || chval-ęštami || chval-ęšti
|}
===== Participium přítomné (prézenta) trpné =====
===== Participium přítomné (prézenta) trpné =====
Participium minulé trpné se tvoří od přítomného slovesného kmene (zakončeného u jednotlivých tříd na -o-, -no-, -je-, -i-, viz u sloves) přidáním přípony -m-. Participium minulé trpné se skloňuje jako tvrdý vzor přídavných jmen jmenného nebo složeného skloňování.<br />
Participium minulé trpné se tvoří od přítomného slovesného kmene (zakončeného u jednotlivých tříd na -o-, -no-, -je-, -i-, viz u sloves) přidáním přípony -m-. Participium minulé trpné se skloňuje jako tvrdý vzor přídavných jmen jmenného nebo složeného skloňování.<br />
Vzor skloňování participia přítomného trpného sloves první třídy ve skloňování jmenném (vedomъ, -ma, -mo):
Vzor skloňování participia přítomného trpného sloves první třídy ve skloňování jmenném (vedomъ, -ma, -mo):

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>vedo-m-ъ</td><td>vedo-m-a</td><td>vedo-m-o</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>vedo-m-a</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-a</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>vedo-m-u</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-u</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>vedo-m-ъ</td><td>vedo-m-ǫ</td><td>vedo-m-o</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>vedo-m-ъ</td><td>vedo-m-o</td><td>vedo-m-o</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-ě</td></tr>
| 1. || vedo-m-ъ || vedo-m-a || vedo-m-o
|-----
<tr><td>7.</td><td>vedo-m-omь</td><td>vedo-m-ojǫ</td><td>vedo-m-omь</td></tr>
| 2. || vedo-m-a || vedo-m-y || vedo-m-a
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>vedo-m-a</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-ě</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>vedo-m-u</td><td>vedo-m-u</td><td>vedo-m-u</td></tr>
| 3. || vedo-m-u || vedo-m-ě || vedo-m-u
|-----
<tr><td>3.</td><td>vedo-m-oma</td><td>vedo-m-ama</td><td>vedo-m-oma</td></tr>
<tr><td>4.</td><td>vedo-m-a</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-ě</td></tr>
| 4. || vedo-m-ъ || vedo-m-ǫ || vedo-m-o
|-----
<tr><td>5.</td><td>vedo-m-a</td><td>vedo-m-ě</td><td>vedo-m-ě</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>vedo-m-u</td><td>vedo-m-u</td><td>vedo-m-u</td></tr>
| 5. || vedo-m-ъ || vedo-m-o || vedo-m-o
|-----
<tr><td>7.</td><td>vedo-m-oma</td><td>vedo-m-ama</td><td>vedo-m-oma</td></tr>
| 6. || vedo-m-ě || vedo-m-ě || vedo-m-ě
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>vedo-m-i</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-a</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>vedo-m-ъ</td><td>vedo-m-ъ</td><td>vedo-m-ъ</td></tr>
| 7. || vedo-m-omь || vedo-m-ojǫ || vedo-m-omь
|-----
<tr><td>3.</td><td>vedo-m-omъ</td><td>vedo-m-amъ</td><td>vedo-m-omъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-a</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>vedo-m-i</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-a</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>vedo-m-ěchъ</td><td>vedo-m-achъ</td><td>vedo-m-ěchъ</td></tr>
| 1. || vedo-m-a || vedo-m-ě || vedo-m-ě
|-----
<tr><td>7.</td><td>vedo-m-y</td><td>vedo-m-ami</td><td>vedo-m-y</td></tr>
| 2. || vedo-m-u || vedo-m-u || vedo-m-u
</table>
|-----
| 3. || vedo-m-oma || vedo-m-ama || vedo-m-oma
|-----
| 4. || vedo-m-a || vedo-m-ě || vedo-m-ě
|-----
| 5. || vedo-m-a || vedo-m-ě || vedo-m-ě
|-----
| 6. || vedo-m-u || vedo-m-u || vedo-m-u
|-----
| 7. || vedo-m-oma || vedo-m-ama || vedo-m-oma
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || vedo-m-i || vedo-m-y || vedo-m-a
|-----
| 2. || vedo-m-ъ || vedo-m-ъ || vedo-m-ъ
|-----
| 3. || vedo-m-omъ || vedo-m-amъ || vedo-m-omъ
|-----
| 4. || vedo-m-y || vedo-m-y || vedo-m-a
|-----
| 5. || vedo-m-i || vedo-m-y || vedo-m-a
|-----
| 6. || vedo-m-ěchъ || vedo-m-achъ || vedo-m-ěchъ
|-----
| 7. || vedo-m-y || vedo-m-ami || vedo-m-y
|}
===== Participium minulé (préterita) =====
===== Participium minulé (préterita) =====
Participium minulé činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz u sloves). Pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na souhlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -ъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -ъ, pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na samohlásku -i, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -'ьš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -'ь, pokud je infinitvní slovesný kmen zakončen na jinou samohlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -vъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -vъ. Participium minulé činné se skloňuje jako přídavné jméno.<br />
Participium minulé činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz u sloves). Pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na souhlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -ъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -ъ, pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na samohlásku -i, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -'ьš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -'ь, pokud je infinitvní slovesný kmen zakončen na jinou samohlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -vъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -vъ. Participium minulé činné se skloňuje jako přídavné jméno.<br />
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na souhlásku ve skloňování jmenném (nesъ, -sъša):
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na souhlásku ve skloňování jmenném (nesъ, -sъša):

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.<td/><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>nes-ъ</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъ</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>nes-ъša</td><td>nes-ъšę</td><td>nes-ъša</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ъšu</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъšu</td></tr>
| sg.
<tr><td>4.</td><td>nes-ъšь</td><td>nes-ъšǫ</td><td>nes-ъše</td></tr>
<td/>
<tr><td>5.</td><td>nes-ъ</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъ</td></tr>
| colspan="3" |
<tr><td>6.</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъši</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ъšemь</td><td>nes-ъšejǫ</td><td>nes-ъšemь</td></tr>
| 1. || nes-ъ || nes-ъši || nes-ъ
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>nes-ъša</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъši</td></tr>
| 2. || nes-ъša || nes-ъšę || nes-ъša
<tr><td>2.</td><td>nes-ъšu</td><td>nes-ъšu</td><td>nes-ъšu</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ъšema</td><td>nes-ъšama</td><td>nes-ъšema</td></tr>
<tr><td>4.</td><td>nes-ъša</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъši</td></tr>
| 3. || nes-ъšu || nes-ъši || nes-ъšu
|-----
<tr><td>5.</td><td>nes-ъša</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъši</td></tr>
| 4. || nes-ъšь || nes-ъšǫ || nes-ъše
<tr><td>6.</td><td>nes-ъšu</td><td>nes-ъšu</td><td>nes-ъšu</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ъšema</td><td>nes-ъšama</td><td>nes-ъšema</td></tr>
| 5. || nes-ъ || nes-ъši || nes-ъ
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>nes-ъše</td><td>nes-ъšę</td><td>nes-ъša</td></tr>
| 6. || nes-ъši || nes-ъši || nes-ъši
<tr><td>2.</td><td>nes-ъšь</td><td>nes-ъšь</td><td>nes-ъšь</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>nes-ъšemъ</td><td>nes-ъšamъ</td><td>nes-ъšemъ</td></tr>
| 7. || nes-ъšemь || nes-ъšejǫ || nes-ъšemь
<tr><td>4.</td><td>nes-ъšę</td><td>nes-ъšę</td><td>nes-ъša</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>nes-ъše</td><td>nes-ъšę</td><td>nes-ъša</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>6.</td><td>nes-ъšichъ</td><td>nes-ъšachъ</td><td>nes-šichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>nes-ъši</td><td>nes-ъšami</td><td>nes-ъši</td></tr>
| 1. || nes-ъša || nes-ъši || nes-ъši
</table>
|-----
| 2. || nes-ъšu || nes-ъšu || nes-ъšu
|-----
| 3. || nes-ъšema || nes-ъšama || nes-ъšema
|-----
| 4. || nes-ъša || nes-ъši || nes-ъši
|-----
| 5. || nes-ъša || nes-ъši || nes-ъši
|-----
| 6. || nes-ъšu || nes-ъšu || nes-ъšu
|-----
| 7. || nes-ъšema || nes-ъšama || nes-ъšema
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || nes-ъše || nes-ъšę || nes-ъša
|-----
| 2. || nes-ъšь || nes-ъšь || nes-ъšь
|-----
| 3. || nes-ъšemъ || nes-ъšamъ || nes-ъšemъ
|-----
| 4. || nes-ъšę || nes-ъšę || nes-ъša
|-----
| 5. || nes-ъše || nes-ъšę || nes-ъša
|-----
| 6. || nes-ъšichъ || nes-ъšachъ || nes-šichъ
|-----
| 7. || nes-ъši || nes-ъšami || nes-ъši
|}
<br />
<br />
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na samohlásku -i ve skloňování jmenném (chval'ь, -'lьša):
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na samohlásku -i ve skloňování jmenném (chval'ь, -'lьša):

