Diskuse:Opolí: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
dík, vysvětlení pohledu
m Stránka Diskuse:Opolí přemístěna na stránku Diskuse:Opole: Pokud je to polsky i alternativně česky Opole, není důvod mít na oplí
(Žádný rozdíl)

Verze z 19. 9. 2008, 12:12

pravidla českého pravopisu uvádí pouze Opole [1] --Pastorius 19:15, 19. 3. 2007 (UTC)

Ověřoval jsem si to v Geografickém místopisném slovníku světa (ISBN 80-200-0445-9) i na Internetu (Slezská univerzita, Slezské zemské muzeum, psp.cz a vůbec google). --Luděk 19:23, 19. 3. 2007 (UTC)
Exonymum to sice jistě je, ale dnes téměř nepoužívané (když už google, viz [2]). Proto navrhuji přejm. na Opole. Týká se to i dalších stránek — zejména Sosnovec, Řešov, také Sandoměř, spornější je už Bydhošť. A potom hlavně plno exonym ve Slezsku: smysl má kromě Vratislavi a Katovic snad Lehnice, Kladsko, ale určitě ne Rychleby, pod tím by skoro každý čekal Rychlebské hory -> přesunu hned. K názvům jako Skočov, Hlubčice, Ratiboř (Polsko): spíš bych změnil na polské. Je to celkem nepoměr, stránky i městech v PL mají často název dle exonyma, zatímco (namátkou) Kluž, Temešvár, Chotěbuz, Saská Kamenice, Plavno či Cvikov ne. K porovnání: de:wiki má německé názvy pouze u cca 10 měst (a že Slezsko bylo německé nedávno — čili exonyma jsou ještě celkem v paměti — zato české dávno); dlužno říct, že de:Oppeln mezi nimi je. -- 09:59, 27. 9. 2007 (UTC)
Ještě jsem to prozkoumal, zejm. googlem: u Bydhošti, Skočova, Hlubčic, Ratiboře český název převažuje; u Sandoměře a Augustova mírně také; nezadával jsem tvary v nominativu (to pochopitelně najde fůru strojových stran s orig. názvem), ale v lokálu, popř. s předložkou "v"; tím se totiž ukáže skutečné užívání. Výsledky:
  • Sosnowiec: PL:275, Č:91
  • Rzeszów: 222:95
  • Legnica: 679:475
  • Opole: 2060:566 [3] [4]

Prozatím bych tedy přejmenuji Sosnowiec, kde je to celkem jasné. Rzeszów a Opole (přestože zde jasně převažuje pl:název) bychom měli zvážit: jsou to vojvodská města, figurují v šablonách.

  • naopak navrhuji přejmenovat Żagań na Zaháň.

-- 11:23, 29. 9. 2007 (UTC)

inu, koukám, že to nikoho nevzrušuje, tož se odhodlám k přesunu. Jinak z odkazů uvedených Luďkem vyplývá používání názvu "Opolí" víceméně jen pro české Slezsko... -- 12:54, 30. 9. 2007 (UTC) Aha, ale Opole nemá prázdnou historii, čili to musím nechat na správcích. Snad to tu některý čte. -- 13:34, 30. 9. 2007 (UTC)
Zdravím, jsem rozhodně proti přesunu zažitých českých názvů na polské. Srovnání číselného výsledku vyhledávání Googlem mi nepřipadá jako bez dalšího věrohodný zdroj. Kvalita zdrojů je rozhodující a měla by být zkoumána. (Odkazy na hostely mi nepřipadají jako směrodatný zdroj.)
Opravdu nechápu, co na csWiki občas tak strašně někomu vadí na používání zažitých českých názvů. (Mám na mysli zažité názvy, např. přesun Rychleb na polský název je, podle mého názoru, správný.)
Mějte prosím na paměti i klávesnici běžného českého uživatele. Ta některá písmena polské abecedy neobsahuje. Vámi navrhovaný název tak může být pro běžného českého uživatele nenapsatelný.
deWiki není směrodatná, tam jde o politický problém. Srovnejte spíše s plWiki.--Dr. Králík 19:59, 30. 9. 2007 (UTC)
Ještě jedna věc. Myslím, že správné by bylo alespoň upozornit na diskusní straně všech článků, které chcete přesměrovat, že chcete přesměrovat. Možná by se tak vyjádřilo i více členů komunity. Tohle je diskusní stránka pouze k heslu Opolí.--Dr. Králík 20:07, 30. 9. 2007 (UTC)
Pravda, že google netačí, jen se tu nejlíp dokládá. Na druhou stranu: proč by měl být odkaz na hostel irelevantní?
Používání čekých názvů opravdu není nic, co by mi vadilo, přece jen nejsme, jak správně píšete, v hyperkorektním Německu (ačkoliv, Slezsko bylo i naše, neměli bychom být korektnější?;-); jen jsem měl (podložený) dojem, že název Opolí (už) není tak zažitý. Na napsatelnost pamatuji: viz návrh na Zaháň.
S dodatkem souhlasím. Zároveň nechávám Opole být.-- 12:31, 1. 10. 2007 (UTC)
Zdravím a děkuji za odpověď!
Odkaz na hostel podle mého názoru mnoho nevypovídá o zažitém názvu ve spisovné češtině. Často jde o text, který je unifikovaný pro několik jazyků (jde o obchodní sdělení) a do češtiny je jen (a zhusta špatně) přeložen. Případně může být použití cizího názvu cílené, tedy opět mnoho nevypovídající o zažitém názvu ve spisovné češtině. Asi se shodneme, že Kladsko je zažitý český název pro Kłodzko (což je název, který běžný český mluvčí na své počítačové klávesnici nenapíše a pravděpodobně ani nebude vědět, jak ho správně vyslovit). Přesto jsem osobně patrně nikdy neviděl českou cestovní kancelář, která by na plakátech v ulicích propagovala jednodenní výlet do Kladska - vždy šlo o výpravu do vzdáleného a exotického "Kłodzka". Stačí pár stovek a už můžete jet až za hranice Česka! :)
V zásadě chci říci jen tolik, že kvalita zdrojů by měla být vždy zohledněna. Dva příklady ad absurdum: 1. Praze se říká v nespisovné češtině často "Prágl" a Brnu "Štatl". Přesto tyto názvy nepřipadají ani v úvahu, budeme-li se rozhodovat, jak Prahu či Brno ve spisovné češtině nazvat. Zdroje nazývající Prahu "Prágl" a Brno "Štatl" zjevně nebudou mít velkou váhu, jakkoli jsou to zdroje a Google je ukáže. 2. Stejně tak je nesprávné srovnávat ohledně např. historického článku komiks s vědeckou monografií. V Peloponéské válce nebojovaly oživlé mrtvoly, přestože je to v komiksu tak živě vykresleno.
Ve věci Zaháně s Vámi samozřejmě souhlasím.--Dr. Králík 19:18, 1. 10. 2007 (UTC)