Kipa: Porovnání verzí
m -param |
cíl odkazu + transkripce + oprava linku |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Kippot.jpg|right|thumb|Prodejna kipot]] |
[[Soubor:Kippot.jpg|right|thumb|Prodejna kipot]] |
||
'''Kipa''' ([[hebrejština|hebr.]]: כִּפָּה, pl. כיפות - ''kipot'') nebo '''jarmulka''' ([[jidiš]] יאַרמלקע - ''jarmlke'') je pokrývka hlavy, kterou věřící [[židé]] nosí ve shodě s tradicí svého [[náboženství]] ([[judaismus]]). Ta tvrdí, že člověk má mít hlavu pokrytou proto, aby nestál před [[Bůh|Bohem]] nahý. Vyjadřuje tedy úctu k Bohu. Její původ se datuje do pobiblických dob. Podle [[Talmud]]u je [[Židé|žid]] povinný nosit kipu při [[modlitba|modlitbě]] a studiu [[Tóra|Tóry]]. Některé rabínské autority tento [[úzus]] rozšířily a tak od 16.-17. století nosí někteří věřící židé kipu neustále. |
'''Kipa''' ([[hebrejština|hebr.]]: כִּפָּה, pl. כיפות - ''kipot'') nebo '''jarmulka''' ([[jidiš]] יאַרמלקע - ''jarmlke'') je pokrývka hlavy, kterou věřící [[židé]] nosí ve shodě s tradicí svého [[náboženství]] ([[judaismus]]). Ta tvrdí, že člověk má mít hlavu pokrytou proto, aby nestál před [[Bůh|Bohem]] nahý. Vyjadřuje tedy úctu k Bohu. Její původ se datuje do pobiblických dob. Podle [[Talmud]]u je [[Židé|žid]] povinný nosit kipu při [[modlitba|modlitbě]] a studiu [[Tóra|Tóry]]. Některé rabínské autority tento [[úzus]] rozšířily a tak od [[16. století|16.]]-[[17. století|17. století]] nosí někteří věřící židé kipu neustále. |
||
== Historický vývoj == |
== Historický vývoj == |
||
Povinnost nošení pokrývky hlavy z náboženských důvodů u [[muž]]ů byla pravděpodobně zavedena až během období kolem zničení [[Druhý |
Povinnost nošení pokrývky hlavy z náboženských důvodů u [[muž]]ů byla pravděpodobně zavedena až během období kolem zničení [[Druhý chrám|druhého Chrámu]] a krátce po něm. První zmínka se nachází v traktátu Šabat, ve kterém se píše o respektu a bázni před [[Bůh|Bohem]]. Některé zdroje tvrdí že kipa vzešla z pokrývky hlavy [[velekněz]]e (''micnefet''), který jí přípomínal, že vždy je něco mezi ním a Bohem. Tato myšlenka měla jak [[filosofie|filosofický]] tak i [[psychologie|psychologický]] dopad. Z pohledu filosofie učinilo nošení ''kipot'' z každého člověka „velekněze“ a z židů svatý národ. Psychologický vliv lze spatřovat v tom, že kipou doznáváme, že je Bůh nad námi. Podle Eli Birnbauma se kipa stala neoficiálním symbolem [[Judaismus|židovství]], jež z osoby, která ji nosila automaticky dělala věřícího žida a bylo pro takovou osobu těžší udělat něco „špatného“, poněvadž každý kolem ví o koho jde a co se od něj očekává. |
||
Nošení kipot se stalo běžné hlavně během [[středověk]]u. Od této doby se mezi [[Sfaradim|Sefardy]] a [[Aškenazim|Aškenázy]] stalo pokrytí hlavy zvykovým znakem mužské zbožnosti a ženské skromnosti. Odhalení hlavy (''giluj roš'') bylo spojováno s lehkovážností (''kalut roš'') a [[Maimonides]] je jako takové odsuzoval. Jedním z posilujících prvků bylo obrácení původní myšlenky zejména v [[křesťanství|křesťanském]] světě, kde se stalo smekání pokrývky hlavy symbolem respektu před jinou osobou. |
Nošení kipot se stalo běžné hlavně během [[středověk]]u. Od této doby se mezi [[Sfaradim|Sefardy]] a [[Aškenazim|Aškenázy]] stalo pokrytí hlavy zvykovým znakem mužské zbožnosti a ženské skromnosti. Odhalení hlavy (''giluj roš'') bylo spojováno s lehkovážností (''kalut roš'') a [[Maimonides]] je jako takové odsuzoval. Jedním z posilujících prvků bylo obrácení původní myšlenky zejména v [[křesťanství|křesťanském]] světě, kde se stalo smekání pokrývky hlavy symbolem respektu před jinou osobou. |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Přinejmenším od 18.století se v mísnosti nosí čepička z [[látka|látky]], [[satén]]u nebo [[samet]]u. Během 20. století se stala velmi populární pletená nebo háčkovaná čepička (''kipa sruga''). Nosí se jako pokrývka hlavy v místnosti i venku. Tyto mohou být rovněž různých barev i velikostí. Velká výhoda pletených kipot je ta, že průduchy propouštějí čerstvý vzduch během např. horkého [[léto|léta]]. |
Přinejmenším od 18.století se v mísnosti nosí čepička z [[látka|látky]], [[satén]]u nebo [[samet]]u. Během 20. století se stala velmi populární pletená nebo háčkovaná čepička (''kipa sruga''). Nosí se jako pokrývka hlavy v místnosti i venku. Tyto mohou být rovněž různých barev i velikostí. Velká výhoda pletených kipot je ta, že průduchy propouštějí čerstvý vzduch během např. horkého [[léto|léta]]. |