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>chval'-ь</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ь</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>chval'-ьša</td><td>chval'-ьšę</td><td>chval'-ьša</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>chval'-ьšu</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьšu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>chval'-ьšь</td><td>chval'-ьšǫ</td><td>chval'-ьše</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>chval'-ь</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ь</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьši</td></tr>
| 1. || chval'-ь || chval'-ьši || chval'-ь
|-----
<tr><td>7.</td><td>chval'-ьšemь</td><td>chval'-ьšejǫ</td><td>chval'-ьšemь</td></tr>
| 2. || chval'-ьša || chval'-ьšę || chval'-ьša
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>chval'-ьša</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьši</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>chval'-ьšu</td><td>chval'-ьšu</td><td>chval'-ьšu</td></tr>
| 3. || chval'-ьšu || chval'-ьši || chval'-ьšu
|-----
<tr><td>3.</td><td>chval'-ьšema</td><td>chval'-ьšama</td><td>chval'-ьšema</td></tr>
<tr><td>4.</td><td>chval'-ьša</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьši</td></tr>
| 4. || chval'-ьšь || chval'-ьšǫ || chval'-ьše
|-----
<tr><td>5.</td><td>chval'-ьša</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьši</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>chval'-ьšu</td><td>chval'-ьšu</td><td>chval'-ьšu</td></tr>
| 5. || chval'-ь || chval'-ьši || chval'-ь
|-----
<tr><td>7.</td><td>chval'-ьšema</td><td>chval'-ьšama</td><td>chval'-ьšema</td></tr>
| 6. || chval'-ьši || chval'-ьši || chval'-ьši
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>chval'-ьše</td><td>chval'-ьšę</td><td>chval'-ьša</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>chval'-ьšь</td><td>chval'-ьšь</td><td>chval'-ьšь</td></tr>
| 7. || chval'-ьšemь || chval'-ьšejǫ || chval'-ьšemь
|-----
<tr><td>3.</td><td>chval'-ьšemъ</td><td>chval'-ьšamъ</td><td>chval'-ьšemъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>chval'-ьšę</td><td>chval'-ьšę</td><td>chval'-ьša</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>chval'-ьše</td><td>chval'-ьšę</td><td>chval'-ьša</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>chval'-ьšichъ</td><td>chval'-ьšachъ</td><td>chval'-ьšichъ</td></tr>
| 1. || chval'-ьša || chval'-ьši || chval'-ьši
|-----
<tr><td>7.</td><td>chval'-ьši</td><td>chval'-ьšami</td><td>chval'-ьši</td></tr>
| 2. || chval'-ьšu || chval'-ьšu || chval'-ьšu
</table>
|-----
| 3. || chval'-ьšema || chval'-ьšama || chval'-ьšema
|-----
| 4. || chval'-ьša || chval'-ьši || chval'-ьši
|-----
| 5. || chval'-ьša || chval'-ьši || chval'-ьši
|-----
| 6. || chval'-ьšu || chval'-ьšu || chval'-ьšu
|-----
| 7. || chval'-ьšema || chval'-ьšama || chval'-ьšema
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || chval'-ьše || chval'-ьšę || chval'-ьša
|-----
| 2. || chval'-ьšь || chval'-ьšь || chval'-ьšь
|-----
| 3. || chval'-ьšemъ || chval'-ьšamъ || chval'-ьšemъ
|-----
| 4. || chval'-ьšę || chval'-ьšę || chval'-ьša
|-----
| 5. || chval'-ьše || chval'-ьšę || chval'-ьša
|-----
| 6. || chval'-ьšichъ || chval'-ьšachъ
| chval'-ьšichъ
|-----
| 7. || chval'-ьši || chval'-ьšami || chval'-ьši
|}
<br />
<br />
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na jinou samohlásku -i ve skloňování jmenném (znav'ь, -'ša):
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na jinou samohlásku -i ve skloňování jmenném (znav'ь, -'ša):

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>znav-ъ</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъ</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>znav-ъša</td><td>znav-ъšę</td><td>znav-ъša</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>znav-ъšu</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъšu</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>znav-ъšь</td><td>znav-ъšǫ</td><td>znav-ъše</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>znav-ъ</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъ</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъši</td></tr>
| 1. || znav-ъ || znav-ъši || znav-ъ
|-----
<tr><td>7.</td><td>znav-ъšemь</td><td>znav-ъšejǫ</td><td>znav-ъšemь</td></tr>
| 2. || znav-ъša || znav-ъšę || znav-ъša
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>znav-ъša</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъši</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>znav-ъšu</td><td>znav-ъšu</td><td>znav-ъšu</td></tr>
| 3. || znav-ъšu || znav-ъši || znav-ъšu
|-----
<tr><td>3.</td><td>znav-ъšema</td><td>znav-ъšama</td><td>znav-ъšema</td></tr>
<tr><td>4.</td><td>znav-ъša</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъši</td></tr>
| 4. || znav-ъšь || znav-ъšǫ || znav-ъše
|-----
<tr><td>5.</td><td>znav-ъša</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъši</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>znav-ъšu</td><td>znav-ъšu</td><td>znav-ъšu</td></tr>
| 5. || znav-ъ || znav-ъši || znav-ъ
|-----
<tr><td>7.</td><td>znav-ъšema</td><td>znav-ъšama</td><td>znav-ъšema</td></tr>
| 6. || znav-ъši || znav-ъši || znav-ъši
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>znav-ъše</td><td>znav-ъšę</td><td>znav-ъša</td></tr>
| 7. || znav-ъšemь || znav-ъšejǫ || znav-ъšemь
<tr><td>2.</td><td>znav-ъšь</td><td>znav-ъšь</td><td>znav-ъšь</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>znav-ъšemъ</td><td>znav-ъšamъ</td><td>znav-ъšemъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>znav-ъšę</td><td>znav-ъšę</td><td>znav-ъša</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>znav-ъše</td><td>znav-ъšę</td><td>znav-ъša</td></tr>
| 1. || znav-ъša || znav-ъši || znav-ъši
<tr><td>6.</td><td>znav-ъšichъ</td><td>znav-ъšachъ</td><td>znav-ъšichъ</td></tr>
|-----
<tr><td>7.</td><td>znav-ъši</td><td>znav-ъšami</td><td>znav-ъši</td></tr>
| 2. || znav-ъšu || znav-ъšu || znav-ъšu
</table>
|-----
| 3. || znav-ъšema || znav-ъšama || znav-ъšema
|-----
| 4. || znav-ъša || znav-ъši || znav-ъši
|-----
| 5. || znav-ъša || znav-ъši || znav-ъši
|-----
| 6. || znav-ъšu || znav-ъšu || znav-ъšu
|-----
| 7. || znav-ъšema || znav-ъšama || znav-ъšema
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || znav-ъše || znav-ъšę || znav-ъša
|-----
| 2. || znav-ъšь || znav-ъšь || znav-ъšь
|-----
| 3. || znav-ъšemъ || znav-ъšamъ || znav-ъšemъ
|-----
| 4. || znav-ъšę || znav-ъšę || znav-ъša
|-----
| 5. || znav-ъše || znav-ъšę || znav-ъša
|-----
| 6. || znav-ъšichъ || znav-ъšachъ || znav-ъšichъ
|-----
| 7. || znav-ъši || znav-ъšami || znav-ъši
|}
Poznámka: Participium préterita trpné ve staroslověnštině neexistuje.
Poznámka: Participium préterita trpné ve staroslověnštině neexistuje.
===== Participium perfekta činné =====
===== Participium perfekta činné =====
Participium perfekta činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponou -l-. U sloves IA třídy a u atematického slovesa jasti, jejichž kořen je zakončen na -t- nebo -d-, tato souhláska před -l- zaniká. U sloves IA třídy, která mají v kmeni -r- nebo -l- se tvoří participium perfekta činné od kořene s oslabeným stupněm samohlásky. U sloves IIA třídy se přípona -l- připojuje většinou ke kmeni bez přípony -nǫ-. Participium perfekta činné se skloňuje jako přídavné jméno ve skloňování jmenném, vyskytuje se však jen v nominativu všech čísel.<br />
Participium perfekta činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponou -l-. U sloves IA třídy a u atematického slovesa jasti, jejichž kořen je zakončen na -t- nebo -d-, tato souhláska před -l- zaniká. U sloves IA třídy, která mají v kmeni -r- nebo -l- se tvoří participium perfekta činné od kořene s oslabeným stupněm samohlásky. U sloves IIA třídy se přípona -l- připojuje většinou ke kmeni bez přípony -nǫ-. Participium perfekta činné se skloňuje jako přídavné jméno ve skloňování jmenném, vyskytuje se však jen v nominativu všech čísel.<br />
Vzor tvarů participia perfekta činného (plulъ, -la, lo).
Vzor tvarů participia perfekta činného (plulъ, -la, lo).

