Volní vlastnosti

Volní vlastnosti jsou vlastnosti podmíněné vůlí člověka. Vyjadřují záměrné, cílevědomé usilí směřující k dosažení vědomě vytčeného cíle, které je vlastní jen člověku.

Volní vlastnosti se projevují např. v samoregulaci chování a jednání. Uplatňují se jak při přípravě určité činnosti, procesu rozhodování, tak při vlastním vykonávání činnosti. Pomáhají při překonávání překážek k dosažení určitého cíle. Volní vlastnosti se formují v průběhu života zejména pod vlivem výchovy. Mezi volní vlastnosti řadíme např.: odpovědnost, vytrvalost, rozvážnost, spolehlivost, sebeovládání, zásadavost, svědomitost, sebehodnocení, sebeřízení, sebekázeň, sebekritičnos, cílevědomost, samostatnost, iniciativnost a další. Každá z těchto vlastností má také svůj protipól.

Síla vůle napomáhá rovnováze citů a rozumu. Srdce i mysl potřebují mít základ v pevném „Já“. Bez vnitřní vůle a sebeovládání by tyto dvě složky osobnosti sváděly stálý vnitřní boj. Je ale nutné vědět, že je-li vytrénovaná vůle jedinou silnou stránkou osobnosti, pak je celý život podřízen vnějšímu úspěchu. Takováto vůle nebere žádný ohled na duševní potřeby člověka a stává se destruktivní silou nejen pro svého nositele.

Zdroje

• Emmert, F. a kolektiv. Odmaturuj ze společenských věd. Didaktis, Praha, 2003, 224 s. ISBN 978-80-86285-68-5
• Paulínová L. Psychologie pro Tebe pro SŠ, Informatorium, 1993. ISBN 80-85427-30-3