Nicejské vyznání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m robot odebral: da, it, ja, nl, pl, pt, ro, sk, sl změnil: es, sr |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[af:Geloofsbelydenis van Nicea]] |
[[af:Geloofsbelydenis van Nicea]] |
||
[[bs:Nikejski simbol vjere]] |
[[bs:Nikejski simbol vjere]] |
||
[[da:Den nikæno-konstantinopolitanske trosbekendelse]] |
|||
[[de:Bekenntnis von Nicäa]] |
[[de:Bekenntnis von Nicäa]] |
||
[[en:Nicene Creed]] |
[[en:Nicene Creed]] |
||
[[eo:La Kredo Nicea]] |
[[eo:La Kredo Nicea]] |
||
[[es:Símbolo |
[[es:Símbolo niceno]] |
||
[[et:Nikaia usutunnistus]] |
[[et:Nikaia usutunnistus]] |
||
[[fi:Nikaian uskontunnustus]] |
[[fi:Nikaian uskontunnustus]] |
||
Řádek 46: | Řádek 45: | ||
[[ia:Credo catholic]] |
[[ia:Credo catholic]] |
||
[[id:Doa Syahadat Nicea]] |
[[id:Doa Syahadat Nicea]] |
||
[[it:Simbolo niceno-costantinopolitano]] |
|||
[[ja:ニカイア・コンスタンティノポリス信条]] |
|||
[[ko:니케아 신경]] |
[[ko:니케아 신경]] |
||
[[la:Symbolum Nicaenum]] |
[[la:Symbolum Nicaenum]] |
||
[[ms:Pengakuan Iman Nicea]] |
[[ms:Pengakuan Iman Nicea]] |
||
[[nl:Geloofsbelijdenis van Nicea-Constantinopel]] |
|||
[[nn:Den nikenske truvedkjenninga]] |
[[nn:Den nikenske truvedkjenninga]] |
||
[[no:Den nikenske trosbekjennelse]] |
[[no:Den nikenske trosbekjennelse]] |
||
[[pl:Nicejsko-konstantynopolitańskie wyznanie wiary]] |
|||
[[pt:Credo Niceno-Constantinopolitano]] |
|||
[[ro:Simbolul niceno-constantinopolitan]] |
|||
[[ru:Никейский символ веры]] |
[[ru:Никейский символ веры]] |
||
⚫ | |||
[[sk:Nicejsko-carihradské vyznanie viery]] |
|||
[[sl:Nicejsko-carigrajska veroizpoved]] |
|||
⚫ | |||
[[sv:Nicaenska trosbekännelsen]] |
[[sv:Nicaenska trosbekännelsen]] |
||
[[ta:நைசின் விசுவாச அறிக்கை]] |
[[ta:நைசின் விசுவாச அறிக்கை]] |
Verze z 8. 9. 2008, 15:43
Společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na 1. nikajském koncilu (325). Je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví. 1. konstantinopolský koncil (381) z tohoto vyznání vycházel, když formuloval své, tzv. Nicejsko-konstantinopolské vyznání, které se dodnes používá jako vyznání křesťanské víry např. při liturgii. Jeho formulace je z velké části namířena proti ariánům. Týká se to jednak závěrečného anatematismu (vyloučení z církve), jednak důrazu na Ježíšovo božství a na jeho rovnost s Otcem (proslulý termín soupodstatný, řecky homoúsios, zde přel. jako jedné podstaty s).
Znění nicejského kréda
Věříme v jednoho Boha, vševládnoucího Otce, Stvořitele všeho viditelného i neviditelného. A v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, zrozeného z Otce, to jeste z podstaty Otce, Boha z Boha, Světlo ze Světla, pravého Boha z pravého Boha, zrozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož vše vzniklo - to, co je na nebi, i to, co je na zemi -, který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil a vtělil se, stal se člověkem, trpěl a třetího dne vstal (z mrtvých), vystoupil na nebesa a přijde soudit živé i mrtvé. A v Ducha svatého. Ty však, kteří říkají: „Byl (čas), kdy nebyl“ a „před svým zrozením nebyl“ a že vznikl z nebytí anebo z jiné hypostaze nebo podstaty, kteří tvrdí, že Boží Syn podléhá změně nebo proměně, ty všeobecná a apoštolská církev anatematizuje.