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>plu-l-ъ</td><td>plu-l-a</td><td>plu-l-o</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>plu-l-a</td><td>plu-l-ě</td><td>plu-l-ě</td></tr>
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
| sg. || colspan="3" |
|-----
<tr><td>1.</td><td>plu-l-i</td><td>plu-l-y</td><td>plu-l-a</td></tr>
| 1. || plu-l-ъ || plu-l-a || plu-l-o
</table>
|-----
| du. || colspan="3" |
|-----
| 1. || plu-l-a || plu-l-ě || plu-l-ě
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || plu-l-i || plu-l-y || plu-l-a
|}
===== Participium perfekta trpné =====
===== Participium perfekta trpné =====
Participium perfekta trpné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponami -t- nebo -n- nebo -en-.<br />
Participium perfekta trpné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponami -t- nebo -n- nebo -en-.<br />
Řádek 851: Řádek 1 186:
Participium perfekta trpné se skloňuje jako přídavné jméno ve jmenném skloňování.<br />
Participium perfekta trpné se skloňuje jako přídavné jméno ve jmenném skloňování.<br />
Vzor skloňování participia perfekta trpného tvořeného příponou -en- (pečenъ, -čena, -čeno):
Vzor skloňování participia perfekta trpného tvořeného příponou -en- (pečenъ, -čena, -čeno):

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský rod</td><td>střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>sg.</td><td colspan="3"></td></tr>
|
<tr><td>1.</td><td>peč-en-ъ</td><td>peč-en-a</td><td>peč-en-o</td></tr>
|| mužský rod || ženský rod || střední rod
<tr><td>2.</td><td>peč-en-a</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-a</td></tr>
|-----
<tr><td>3.</td><td>peč-en-u</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-u</td></tr>
| sg. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>peč-en-ъ</td><td>peč-en-ǫ</td><td>peč-en-o</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>peč-en-ъ</td><td>peč-en-o</td><td>peč-en-o</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-ě</td></tr>
| 1. || peč-en-ъ || peč-en-a || peč-en-o
|-----
<tr><td>7.</td><td>peč-en-omь</td><td>peč-en-ojǫ</td><td>peč-en-omь</td></tr>
| 2. || peč-en-a || peč-en-y || peč-en-a
<tr><td>du.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>peč-en-a</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-ě</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>peč-en-u</td><td>peč-en-u</td><td>peč-en-u</td></tr>
| 3. || peč-en-u || peč-en-ě || peč-en-u
|-----
<tr><td>3.</td><td>peč-en-oma</td><td>peč-en-ama</td><td>peč-en-oma</td></tr>
<tr><td>4.</td><td>peč-en-a</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-ě</td></tr>
| 4. || peč-en-ъ || peč-en-ǫ || peč-en-o
|-----
<tr><td>5.</td><td>peč-en-a</td><td>peč-en-ě</td><td>peč-en-ě</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>peč-en-u</td><td>peč-en-u</td><td>peč-en-u</td></tr>
| 5. || peč-en-ъ || peč-en-o || peč-en-o
|-----
<tr><td>7.</td><td>peč-en-oma</td><td>peč-en-ama</td><td>peč-en-oma</td></tr>
| 6. || peč-en-ě || peč-en-ě || peč-en-ě
<tr><td>pl.</td><td colspan="3"></td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>peč-en-i</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-a</td></tr>
<tr><td>2.</td><td>peč-en-ъ</td><td>peč-en-ъ</td><td>peč-en-ъ</td></tr>
| 7. || peč-en-omь || peč-en-ojǫ || peč-en-omь
|-----
<tr><td>3.</td><td>peč-en-omъ</td><td>peč-en-amъ</td><td>peč-en-omъ</td></tr>
| du. || colspan="3" |
<tr><td>4.</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-a</td></tr>
|-----
<tr><td>5.</td><td>peč-en-i</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-a</td></tr>
<tr><td>6.</td><td>peč-en-ěchъ</td><td>peč-en-achъ</td><td>peč-en-ěchъ</td></tr>
| 1. || peč-en-a || peč-en-ě || peč-en-ě
|-----
<tr><td>7.</td><td>peč-en-y</td><td>peč-en-ami</td><td>peč-en-y</td></tr>
| 2. || peč-en-u || peč-en-u || peč-en-u
</table>
|-----
| 3. || peč-en-oma || peč-en-ama || peč-en-oma
|-----
| 4. || peč-en-a || peč-en-ě || peč-en-ě
|-----
| 5. || peč-en-a || peč-en-ě || peč-en-ě
|-----
| 6. || peč-en-u || peč-en-u || peč-en-u
|-----
| 7. || peč-en-oma || peč-en-ama || peč-en-oma
|-----
| pl. || colspan="3" |
|-----
| 1. || peč-en-i || peč-en-y || peč-en-a
|-----
| 2. || peč-en-ъ || peč-en-ъ || peč-en-ъ
|-----
| 3. || peč-en-omъ || peč-en-amъ || peč-en-omъ
|-----
| 4. || peč-en-y || peč-en-y || peč-en-a
|-----
| 5. || peč-en-i || peč-en-y || peč-en-a
|-----
| 6. || peč-en-ěchъ || peč-en-achъ || peč-en-ěchъ
|-----
| 7. || peč-en-y || peč-en-ami || peč-en-y
|}
==== Číslovky ====
==== Číslovky ====
Číslovky tvoří z hlediska tvarosloví různorodou skupinu, v níž se vyskytují tvary skloňované jako podstatná jména, tvary skloňované jako přídavná jména, tvary skloňované jako zájména a tvary nesklonné. Dohromady však číslovky do jednoho slovního druhu spojuje jejich výrazný význam.<
Číslovky tvoří z hlediska tvarosloví různorodou skupinu, v níž se vyskytují tvary skloňované jako podstatná jména, tvary skloňované jako přídavná jména, tvary skloňované jako zájména a tvary nesklonné. Dohromady však číslovky do jednoho slovního druhu spojuje jejich výrazný význam.<
Řádek 884: Řádek 1 246:
Číslovky jedinъ (má též druhotvar jedьnъ) a dъva (stejně i číslovka oba) se skloňují jako zájméno tъ (viz; číslovky dъva a oba jen v dvojném čísle).<br />
Číslovky jedinъ (má též druhotvar jedьnъ) a dъva (stejně i číslovka oba) se skloňují jako zájméno tъ (viz; číslovky dъva a oba jen v dvojném čísle).<br />
Skloňování číslovek trьje a četyre:
Skloňování číslovek trьje a četyre:

<table border="1" cellspacing="0" align="center">
{| border="1" cellspacing="0" align="center"
<tr><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský a střední rod</td><td></td><td>mužský rod</td><td>ženský a střední rod</td></tr>
|-----
<tr><td>1.</td><td>trьje</td><td>tri</td><td></td><td>četyre</td><td>četyri</td></tr>
|
<tr><td>2.</td><td>trii</td><td>trii</td><td></td><td>četyrъ, (-rь)</td><td>četyrъ, (-rь)</td></tr>
|| mužský rod || ženský a střední rod
<tr><td>3.</td><td>trьmъ</td><td>trьmъ</td><td></td><td>četyrьmъ</td><td>četyrьmъ</td></tr>
|
<tr><td>4.</td><td>tri</td><td>tri</td><td></td><td>četyri</td><td>četyri</td></tr>
|| mužský rod || ženský a střední rod
<tr><td>5.</td><td>-</td><td>-</td><td></td><td>-</td><td>-</td></tr>
|-----
<tr><td>6.</td><td>trьchъ</td><td>trьchъ</td><td></td><td>četyrьchъ</td><td>četyrьchъ</td></tr>
| 1. || trьje || tri ||
<tr><td>7.</td><td>trьmi</td><td>trьmi</td><td></td><td>četyrьmi</td><td>četyrьmi</td></tr>
|| četyre
</table>
| četyri
|-----
| 2. || trii || trii ||
|| četyrъ, (-rь)
| četyrъ, (-rь)
|-----
| 3. || trьmъ || trьmъ ||
|| četyrьmъ
| četyrьmъ
|-----
| 4. || tri || tri ||
|| četyri
| četyri
|-----
| 5. || - || - ||
|| -
| -
|-----
| 6. || trьchъ || trьchъ ||
|| četyrьchъ
| četyrьchъ
|-----
| 7. || trьmi || trьmi ||
|| četyrьmi
| četyrьmi
|}
<br />
<br />
Číslovky pętь-desętь se skloňují jako podstatná jména třetí deklinace (jsou ženského rodu).<br />
Číslovky pętь-desętь se skloňují jako podstatná jména třetí deklinace (jsou ženského rodu).<br />

Verze z 28. 9. 2008, 09:21

Tak jako v jiných jazycích, ani ve staroslověnštině se všechna jména neskloňují stejně. Tudíž se rozeznává několik druhů skloňování: a) jmenné skloňování (pro podstatná jména, nesložená přídavná jména, téměř všechny základní číslovky), b) skloňování osobních zájmen, c) skloňování rodových zájmen (též pro některé číslovky), d) skloňování složené (pro složená přídavná jména, složená participia a složená přídavná jména).
Staroslověnština rozeznává stejně jako čeština sedm pádů: 1. nominativ, 2. genitiv, 3. dativ, 4. akuzativ, 5. vokativ, 6. lokál, 7. instrumentál. Důsledně se pády rozlišují jen v jednotném a množném čísle, a to ne u všech druhů jmen; v dvojném čísle (duálu) spolu pády splývají do tří tvarů: jeden společný pro nominativ, akuzativ a vokativ, druhý pro genitiv a lokál a třetí pro dativ a instrumentál.
Číslo se rozeznává trojí: singulár (jednotné číslo), plurál (množné číslo) a duál (dvojné číslo). Duálové tvary označovaly předměty nebo jevy, které se vyskytovaly v páru a po dvou. Dvojné číslo se používalo ve staroslověnštině hojněji než v kterémkoli pozdějším slovanském jazyce. Jmenný rod se rozeznává rovněž jako v češtině trojí - mužský, ženský a střední, ale na rozdíl od češtiny mu řazení jmen (zvlášť podstatných) do jednotlivých skloňovacích typů tak silně nepodléhá. Zatímco v češtině dělíme podstatná jména z hlediska skloňování především na tři skupiny podle rodu, ve staroslověnštině se uplatňuje také hledisko zakončení kmene.

