Doprava v Brně

Brno, Nové sady. Silniční komunikace se středním zatravněným tramvajovým pruhem

Brno je důležitou dopravní křižovatkou. Vedou sem dvě dálnice, jedna rychlostní silnice, město má k dispozici mezinárodní letiště. Brněnský železniční uzel slouží pro směry například mezi Prahou a Bratislavou; vychází odsud též mnoho spojů na severní Moravu.

Obyvatelům Brna slouží rovněž i rozsáhlý systém městské hromadné dopravy, který se skládá ze sítě tramvají, trolejbusů a autobusů. Uvažuje se též i o vybudování rychlodráhy, podpovrchové tramvaje či metra. Zdejší dopravní podnik též provozuje i lodní dopravu na Brněnské přehradě. Díky nížinnému charakteru krajiny je rozšířená také cyklistika.

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava (provozovaná Dopravním podnikem města Brna) je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

Tramvajová doprava

Související informace naleznete také v článku Tramvajová doprava v Brně.

Specialitou brněnské tramvajové sítě je historická parní tramvaj z přelomu 19. a 20. století

Brněnský trolejbus typu Škoda 14Tr

Historie tramvajové dopravy sahá až do 2. poloviny 19. století, kdy v roce 1869 poprvé na území dnešního Česka vyjela koňská tramvaj. Po počátečních neúspěších byl v roce 1884 zahájen provoz parní tramvaje, která spolehlivě sloužila až do roku 1900,poté byla celá její síť elektrifikována. Vrcholný rozkvět zažily brněnské tramvaje za první československé republiky. V 70. a 80. letech byly stavěny především tratě rychlodrážního charakteru do velkých sídlišť na okraji města. Poslední změnou v kolejové síti bylo v roce 2008 prodloužení tratě v Králově Pole na konečnou Technologický park. V současné době je tramvajová síť v Brně největší na Moravě.

Trolejbusová doprava

Související informace naleznete také v článku Trolejbusová doprava v Brně.

První trolejbusy vyjely do brněnských ulic v roce 1949. Dlouho však byly spíše „popelkou“ v brněnské MHD. V 60. letech jim dokonce hrozil zánik. Bouřlivý rozvoj přichází v 70. letech 20. století, kdy je stavěno mnoho tratí (zejména do menších sídlišť). V 90. letech nastává uklidnění a prioritou je především zajištění provozu na již postavených tratích největší trolejbusové sítě v republice.

Autobusová doprava

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Brně.

Autobusová doprava zahájila v Brně provoz již v roce 1930. Zpočátku měla spíše doplňkový charakter. Za socialismu byla však síť linek velmi výrazně rozšířena do celého města. V 90. letech byl při reorganizaci městské hromadné dopravy vyloučen provoz autobusů z centra. V současné době by autobusy měly působit zejména jako napaječe pro kapacitnější a ekologičtější tramvajovou dopravu.

Lodní doprava

Související informace naleznete také v článku Lodní doprava na Brněnské přehradě.

Loď Praha využívaná při lodní dopravě na Brněnské přehradě

Od roku 1946 zajišťuje brněnský dopravní podnik rovněž provoz lodí na Brněnské přehradě.

Podpovrchová tramvaj

Související informace naleznete také v článku Brněnský tramvajový diametr.

V budoucnu se plánuje výstavba tzv. Severojižního tramvajového diametru, neboli kolejové rychlodráhy, která spojí na segregovaném částečně podzemním tělese sever a jih Brna, kde se napojí na regionální železniční tratě.

Železniční doprava

Brno je významným železničním uzlem České republiky. Pravidelná vlaková spojení má ve směrech Hamburk – Berlín – Drážďany – Praha – Česká Třebová – Brno – Vídeň, Brno – Přerov – Ostrava, aj.

V současnosti probíhá rekonstrukce uzlu. Ta zahrnuje úpravy vedoucí k možnosti rychlejšího pohybu vlaků městem, výstavbu nových železničních zastávek a jejich lepší začlenění do integrovaného dopravního systému. Nejdiskutovanějším projektem je přesun hlavního brněnského nádraží o 800 metrů jižněji, do Komárova, který dělí obyvatele města na dva nesmiřitelné tábory. Podle skupiny odpůrců tohoto řešení se jedná o přesun z výhodné polohy v centru do vzdálenější lokality. Podle zastánců se jedná o redukci nepotřebných kolejišť a jejich nahrazení městskou zástavbou.

V průběhu příštích dvaceti let by se mělo Brno stát křižovatkou a jednou ze tří tuzemských zastávek dvou transevropských multimodálních koridorů vysokorychlostní železnice v trasách Athény – Sofie – Budapešť – Vídeň – Brno – Praha – Drážďany – Norimberk a Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň.

Automobilová doprava

Brno je významnou dálniční křižovatkou, jeho jižním okrajem prochází dálnice D1 z Prahy přes Jihlavu dále na Vyškov a Kroměříž, respektive po R46 na Olomouc a dále do Ostravy; v Brně se od ní odděluje dálnice D2 do Bratislavy. Od 90. let se buduje rozšířené silniční napojení na Vídeň – rychlostní komunikace R52, před zahájením výstavby je kvalitní spojení Brna se severem republiky – rychlostní silnice R43, které však naráží na odpor občanských sdružení, nespokojených s navrženou trasou přes sídliště Bystrc. Chystá se také rozšíření dálnice D1 v úseku Kývalka – Holubice na šestipruhové uspořádání.

Buduje se Velký městský okruh (VMO), zahrnující například výstavbu MÚK Hlinky (zprovozněna 2007), Královopolského tunelu (probíhá jeho stavba), rozšíření ulice Žabovřeské, tunelů Akátkami a tunelů Červený kopec nebo přemostění maloměřického nádraží. VMO má být kompletně dokončen roku 2025.

Letecká doprava

Letiště Brno-Tuřany je vzdálené zhruba 10 km jihovýchodně od centra. Pravidelné lety: Brno – Londýn, Brno – Mnichov, Brno – Praha, Brno – Moskva, Brno – Barcelona a dále charterové lety do turistických destinací ve Středomoří.

Externí odkazy

• Dopravní podnik města Brna

Obrázky, zvuky či videa k tématu Doprava v Brně na Wikimedia Commons