Pioneer 5: Porovnání verzí
m robot přidal: it:Pioneer 5 |
m Upřesnění odkazu na rozcestník Venuše - Změněno na Venuše (planeta) |
||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
==Průběh letu== |
==Průběh letu== |
||
S pomocí rakety [[Rakety Thor|Thor Able 4]] odstartovala sonda z rampy na kosmodromu [[Eastern Test Range]] na [[Florida|Floridě]] dne [[11. březen|11. března]] [[1960]]. Získala rychlost 11,12 km/s. Díky udělené rotaci vyklopila sluneční baterie a následně se oddělila od nosné rakety. Nepodařilo se zapnout detektor mikrometeoritů. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od [[Slunce]], tedy mezi drahami [[Země]] a [[Venuše]]. Perioda oběhu byla 311 dní. |
S pomocí rakety [[Rakety Thor|Thor Able 4]] odstartovala sonda z rampy na kosmodromu [[Eastern Test Range]] na [[Florida|Floridě]] dne [[11. březen|11. března]] [[1960]]. Získala rychlost 11,12 km/s. Díky udělené rotaci vyklopila sluneční baterie a následně se oddělila od nosné rakety. Nepodařilo se zapnout detektor mikrometeoritů. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od [[Slunce]], tedy mezi drahami [[Země]] a [[Venuše (planeta)|Venuše]]. Perioda oběhu byla 311 dní. |
||
Na této dráze bylo prováděno plánované měření intenzity kosmického záření a velikosti magnetických polí. Sluneční baterie zajistily dobíjení instalovaných niklo-kadmiových akumulátorů. Díky tomu vysílač ze sondy o výkonu 5 W byl schopen dodávat údaje (postupně slábnoucí a méně využitelné) až do [[26. červen|26. června]] [[1960]] z rekordní vzdálenosti 36 143 416 km od Země. |
Na této dráze bylo prováděno plánované měření intenzity kosmického záření a velikosti magnetických polí. Sluneční baterie zajistily dobíjení instalovaných niklo-kadmiových akumulátorů. Díky tomu vysílač ze sondy o výkonu 5 W byl schopen dodávat údaje (postupně slábnoucí a méně využitelné) až do [[26. červen|26. června]] [[1960]] z rekordní vzdálenosti 36 143 416 km od Země. |
Verze z 20. 8. 2008, 01:07
Šablona:Kosmické těleso Pioneer 5 byla bezpilotní sonda z roku 1960 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru. Celý projekt programu Pioneer připravila Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně u Los Angeles. Označení dle katalogu COSPAR dostala 1960-001A (dle jiných zdrojů je nosná raketa A, sonda B).
Program
Zatímco předcházející čtyři mise tohoto programu měly za cíl Měsíc, další se zaměřily na vzdálenější cíle. Měsíci byly o něco později věnovány další programy NASA : Ranger a Surveyor, které připravily podmínky k vstupu člověka na Měsíc v rámci programu Apollo.
Pioneer 5 byl první průzkumný let do meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše s cílem získat údaje o záření, magnetických polích, hustotě mikrometeoritů.
Konstrukce sondy
Obdobně jako sondy předchozí byla kuželovitého tvaru o výšce 0,74 metru, s hmotností 41 kg. Sluneční baterie byly umístěny na čtyřech panelech. Přístrojové vybavení tvořily teleskop, magnetometr, detektor mikrometeoritů, Geiger-Müllerova trubice, sada termistorů a dva vysílače s frekvencí 378,21 MHz.
Průběh letu
S pomocí rakety Thor Able 4 odstartovala sonda z rampy na kosmodromu Eastern Test Range na Floridě dne 11. března 1960. Získala rychlost 11,12 km/s. Díky udělené rotaci vyklopila sluneční baterie a následně se oddělila od nosné rakety. Nepodařilo se zapnout detektor mikrometeoritů. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od Slunce, tedy mezi drahami Země a Venuše. Perioda oběhu byla 311 dní.
Na této dráze bylo prováděno plánované měření intenzity kosmického záření a velikosti magnetických polí. Sluneční baterie zajistily dobíjení instalovaných niklo-kadmiových akumulátorů. Díky tomu vysílač ze sondy o výkonu 5 W byl schopen dodávat údaje (postupně slábnoucí a méně využitelné) až do 26. června 1960 z rekordní vzdálenosti 36 143 416 km od Země.
Odkazy
Galerie Pioneer 5 na Wikimedia Commons Šablona:Portál Kosmonautika
Reference
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.