Podstatná jména

Skloňování podstatných jmen rozlišuje pět skloňovacích tříd (deklinací).

Deklinace první (o-kmenová a jo-kmenová)

Patří do ní podstatná jména mužského rodu zakončená v nominativu singuláru na -ъ (tvrdý vzor) nebo -'ь (měkký vzor; apostrof zde i dále označuje měkkost předchozí souhlásky) a jména středního rodu zakončená na -o (tvrdý vzor) nebo -'e (měkký vzor). V genitivu singuláru je vždy koncovka -a.
Vzor tvrdého skloňování (vragъ, -ga, m.):

singulár duál plurál
1. vrag-ъ vrag-a vradz-i
2. vrag-a vrag-u vrag-ъ
3. vrag-u vrag-oma vrag-omъ
4. vrag-ъ vrag-a vrag-y
5. vraž-e vrag-a vradz-i
6. vradz-ě vrag-u vradz-ěchъ
7. vrag-omь vrag-oma vrag-y


Vzor měkkého skloňování (otьcь, -ca, m.):

singulár duál plurál
1. otьc-ь otьc-a otьc-i
2. otьc-a otьc-u otьc-ь
3. otьc-u otьc-ema otьc-emъ
4. otьc-ь otьc-a otьc-ę
5. otьč-e otьc-a otьc-i
6. otьc-i otьc-u otьc-ichъ
7. otьc-emь otьc-ema otьc-i
Deklinace druhá (u-kmenová)

Patří do ní podstatná jména mužského rodu zakončená v nominativu singuláru -ъ, v genitivu singuláru mají -u.<br.> Vzor skloňování (volъ, -lu, m.):

singulár duál plurál
1. vol-ъ vol-y vol-ove
2. vol-u vol-ovu vol-ovъ
3. vol-ovi vol-ъma *vol-ъmъ
4. vol-ъ vol-y vol-y
5. vol-u vol-y vol-ove
6. vol-u vol-ovu *vol-ъchъ
7. *vol-ъmь vol-ъma vol-ъmi

Poznámka: Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou doloženy, místo nich se používaly o-kmenové tvary podle první deklinace (instr.sg. vol-omь, dat.pl. vol-omъ, lok.pl. vol-ochъ).

Deklinace třetí (i-kmenová)

Patří do ní podstatná jména mužského a ženského rodu zakončená v nominativu singuláru -ь, v genitivu singuláru mají -i.<br.> Vzor skloňování ženských jmen (žiznь, -ni, ž.):

singulár duál plurál
1. žizn-ь žizn-i žizn-i
2. žizn-i žizn-iji, (ьji) žizn-ii, (ьji)
3. žizn-i žizn-ьma žizn-imъ
4. žizn-ь žizn-i žizn-i
5. žizn-i žizn-i žizn-i
6. žizn-i žizn-ьju žizn-ьchъ
7. žizn-ьjǫ žizn-ьma žizn-ьmi


Vzor skloňování mužských jmen (gostь, -ti, m.):

singulár duál plurál
1. gost-ь gost-ьe gost-ьe
2. gost-i gost-iji, (ьji) gost-iji, (ьji)
3. gost-i gost-ьma gost-imъ
4. gost-ь gost-ьe gost-i
5. gost-i gost-ьe gost-i
6. gost-i gost-ьju gost-ьchъ
7. gost-ьmь gost-ьma gost-ьmi

Poznámka: V nominativu a vokativu plurálu je v mladších textech koncovka -ьje. Podle tohoto vzoru se skloňují ve dvojném čísle i jména oko a ucho, mají však v genitivu a lokálu většinou koncovku -iju (oč-iju, uš-iju), v dativu a instrumentálu koncovku -ima (oč-ima, uš-ima).

Deklinace čtvrtá (ā-kmenová a jā-kmenová)

Patří do ní podstatná jména mužského a ženského rodu zakončená v nominativu singuláru -a (tato mají v genitivu singuláru -y) nebo -'a či -'i (tato mají v genitivu singuláru -ę).<br.> Vzor skloňování jmen zakončených na -a (ryba, -by, ž.):¨

singulár duál plurál
1. ryb-a ryb-ě ryb-y
2. ryb-y ryb-u ryb-ъ
3. ryb-ě ryb-ama ryb-amъ
4. ryb-ǫ ryb-ě ryb-y
5. ryb-o ryb-ě ryb-y
6. ryb-ě ryb-u ryb-achъ
7. ryb-ojǫ ryb-ama ryb-ami


Vzor skloňování jmen zakončených na -'a (lъža, -žę, ž.) a -'i (bogyn'i, nę, ž.):

singulár duál plurál
1. lъž-a, bogyn'-i lъž-i, bogyn'-i lъž-ę, bogyn-ję
2. lъž-ę, bogyn-ję lъž-u, bogyn-ju lъž-ь, bogyn'-ь
3. lъž-i, bogyn'-i lъž-ama, bogyn'-ěma lъž-amъ, bogyn'-ěmъ
4. lъž-ǫ, bogyn-jǫ lъž-i, bogyn'-i lъž-ę, bogyn-ję
5. lъž-e, bogyn'-e lъž-i, bogyn'-i lъž-ę, bogyn-ję
6. lъž-i, bogyn'-i lъž-u, bogyn-ju lъž-achъ, bogyn'-ěchъ
7. lъž-ejǫ, bogyn'-ejǫ lъž-ama, bogyn'-ěma lъž-ami, bogyn'-ěmi

Poznámka: V mladších textech bývá u vzoru bogyn'i ve vok.sg. koncovka -je (bogyn-je), v instr.sg. koncovka -jejǫ (bogyn-jejǫ), v dat.pl. koncovka -jamъ (bogyn-jamъ), v lok.pl. koncovka -jachъ (bogyn-jachъ), v instr.pl. koncovka -jami (bogyn-jami) a v dat. a instr.du. koncovka -jama (bogyn-jama).

Deklinace čtvrtá (souhlásková)

Patří do ní podstatná jména všech rodů mající v nom.sg. a vok.sg. (a u středních i v ak.sg.) o jednu slabiku méně než v ostatních pádech, gen.sg. má vždy zakončení -e. Podle vztahu zakončení nom.sg. a gen.sg. se rozeznávají: a) n-kmeny (mužské -y (nebo -enь)/-ene, střední -ę/-ene), b) ū-kmeny (-y/-ъve, ženské), c) r-kmeny (-i/-ere, ženské), d) s-kmeny (-o/-ese, střední), e) t-kmeny (-ę/-ęte, střední)<br.> Vzor skloňování ū-kmenů mužského rodu (plamy, -mene, m.):

singulár duál plurál
1. plam-y plamen-i plamen-e
2. plamen-e plamen-u plamen-ъ
3. plamen-i plamen-ьma plamen-ьmъ
4. plamen-ь plamen-i plamen-i
5. plam-y plamen-i plamen-e
6. plamen-e plamen-u plamen-ьchъ
7. plamen-ьmь plamen-ьma plamen-ьmi

Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny mužského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení.
Vzor skloňování r-kmenů (mati, -tere, ž.):

singulár duál plurál
1. mat-i - mater-i
2. mater-e - mater-ъ
3. mater-i - mater-ьmъ
4. mater-ь - mater-i
5. mat-i - mater-i
6. mater-e - mater-ьchъ
7. mater-ьmь - mater-ьmi

Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny ženského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení. Tvary dvojného čísla nejsou u souhláskových kmenů ženského rodu doloženy.
Vzor skloňování s-kmenů středního rodu (tělo, -lese, s.):

singulár duál plurál
1. těl-o těles-ě těles-a
2. těles-e těles-u těles-ъ
3. těles-i těles-ьma těles-ьmъ
4. těl-o těles-ě těles-a
5. těl-o těles-ě těles-a
6. těles-e těles-u těles-ьchъ
7. těles-ьmь těles-ьma těles-y

Poznámka: Podle tohoto vzoru se skloňují souhláskové kmeny mužského rodu. Každý typ má ovšem v nom. a vok. sg. své zakončení.

