De arte venandi cum avibus: Porovnání verzí
m robot přidal: nl:De arte venandi cum avibus |
m robot přidal: it:De arte venandi cum avibus |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
[[en:De arte venandi cum avibus]] |
[[en:De arte venandi cum avibus]] |
||
[[fr:De arte venandi cum avibus]] |
[[fr:De arte venandi cum avibus]] |
||
[[it:De arte venandi cum avibus]] |
|||
[[nl:De arte venandi cum avibus]] |
[[nl:De arte venandi cum avibus]] |
||
[[pl:De arte venandi cum avibus]] |
[[pl:De arte venandi cum avibus]] |
Verze z 25. 8. 2008, 23:30
De arte venandi cum avibus (O umění lovit s ptáky) je kniha o sokolnictví a ptactvu, sepsaná v první polovině 13. století císařem Fridrichem II. Jde o jedno z nejvýznamnějších zoologických děl středověku.
Fridrich se opíral o své zkušenosti se sokolnictvím a popsal všechny povinnosti sokolníka, lovecké způsoby, spolupráci se psy a také poznávací znaky a chování kořisti. Císařův vlastní exemplář byl tématicky rozvržen do šesti bohatě ilustrovaných knih a byl rozsáhlý jako dvě knihy Žalmů. V roce 1248 padl do rukou Fridrichových nepřátel, poslední zmínka o něm pochází z let 1264-1265 a od té doby je nezvěstný. Dochovaly se jen texty a miniatury, přičemž žádný z dochovaných |opisů nevychází bezprostředně z originálů.
Nejkrásnější je opis, který si nechal pořídit pro vlastní potřebu v letech 1258-1266 Fridrichův syn Manfred Sicilský, také sokolník. Jeho ilustrace je krásná, ale text byl zkrácen a doplněn vlastními Manfredovými poznámkami. Dílo bylo ukradeno roku 1248 při promyšleném výpadu právě v okamžiku, kdy se císař a jeho syn věnovali sokolnictví. Kronikáři se přou, kdo dílo vlastně ukradl. Byli to s největší pravděpodobností Arabové, kteří také byli náruživými sokolníky. Císař se od nich také učil např. zahalování sokolů za pomoci čepiček.
Šablona:Portál Středověk
Dnes je cenný rukopis uložen ve Vatikánské knihovně v Římě.
Je vyzdoben více než pěti sty obrazy osmdesáti různých druhů ptáků.