Citlivost

Citlivost ve fotografické technice označuje jeden z klíčových parametrů, spolu s clonou a expozičním časem ovlivňuje expozici výsledného snímku.

Citlivost je v dnešní době digitální techniky nejčastěji udávaná dle normy ISO 5800 (ČSN 66 6625) v jednotkách ASA – v digitálních fotoaparátech je parametr jednoduše nazýván ISO. Citlivost ISO se pohybuje v rozmezí od 12 do 3200, obvyklé hodnoty jsou 100, 200 a 400.

Vliv citlivosti

Dvojnásobná citlivost snižuje potřebný expoziční čas na polovinu. Tedy při dvakrát větší citlivosti (filmu, snímače – CCD, CMOS) stačí pro stejnou úroveň expozice pouze polovina dopadajícího světla. Při zdvojnásobení citlivosti beze změny množství dopadajícího světla tedy můžeme:

• zkrátit expoziční čas na polovinu – dojde k menšímu rozmazání pohybu ve focené scéně, nebo
• zvýšit clonu o jedno clonové číslo – tím se adekvátně zvýší i hloubka ostrosti.

Při kreativním fotografování je také častá změna citlivosti na menší, kdy se prodlužuje čas potřebný k expozici (zvýraznění pohybu ve fotografované scéně) nebo je možné snížit clonové číslo (třeba až na hranici, která je dána světelností objektivu – popředí je více odděleno od pozadí snížením ostrosti pozadí fotografované scény).

Citlivost má dále vliv na kvalitu fotografie – její šum a zrno:

• u analogového záznamu bylo výrazné zrno přirozeným projevem citlivějších filmů
• u digitálního záznamu se projevuje pouze šum – hraje zde roli hlavně kvalita čipu a velikost čipu

Ukázky šumu fotografie digitálního fotoaparátu při různých úrovních citlivosti:

• 

Jak je vidět, s rostoucím ISO se výrazně zvyšuje i intenzita šumu.

Na rozdíl od zrna analogového filmu je šum v digitálním záznamu extrémně degradujícím faktorem. Kazí kvalitu fotografie, snižuje její ostrost, pohlcuje detaily a zakrývá (ničí) jinak ostré barevné přechody. Lze jej eliminovat pouze na úkor detailů fotografie (např. prokreslení vlasů, vzoru na látce, atd.). Eliminace šumu je čím dále více patrná především u digitálních fotoaparátů s malým čipem, který má ale naopak velké rozlišení.

Vývoj čipů jde kupředu především v hustotě světlocitlivých buněk. Není už z ohledem na výrobní náklady kladen takový důraz na snižování jejích vlastního elektrického šumu, který má na zkreslení výsledné informace o intenzitě dopadajícího světla největší vliv. Problém je řešen až odšumovacími algoritmy v procesoru fotoaparátu, který vyfocenou fotografii před uložením „vyčistí“. Zanikají tedy detaily, snižuje se čitelnost kresby a v nejhorším případě je pak výsledek více podoben kreslenému obrázku než fotografii. Je to levné řešení se snadnou výrobou nových modelů fotoaparátů, ale řešení s velmi nízkým skutečným růstem technické kvality fotografie při rostoucím rozlišení.

Externí odkazy

Články ze serveru Paladix

• Tabulky údajů citlivosti fotografických materiálů dle různých norem a jejich porovnání
• Citlivost filmu
• Vztah mezi clonou, časem a citlivostí filmu
• Co je to EV
• Gradace, kontrast a citlivost černobílého fotografického papíru

Články ze serveru FotoRoman

• Porozumění správné expozici
• Podle čeho vybrat fotoaparát