Přídavná jména

Přídavná jména se (v základním stupni) skloňují dvěma různými způsoby - tak rozeznáváme skloňování jmenné a skloňování složené. Kterékoli přídavné jméno se může skloňovat kterýmkoli z obou způsobů. Je však viditelná tendence používat skloňování jmenné, když je přídavné jméno v přísudku (tj. ve spojení se slovesem byti) a skloňování složené, když je přídavné jméno v přívlastku.

Skloňování jmenné

Přídavná jména v tomto typu skloňování se skloňují stejně jako podstatná jména 1. a 4. deklinace. Podle 1. deklinace se tvoří mužské a střední tvary přídavného jména, podle 4. deklinace ženské tvary. Zda se použije měkký nebo tvrdý vzor, záleží na zakončení přídavného jména. V mužském rodu se na rozdíl od podstatných jmen vok.sg. většinou rovná nom.sg.

Skloňování složené

Tento typ skloňování je mladší a vznikl z tvarů skloňování jmenného připojením tvarů (zaniklého) ukazovacího zájména *jь, *ja, *je.
Tvrdý vzor skloňování složeného (dobryi, -raě, -roe):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. dobr-yi dobr-aě dobr-a
2. dobr-aego dobr-yję dobr-aego
3. dobr-uemu dobr-ěi dobr-uemu
4. dobr-yi dobr-ǫjǫ dobr-oe
5. dobr-yjь dobr-aě dobr-oe
6. dobr-ěemь dobr-ěi dobr-ěemь
7. dobr-yimь dobr-ojǫ dobr-yimь
du.
1. dobr-aě dobr-ěi dobr-ěi
2. dobr-uju dobr-uju dobr-uju
3. dobr-yima dobr-yima dobr-yima
4. dobr-aě dobr-ěi dobr-ěi
5. dobr-aě dobr-ěi dobr-ěi
6. dobr-uju dobr-uju dobr-uju
7. dobr-yima dobr-yima dobr-yima
pl.
1. dobr-ii dobr-yję dobr-aě
2. dobr-yichъ dobr-yichъ dobr-yichъ
3. dobr-yimъ dobr-yimъ dobr-yimъ
4. dobr-yję dobr-yję dobr-aě
5. dobr-ii dobr-yję dobr-aě
6. dobr-yichъ dobr-yichъ dobr-yichъ
7. dobr-yimi dobr-yimi dobr-yimi

Poznámka: V mladších textech bývá v mužském rodu v gen.sg. koncovka -ajego (dobr-ajego), v dat.sg. koncovka -ujemu (dobr-ujemu), v lok.sg. koncovka -ějemь (dobr-ějemь), v nom., ak. a vok. du. koncovka -aja (dobr-aja), v ženském rodu v nom. a vok.sg. koncovka -aja (dobr-aja), ve středním rodu v nom. a vok.sg. koncovka -oje (dobr-oje) a v nom. a vok.pl. koncovka -aja (dobr-aja).

Měkký vzor skloňování složeného (ništii, -taě, -tee):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. ništ-ii ništ-aě ništ-ee
2. ništ-aego ništ-ęję ništ-aego
3. ništ-uemu ništ-ii ništ-uemu
4. ništ-ii ništ-ǫjǫ ništ-ee
5. ništ-ii ništ-aě ništ-ee
6. ništ-iimь ništ-ii ništ-iimь
7. ništ-iimь ništ-ejǫ ništ-iimь
du.
1. ništ-aě ništ-ii ništ-ii
2. ništ-uju ništ-uju ništ-uju
3. ništ-iima ništ-iima ništ-iima
4. ništ-aě ništ-ii ništ-ii
5. ništ-aě ništ-ii ništ-ii
6. ništ-uju ništ-uju ništ-uju
7. ništ-iima ništ-iima ništ-iima
pl.
1. ništ-ii ništ-ęję ništ-aě
2. ništ-iichъ ništ-iichъ ništ-iichъ
3. ništ-iimъ ništ-iimъ ništ-iimъ
4. ništ-ęję ništ-ęję ništ-aě
5. ništ-ii ništ-ęję ništ-aě
6. ništ-iichъ ništ-iichъ ništ-iichъ
7. ništ-iimi ništ-iimi ništ-iimi

Poznámka: V mladších textech bývá v mužském rodu v gen.sg. koncovka -ajego (ništ-ajego), v dat.sg. koncovka -ujemu (ništ-ujemu), v nom., ak. a vok.du. koncovka -aja (ništ-aja), v ženském rodu v nom.sg. koncovka -aja (ništ-aja), ve středním rodu v nom.sg. koncovka -eje (ništ-eje) a v nom., ak. a vok.pl. koncovka -aja (ništ-aja).

Stupňování přídavných jmen
Druhý stupeň (komparativ)

Druhý stupeň přídavných jmen se tvoří dvěma způsoby - kratším nebo delším. Kratší způsob je méně užívaný, tvoří se přidáním zakončení -jьjь v nom.sg. mužs., -jьši v nom.sg. žens. a -je v nom.sg. stř. rodu. Většinou se užívá u přídavných jmen zakončených příponami -ъkъ, -okъ a -ьkъ (tyto přípony se pak při tvoření druhého stupně vynechávají) a ke tvoření tvarů druhého stupně od kmenů, od nichž není utvořen základní stupeň (týká se zejména nepravidelného stupňování), u ostatních přídavných jmen zřídka. Před -j- na začátku přípony se měkčí předchozí souhláska a -j- většinou zaniká.
Delší způsob je obvyklejší, tvoří se přidáním zakončení -ějь v nom.sg. mužs., -ějši v nom.sg. žens. a -ěje v nom.sg. stř. rodu, přídavná jména zakončená na -ьnъ jej užívají výhradně. Obojí způsob se může užít jak ve skloňování jmenném, tak složeném. Končí-li základ přídavného jména na -k-, -g- nebo -ch-, měkčí se tyto souhlásky na -č-, -ž- a -š- a -ě- v příponě se mění na -a-.
Vzor kratšího tvoření druhého stupně ve skloňování jmenném (gor'ijь, -'ьši, -'e):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. gor'-ijь gor'-ьši gor-je
2. gor'-ьša gor'-ьšę gor'-ьša
3. gor'-ьšu gor'-ьši gor'-ьšu
4. gor'-ijь gor'-ьšǫ gor-je
5. gor'-ijь gor'-ьši gor-je
6. gor'-ьši gor'-ьši gor'-ьši
7. gor'-ьšemь gor'-ьšejǫ gor'-ьšemь
du.
1. gor'-ьša gor'-ьši gor'-ьši
2. gor'-ьšu gor'-ьšu gor'-ьšu
3. gor'-ьšema gor'-ьšama gor'-ьšema
4. gor'-ьša gor'-ьši gor'-ьši
5. gor'-ьša gor'-ьši gor'-ьši
6. gor'-ьšu gor'-ьšu gor'-ьšu
7. gor'-ьšema gor'-ьšama gor'-ьšema
pl.
1. gor'-ьše gor'-ьšę gor'-ьša
2. gor'-ьšь gor'-ьšь gor'-ьšь
3. gor'-ьšemъ gor'-ьšamъ gor'-ьšemъ
4. gor'-ьšę gor'-ьšę gor'-ьša
5. gor'-ьše gor'-ьšę gor'-ьša
6. gor'-ьšichъ gor'-ьšachъ gor'-ьšichъ
7. gor'-ьši gor'-ьšami gor'-ьši


Vzor delšího tvoření druhého stupně ve skloňování složeném (grěšьnějь, -nějšiě, -nějšee):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. grěšьn-ějь grěšьn-ějьšiě grěšьn-ějьšee
2. grěšьn-ějьšaego grěšьn-ějьšęję grěšьn-ějьšaego
3. grěšьn-ějьšuemu grěšьn-ějьšii grěšьn-ějьšuemu
4. grěšьn-ějь grěšьn-ějьšǫjǫ grěšьn-ějьšee
5. grěšьn-ějь grěšьn-ějьšiě grěšьn-ějьšee
6. grěšьn-ějьšijьmь grěšьn-ějьšii grěšьn-ějьšijьmь
7. grěšьn-ějьšьjьmь grěšьn-ějьšejǫ grěšьn-ějьšьjьmь
du.
1. grěšьn-ějьšaě grěšьn-ějьšijь grěšьn-ějьšijь
2. grěšьn-ějьšuju grěšьn-ějьšuju grěšьn-ějьšuju
3. grěšьn-ějьšijьma grěšьn-ějьšijьma grěšьn-ějьšijьma
4. grěšьn-ějьšaě grěšьn-ějьšijь grěšьn-ějьšijь
5. grěšьn-ějьšaě grěšьn-ějьšijь grěšьn-ějьšijь
6. grěšьn-ějьšuju grěšьn-ějьšuju grěšьn-ějьšuju
7. grěšьn-ějьšьjьma grěšьn-ějьšьjьma grěšьn-ějьšьjьma
pl.
1. grěšьn-ějьšei grěšьn-ějьšęję grěšьn-ějьšaě
2. grěšьn-ějьšьjьchъ grěšьn-ějьšьjьchъ grěšьn-ějьšьjьchъ
3. grěšьn-ějьšьjьmъ grěšьn-ějьšьjьmъ grěšьn-ějьšьjьmъ
4. grěšьn-ějьšęję grěšьn-ějьšęję grěšьn-ějьšaě
5. grěšьn-ějьšei grěšьn-ějьšęję grěšьn-ějьšaě
6. grěšьn-ějьšijьchъ grěšьn-ějьšьjьchъ grěšьn-ějьšьjьchъ
7. grěšьn-ějьšьjьmi grěšьn-ějьšьjьmi grěšьn-ějьšьjьmi

Poznámka: V mladších textech se vyskytují v koncovkách stejné hláskové obměny jako u složeného skloňování základního stupně přídavných jmen (viz tam).

Třetí stupeň

Třetí stupeň přídavných jmen se tvoří několika způsoby:
a) pomocí přípony naji- připojované ke tvaru druhého stupně,
b) pomocí přípony prě- připojované ke tvary základního stupně,
c) pomocí příslovce dzělo kladeného před tvar základního stupně,
d) ve srovnání (výběr z množiny) pouhým tvarem druhého stupně.

Zájména

Zájména se podle skloňování dělí na dvě skupiny - zájména osobní a zájména rodová (ukazovací, vztažná, vytýkací, tázací, neurčitá, záporná, souhrnná, přivlastňovací).

Zájména osobní

Skloňování zájmen osobních a zájména zvratného:

první osoba druhá osoba zvratné zájméno
sg.
1. azъ ty -
2. mene tebe sebe
3. mьně, mi tebě, ti sebě, si
4. mę tę sę
5. - - -
6. mьně tebě sebě
7. mъnojǫ tobojǫ sobojǫ
du.
1. vě va
2. naju vaju
3. nama vama
4. na va
5. - -
6. naju vaju
7. nama vama
pl.
1. my vy
2. nasъ vasъ
3. namъ vamъ
4. ny vy
5. - -
6. nasъ vasъ
7. nami vami

Poznámka: V dat.sg. jsou tvary mьně, tebě, sebě přízvučné, tvary mi, ti, si nepřízvučné.

Zájména rodová
Vzor skloňování zájmen ukazovacích (tъ, ta, to)
mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. t-ъ t-a t-o
2. t-ogo t-oję t-ogo
3. t-omu t-oi t-omu
4. t-ъ t-ǫ t-o
5. - - -
6. t-omь t-oi t-omь
7. t-ěmь t-ojǫ t-ěmь
du.
1. t-a t-ě t-ě
2. t-oju t-oju t-oju
3. t-ěma t-ěma t-ěma
4. t-a -ě t-ě
5. - - -
6. t-oju t-oju t-oju
7. t-ěma t-ěma t-ěma
pl.
1. t-i t-y t-a
2. t-ěchъ t-ěchъ t-ěchъ
3. t-ěmъ t-ěmъ t-ěmъ
4. t-y t-y t-a
5. - - -
6. t-ěchъ t-ěchъ t-ěchъ
7. t-ěmi t-ěmi t-ěmi

Podle tohoto vzoru se skloňují ukazovací zájména onъ, ovъ, takъ, tolikъ, selikъ, tázací zájména kakъ, kolikъ, vztažná zájména jakъ, jelikъ, souhrnné zájméno vьsjakъ, zájméno vytýkací samъ, číslovky jedinъ, dъva, oba a přídavná jména mъnogъ, drugъ a inъ. Přídavná jména mъnogъ, drugъ a zakončená na -likъ mají zájmenné tvary jen v pádech, kde je před souhláskou koncovky hlásku -ě-, jinak mají tvary jmenného nebo složeného skloňování přídavných jmen.

Skloňování ukazovacího zájména jь, ja, je
mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. *j-ь *j-a *j-e
2. j-ego j-eję j-ego
3. j-emu j-ei j-emu
4. j-ь j-ǫ j-e
5. - - -
6. j-emь j-ei j-emь
7. j-imь j-ejǫ j-imь
du.
1. *j-a *j-i *j-i
2. j-eju j-eju j-eju
3. j-ima j-ima j-ima
4. *j-a *j-i *j-i
5. - - -
6. j-eju j-eju j-eju
7. j-ima j-ima j-ima
pl.
1. *j-i *j-ę *j-a
2. j-ichъ j-ichъ j-ichъ
3. j-imъ j-imъ j-imъ
4. j-ę j-ę j-ě
5. - - -
6. j-ichъ j-ichъ j-ichъ
7. j-imi j-imi j-imi

Podle tohoto vzoru se skloňují přivlastňovací zájména mojь, tvojь, svojь, našь, vašь, tázací zájméno čьjь, ukazovací zájméno sicь, přídavné jméno tuždь (ale může se skloňovat i podle přídavných jmen) a číslovky podílné dъvojь, obojь a trojь. Tvary označené hvězdičkou (*) nejsou u zájména jь doloženy. V mladších textech je u zájména jь ve středním rodu v ak.pl. tvar j-a.

Skloňování zájména vьsь, vьsě, vьse
mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. vьsyjь vьsě vьse
2. vьsego vьseję vьsego
3. vьsemu vьsei vьsemu
4. vьsь vьsjǫ vьse
5. - - -
6. vьsemь vьsei vьsemь
7. vьsěmь vьsejǫ vьsěmь
pl.
1. vьsi vьsę vьsě
2. vьsěchъ vьsěchъ vьsěchъ
3. vьsěmъ vьsěmъ vьsěmъ
4. vьsę vьsę vьsě
5. - - -
6. vьsěchъ vьsěchъ vьsěchъ
7. vьsěmi vьsěmi vьsěmi

Poznámka: Ve dvojném čísle se zájméno vьsь nevyskytuje.

Skloňování zájména sь, si, se
mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. sь si se
2. sego seję sego
3. semu sei semu
4. sь sьjǫ se
5. - - -
6. semь sei semь
7. simь sejǫ simь
du.
1. sьě si si
2. seju seju seju
3. sima sima sima
4. sьě si si
5. saě sěi sěi
6. - - -
7. sima sima sima
pl.
1. sii sьję si
2. sichъ sichъ sichъ
3. simъ simъ simъ
4. sьję sьję si
5. - - -
6. sichъ sichъ sichъ
7. simi simi simi

Poznámka: V mladších textech je v mužském rodu v nom. a ak.du. koncovka -ьja (s-ьja).

Skloňování tázacího zájména kyi, kaě, koe
mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. kyi kaě koe
2. koego koeję koego
3. koemu koei koemu
4. kyi kǫjǫ koe
5. - - -
6. koemь koei koemь
7. kyimь koejǫ kyimь
du.
1. - cěi cěi
2. - - -
3. - - -
4. - cěi cěi
5. - - -
6. - - -
7. - - -
pl.
1. cii kyję kaě
2. kyichъ kyichъ kyichъ
3. kyimъ kyimъ kyimъ
4. kyję kyję kaě
5. - - -
6. kyichъ kyichъ kyichъ
7. kyimi kyimi kyimi

Poznámka: Ve dvojném čísle je zájméno kyi doloženo jen v uvedených pádech.

Skloňování zájmen tázacích kъto a čьto
sg.
1. kъto čьto
2. kogo česo
3. komu česomu
4. kogo čьto
5. - -
6. komь čemь
7. cěmь čimь

Poznámka: Zájména kъto a čьto se nevyskytují v dvojném a množném čísle.

Slovesná participia

Participia jsou sice tvary utvořené od sloves, ale jednou z jejich podstatných vlastností - která je spojuje se jmény - je skutečnost, že se skloňují, proto jsou zde zařazena mezi jména do oddílu skloňování.

Participium přítomné (prézenta) činné

Participium přítomné činné se tvoří od prézentního slovesného kmene (viz u sloves); u první a druhé slovesné třídy (viz u sloves) má v nom.sg. mužského rodu zakončení -y, v gen.sg. -ǫšta, u třetí slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -'ę, v gen.sg. -jǫšta, u čtvrté slovesné třídy v nom.sg. mužského rodu zakončení -ę a v gen.sg. -ęšta. Participium přítomné činné se skloňuje jako přídavné jméno.
Vzor skloňování participia přítomného činného sloves první a druhé třídy (nesy, -sǫšta) ve skloňování jmenném:

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. nes-y nes-ǫšti nes-y
2. nes-ǫšta nes-ǫštę nes-ǫšta
3. nes-ǫštu nes-ǫšti nes-ǫštu
4. nes-ǫštь nes-ǫštǫ nes-ǫšte
5. nes-y nes-ǫšti nes-y
6. nes-ǫšti nes-ǫšti nes-ǫšti
7. nes-ǫštemь nes-ǫštejǫ nes-ǫštemь
du.
1. nes-ǫšta nes-ǫšti nes-ǫšti
2. nes-ǫštu nes-ǫštu nes-ǫštu
3. nes-ǫštema nes-ǫštama nes-ǫštema
4. nes-ǫšta nes-ǫšti nes-ǫšti
5. nes-ǫšta nes-ǫšti nes-ǫšti
6. nes-ǫštu nes-ǫštu nes-ǫštu
7. nes-ǫštema nes-ǫštama nes-ǫštema
pl.
1. nes-ǫšte nes-ǫštę nes-ǫšta
2. nes-ǫštь nes-ǫštь nes-ǫštь
3. nes-ǫštemъ nes-ǫštamъ nes-ǫštemъ
4. nes-ǫštę nes-ǫštę nes-ǫšta
5. nes-ǫšte nes-ǫštę nes-ǫšta
6. nes-ǫštichъ nes-ǫštachъ nes-ǫštichъ
7. nes-ǫšti nes-ǫštami nes-ǫšti


Vzor skloňování participia přítomného činného sloves třetí (znaję, -jęšta) a čtvrté třídy (chvalę, -ęšta) ve skloňování jmenném:

mužský rod ženský rod střední rod mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. znaj-ę znaj-ǫšti znaj-ę 1. chval-ę chval-ęšti chval-ę
2. znaj-ǫšta znaj-ǫštę znaj-ǫšta 2. chval-ęšta chval-ęštę chval-ęšta
3. znaj-ǫštu znaj-ǫšti znaj-ǫštu 3. chval-ęštu chval-ęšti chval-ęštu
4. znaj-ǫštь znaj-ǫštǫ znaj-ǫšte 4. chval-ęštь chval-ęštę chval-ęšte
5. znaj-ę znaj-ǫšti znaj-ę 5. chval-ę chval-ęšti chval-ę
6. znaj-ǫšti znaj-ǫšti znaj-ǫšti 6. chval-ęšti chval-ęšti chval-ęšti
7. znaj-ǫštemь znaj-ǫštejǫ znaj-ǫštemь 7. chval-ęštemь chval-ęštejǫ chval-ęštemь
du.
1. znaj-ǫšta znaj-ǫšti znaj-ǫšti 1. chval-ęšta chval-ęšti chval-ęšti
2. znaj-ǫštu znaj-ǫštu znaj-ǫštu 2. chval-ęštu chval-ęštu chval-ęštu
3. znaj-ǫštema znaj-ǫštama znaj-ǫštema 3. chval-ęštema chval-ęštama chval-ęštema
4. znaj-ǫšta znaj-ǫšti znaj-ǫšti 4. chval-ęšta chval-ęšti chval-ęšti
5. znaj-ǫšta znaj-ǫšti znaj-ǫšti 5. chval-ęšta chval-ęšti chval-ęšti
6. znaj-ǫštu znaj-ǫštu znaj-ǫštu 6. chval-ęštu chval-ęštu chval-ęštu
7. znaj-ǫštema znaj-ǫštama znaj-ǫštema 7. chval-ęštema chval-ęštama chval-ęštema
pl.
1. znaj-ǫšte znaj-ǫštę znaj-ǫšta 1. chval-ęšte chval-ęštę chval-ęšta
2. znaj-ǫštь znaj-ǫštь znaj-ǫštь 2. chval-ǫštь chval-ęštь chval-ęštь
3. znaj-ǫštemъ znaj-ǫštamъ znaj-ǫštemъ 3. chval-ęštemъ chval-ęštamъ chval-ęštemъ
4. znaj-ǫštę znaj-ǫštę znaj-ǫšta 4. chval-ęštę chval-ęštę chval-ęšta
5. znaj-ǫšte znaj-ǫštę znaj-ǫšta 5. chval-ęšte chval-ęštę chval-ęšta
6. znaj-ǫštichъ znaj-ǫštachъ znaj-ǫštichъ 6. chval-ęštichъ chval-ęštachъ chval-ęštichъ
7. znaj-ǫšti znaj-ǫštami znaj-ǫšti 7. chval-ęšti chval-ęštami chval-ęšti
Participium přítomné (prézenta) trpné

Participium minulé trpné se tvoří od přítomného slovesného kmene (zakončeného u jednotlivých tříd na -o-, -no-, -je-, -i-, viz u sloves) přidáním přípony -m-. Participium minulé trpné se skloňuje jako tvrdý vzor přídavných jmen jmenného nebo složeného skloňování.
Vzor skloňování participia přítomného trpného sloves první třídy ve skloňování jmenném (vedomъ, -ma, -mo):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. vedo-m-ъ vedo-m-a vedo-m-o
2. vedo-m-a vedo-m-y vedo-m-a
3. vedo-m-u vedo-m-ě vedo-m-u
4. vedo-m-ъ vedo-m-ǫ vedo-m-o
5. vedo-m-ъ vedo-m-o vedo-m-o
6. vedo-m-ě vedo-m-ě vedo-m-ě
7. vedo-m-omь vedo-m-ojǫ vedo-m-omь
du.
1. vedo-m-a vedo-m-ě vedo-m-ě
2. vedo-m-u vedo-m-u vedo-m-u
3. vedo-m-oma vedo-m-ama vedo-m-oma
4. vedo-m-a vedo-m-ě vedo-m-ě
5. vedo-m-a vedo-m-ě vedo-m-ě
6. vedo-m-u vedo-m-u vedo-m-u
7. vedo-m-oma vedo-m-ama vedo-m-oma
pl.
1. vedo-m-i vedo-m-y vedo-m-a
2. vedo-m-ъ vedo-m-ъ vedo-m-ъ
3. vedo-m-omъ vedo-m-amъ vedo-m-omъ
4. vedo-m-y vedo-m-y vedo-m-a
5. vedo-m-i vedo-m-y vedo-m-a
6. vedo-m-ěchъ vedo-m-achъ vedo-m-ěchъ
7. vedo-m-y vedo-m-ami vedo-m-y
Participium minulé (préterita)

Participium minulé činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz u sloves). Pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na souhlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -ъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -ъ, pokud je infinitivní slovesný kmen zakončen na samohlásku -i, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -'ьš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -'ь, pokud je infinitvní slovesný kmen zakončen na jinou samohlásku, připojuje se za kmen (a před koncovku) přípona -vъš- a v mužském rodu v nom.sg. je koncovka -vъ. Participium minulé činné se skloňuje jako přídavné jméno.
Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na souhlásku ve skloňování jmenném (nesъ, -sъša):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. nes-ъ nes-ъši nes-ъ
2. nes-ъša nes-ъšę nes-ъša
3. nes-ъšu nes-ъši nes-ъšu
4. nes-ъšь nes-ъšǫ nes-ъše
5. nes-ъ nes-ъši nes-ъ
6. nes-ъši nes-ъši nes-ъši
7. nes-ъšemь nes-ъšejǫ nes-ъšemь
du.
1. nes-ъša nes-ъši nes-ъši
2. nes-ъšu nes-ъšu nes-ъšu
3. nes-ъšema nes-ъšama nes-ъšema
4. nes-ъša nes-ъši nes-ъši
5. nes-ъša nes-ъši nes-ъši
6. nes-ъšu nes-ъšu nes-ъšu
7. nes-ъšema nes-ъšama nes-ъšema
pl.
1. nes-ъše nes-ъšę nes-ъša
2. nes-ъšь nes-ъšь nes-ъšь
3. nes-ъšemъ nes-ъšamъ nes-ъšemъ
4. nes-ъšę nes-ъšę nes-ъša
5. nes-ъše nes-ъšę nes-ъša
6. nes-ъšichъ nes-ъšachъ nes-šichъ
7. nes-ъši nes-ъšami nes-ъši


Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na samohlásku -i ve skloňování jmenném (chval'ь, -'lьša):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. chval'-ь chval'-ьši chval'-ь
2. chval'-ьša chval'-ьšę chval'-ьša
3. chval'-ьšu chval'-ьši chval'-ьšu
4. chval'-ьšь chval'-ьšǫ chval'-ьše
5. chval'-ь chval'-ьši chval'-ь
6. chval'-ьši chval'-ьši chval'-ьši
7. chval'-ьšemь chval'-ьšejǫ chval'-ьšemь
du.
1. chval'-ьša chval'-ьši chval'-ьši
2. chval'-ьšu chval'-ьšu chval'-ьšu
3. chval'-ьšema chval'-ьšama chval'-ьšema
4. chval'-ьša chval'-ьši chval'-ьši
5. chval'-ьša chval'-ьši chval'-ьši
6. chval'-ьšu chval'-ьšu chval'-ьšu
7. chval'-ьšema chval'-ьšama chval'-ьšema
pl.
1. chval'-ьše chval'-ьšę chval'-ьša
2. chval'-ьšь chval'-ьšь chval'-ьšь
3. chval'-ьšemъ chval'-ьšamъ chval'-ьšemъ
4. chval'-ьšę chval'-ьšę chval'-ьša
5. chval'-ьše chval'-ьšę chval'-ьša
6. chval'-ьšichъ chval'-ьšachъ chval'-ьšichъ
7. chval'-ьši chval'-ьšami chval'-ьši


Vzor skloňování participia minulého činného sloves s kmenem zakončeným na jinou samohlásku -i ve skloňování jmenném (znav'ь, -'ša):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. znav-ъ znav-ъši znav-ъ
2. znav-ъša znav-ъšę znav-ъša
3. znav-ъšu znav-ъši znav-ъšu
4. znav-ъšь znav-ъšǫ znav-ъše
5. znav-ъ znav-ъši znav-ъ
6. znav-ъši znav-ъši znav-ъši
7. znav-ъšemь znav-ъšejǫ znav-ъšemь
du.
1. znav-ъša znav-ъši znav-ъši
2. znav-ъšu znav-ъšu znav-ъšu
3. znav-ъšema znav-ъšama znav-ъšema
4. znav-ъša znav-ъši znav-ъši
5. znav-ъša znav-ъši znav-ъši
6. znav-ъšu znav-ъšu znav-ъšu
7. znav-ъšema znav-ъšama znav-ъšema
pl.
1. znav-ъše znav-ъšę znav-ъša
2. znav-ъšь znav-ъšь znav-ъšь
3. znav-ъšemъ znav-ъšamъ znav-ъšemъ
4. znav-ъšę znav-ъšę znav-ъša
5. znav-ъše znav-ъšę znav-ъša
6. znav-ъšichъ znav-ъšachъ znav-ъšichъ
7. znav-ъši znav-ъšami znav-ъši

Poznámka: Participium préterita trpné ve staroslověnštině neexistuje.

Participium perfekta činné

Participium perfekta činné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponou -l-. U sloves IA třídy a u atematického slovesa jasti, jejichž kořen je zakončen na -t- nebo -d-, tato souhláska před -l- zaniká. U sloves IA třídy, která mají v kmeni -r- nebo -l- se tvoří participium perfekta činné od kořene s oslabeným stupněm samohlásky. U sloves IIA třídy se přípona -l- připojuje většinou ke kmeni bez přípony -nǫ-. Participium perfekta činné se skloňuje jako přídavné jméno ve skloňování jmenném, vyskytuje se však jen v nominativu všech čísel.
Vzor tvarů participia perfekta činného (plulъ, -la, lo).

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. plu-l-ъ plu-l-a plu-l-o
du.
1. plu-l-a plu-l-ě plu-l-ě
pl.
1. plu-l-i plu-l-y plu-l-a
Participium perfekta trpné

Participium perfekta trpné se tvoří od infinitivního slovesného kmene (viz slovesa) příponami -t- nebo -n- nebo -en-.
Příponou -t- se tvoří participium perfekta trpné od sloves: IA třídy s kmenem zakončeným na nosovou samohlásku; sloves s infinitivním kmenem zakončeným na -rě-; sloves IIIA třídy s infinitivním kmenem zakončeným na -i- nebo -ě-.
Příponou -n- se tvoří participium perfekta trpné od sloves: s infinitivním kmenem zakončeným na -a- nebo -ě- (s výjimkou -rě-).
Příponou -en- se tvoří participium perfekta trpné od sloves: IA třídy se zakončením kořene na samohlásku; sloves IIA třídy (připojuje se přímo ke kořeni odtržením přípony -nǫ-); sloves III třídy s infinitivním kmenem zakončeným na -i- nebo -y-; sloves IVA třídy; atematického slovesa jasti.
Participium perfekta trpné se skloňuje jako přídavné jméno ve jmenném skloňování.
Vzor skloňování participia perfekta trpného tvořeného příponou -en- (pečenъ, -čena, -čeno):

mužský rod ženský rod střední rod
sg.
1. peč-en-ъ peč-en-a peč-en-o
2. peč-en-a peč-en-y peč-en-a
3. peč-en-u peč-en-ě peč-en-u
4. peč-en-ъ peč-en-ǫ peč-en-o
5. peč-en-ъ peč-en-o peč-en-o
6. peč-en-ě peč-en-ě peč-en-ě
7. peč-en-omь peč-en-ojǫ peč-en-omь
du.
1. peč-en-a peč-en-ě peč-en-ě
2. peč-en-u peč-en-u peč-en-u
3. peč-en-oma peč-en-ama peč-en-oma
4. peč-en-a peč-en-ě peč-en-ě
5. peč-en-a peč-en-ě peč-en-ě
6. peč-en-u peč-en-u peč-en-u
7. peč-en-oma peč-en-ama peč-en-oma
pl.
1. peč-en-i peč-en-y peč-en-a
2. peč-en-ъ peč-en-ъ peč-en-ъ
3. peč-en-omъ peč-en-amъ peč-en-omъ
4. peč-en-y peč-en-y peč-en-a
5. peč-en-i peč-en-y peč-en-a
6. peč-en-ěchъ peč-en-achъ peč-en-ěchъ
7. peč-en-y peč-en-ami peč-en-y

Číslovky

Číslovky tvoří z hlediska tvarosloví různorodou skupinu, v níž se vyskytují tvary skloňované jako podstatná jména, tvary skloňované jako přídavná jména, tvary skloňované jako zájména a tvary nesklonné. Dohromady však číslovky do jednoho slovního druhu spojuje jejich výrazný význam.<

Číslovky základní

Jednotky: 1. jedinъ, -ina, -ino, 2. dъva, dъvě, dъvě, 3. trьje, tri, tri, 4. četyre, -yri, -yri, 5. pętь, 6. šestь, 7. sedmь, 8. osmь, 9. devętь, 10. desętь.
Číslovky jedinъ (má též druhotvar jedьnъ) a dъva (stejně i číslovka oba) se skloňují jako zájméno tъ (viz; číslovky dъva a oba jen v dvojném čísle).
Skloňování číslovek trьje a četyre:

mužský rod ženský a střední rod mužský rod ženský a střední rod
1. trьje tri četyre četyri
2. trii trii četyrъ, (-rь) četyrъ, (-rь)
3. trьmъ trьmъ četyrьmъ četyrьmъ
4. tri tri četyri četyri
5. - - - -
6. trьchъ trьchъ četyrьchъ četyrьchъ
7. trьmi trьmi četyrьmi četyrьmi


Číslovky pętь-desętь se skloňují jako podstatná jména třetí deklinace (jsou ženského rodu).
Číslovky 11-19: skládají se z příslušného pádového tvary jednotkové číslovky (1-9) a spojení na desęte (např. 18 - osmь na desęte).
Desítky: skládají se z příslušného pádového tvaru jednotkové číslovky (1-9) a tvaru desęte (nebo desęti) pro číslovky 20, 30 a 40 a tvaru desętъ pro ostatní desítky (50-90).
Stovky: 100. sъto, 200. dъvě sъtě, 300. tri sъta, 400. četyri sъta, 500.-900. příslušná číslovka a výraz sъtъ. Číslovka sъto se skloňuje jako podstatné jméno podle 1. deklinace.
Tisícovky: 1000. tysǫšti (tysęšti), 2000. dъvě tysǫšti, 3000. tri tysǫštę, 4000. četyri tysǫštę, 5000.-9000. příslušná číslovka a výraz tysǫštь. Pro deset tisíc se vyskytuje výraz tьma. Číslovka tysǫšti se skloňuje jako podstatné jméno podle 4. deklinace.
Desítky ke stovkám a jednotky k desítkám se připojují spojkou i.
Poznámka: Spojování počítaných předmětů nebo osob s číslovkami je uvedeno v oddílu Skladba.

Číslovky řadové

Jednotky: 1. prьvyi, -vaja, -voje, 2. vъtoryi, -raja, -roje nebo drugyi, -gaja, -goje, 3. tretii, -tьja (nebo -tьjaja), -tьje (nebo -tьjeje), 4. četvrьtyi, -taja, -toje, 5. pętyi, -taja, -toje, 6. šestyi, 7. sedmyi, 8. osmyi, 9. osmyi, 9. devętyi, 10. desętyi.
Číslovky 11-19: spojení řadové číslovky pro jednotku a výrazu na desęte. Pro 11 se užívá místo číslovky prьvyi výrazu jedinyi.
Desítky, stovky a tisícovky: 20. dъvadesętьnyi, 30. tridesętьnyi, 40. četyridesętьnyi, 50. pętьdesętьnyi, 60. šestьdesętьnyi, 70. sedmьdesętьnyi, 80. osmьdesętьnyi, 90.devętьdesętьnyi, 100. sъtьnyi, 1000. tysǫštьnyi.
Číslovky řadové se skloňují jako přídavná jména ve skloňování složeném.

Číslovky druhové

2. dъvojь, -voja, voje; obojь, -ja, -je, 3. trojь, -ja, -je, 4. četvorъ, -ra, -ro, 5. pętorъ, -ra, -ro, 6. šestorъ, -ra, ro, 7. sedmorъ, -ra, -ro, 8. osmorъ, -ra, -ro, 9. devętorъ, -ra, -ro, 10. desętorъ, -ra, ro.
Druhové číslovky dъvojь, obojь, trojь se skloňují jako zájméno jь, ja, je, ostatní číslovky se skloňují jako přídavná jména ve jmenném skloňování.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skloňování_ve_staroslověnštině&oldid=3107912“