||
[[Soubor:Kipa.jpg|thumb]] |
[[Soubor:Kipa.jpg|thumb|Sametová kipa]] |
||
Kipa může (ale nemusí) sdělovat příslušnost majitele k náboženskému směru [[judaismus|judaismu]]. Ortodoxní židé aškenázského ritu mají většinou velké, hladké a černé kipot, šité ze sametu nebo háčkované, nicméně ani to není pravidlem, neboť různé skupiny ortodoxních židů v Izraeli si oblíbily velké bílé pletené ''kipot''. Věřící židé, kteří se nehlásí k ortodoxnímu judaismu, pak většinou nosí háčkované kipot menší, různých barev a různě zdobené, od tradičních vzorů až po moderní, abstraktní či žertovné vzory (populární u dětí je např. „[[smajlík]]“). Stále ale platí, že není možné „kastovat“ židy podle druhu pokrývky hlavy. V současnosti záleží vzhled ''kipy'' čistě na majiteli a jeho vkusu. Je již běžné, že děvčata vyšívají jméno svého přítele na kipu na znamení jejich vztahu. Existují i humorné vzory jako např. obrázek [[Homer Simpson|Homera Simpsona]] či [[Mickey Mouse]]. Zvláštní ''kipot'' se šijí na slavnostní události, jako je [[svatba]] nebo [[Bar micva]]. Ta je většinou saténová v barvách bílé či modré, někdy je vnitřek ''kipy'' nadepsán údaji o oslavenci či ženichovi a nevěstě na paměť příležitosti, ke které byla ''kipa'' ušita. |
Kipa může (ale nemusí) sdělovat příslušnost majitele k náboženskému směru [[judaismus|judaismu]]. Ortodoxní židé aškenázského ritu mají většinou velké, hladké a černé kipot, šité ze sametu nebo háčkované, nicméně ani to není pravidlem, neboť různé skupiny ortodoxních židů v Izraeli si oblíbily velké bílé pletené ''kipot''. Věřící židé, kteří se nehlásí k ortodoxnímu judaismu, pak většinou nosí háčkované kipot menší, různých barev a různě zdobené, od tradičních vzorů až po moderní, abstraktní či žertovné vzory (populární u dětí je např. „[[smajlík]]“). Stále ale platí, že není možné „kastovat“ židy podle druhu pokrývky hlavy. V současnosti záleží vzhled ''kipy'' čistě na majiteli a jeho vkusu. Je již běžné, že děvčata vyšívají jméno svého přítele na kipu na znamení jejich vztahu. Existují i humorné vzory jako např. obrázek [[Homer Simpson|Homera Simpsona]] či [[Mickey Mouse]]. Zvláštní ''kipot'' se šijí na slavnostní události, jako je [[svatba]] nebo [[Bar micva]]. Ta je většinou saténová v barvách bílé či modré, někdy je vnitřek ''kipy'' nadepsán údaji o oslavenci či ženichovi a nevěstě na paměť příležitosti, ke které byla ''kipa'' ušita. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
* [http://www.hagshama.org.il/en/resources/view.asp?id=41 WZO (World Zionist Organisation) - Hagshama Department] - The Kippa (Plural Kippot) = Covering in Hebrew; autor: Eli Birnbaum (anglicky) |
|||
{{commonscat|Kippah}} |
{{commonscat|Kippah}} |
||
{{portál Hebraistika}} |
{{portál Hebraistika}} |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{en}} [http://www.hagshama.org.il/en/resources/view.asp?id=41 Světová sionistická organizace, Hagšama - Eli Birnbaum - Kipa] |
|||
{{Židovské náboženské předměty}} |
{{Židovské náboženské předměty}} |
||
Verze z 29. 4. 2008, 15:12
Kipa (hebr.: כִּפָּה, pl. כיפות - kipot) nebo jarmulka (jidiš יאַרמלקע - jarmlke) je pokrývka hlavy, kterou věřící židé nosí ve shodě s tradicí svého náboženství (judaismus). Ta tvrdí, že člověk má mít hlavu pokrytou proto, aby nestál před Bohem nahý. Vyjadřuje tedy úctu k Bohu. Její původ se datuje do pobiblických dob. Podle Talmudu je žid povinný nosit kipu při modlitbě a studiu Tóry. Některé rabínské autority tento úzus rozšířily a tak od 16.-17. století nosí někteří věřící židé kipu neustále.
Historický vývoj
Povinnost nošení pokrývky hlavy z náboženských důvodů u mužů byla pravděpodobně zavedena až během období kolem zničení druhého Chrámu a krátce po něm. První zmínka se nachází v traktátu Šabat, ve kterém se píše o respektu a bázni před Bohem. Některé zdroje tvrdí že kipa vzešla z pokrývky hlavy velekněze (micnefet), který jí přípomínal, že vždy je něco mezi ním a Bohem. Tato myšlenka měla jak filosofický tak i psychologický dopad. Z pohledu filosofie učinilo nošení kipot z každého člověka „velekněze“ a z židů svatý národ. Psychologický vliv lze spatřovat v tom, že kipou doznáváme, že je Bůh nad námi. Podle Eli Birnbauma se kipa stala neoficiálním symbolem židovství, jež z osoby, která ji nosila automaticky dělala věřícího žida a bylo pro takovou osobu těžší udělat něco „špatného“, poněvadž každý kolem ví o koho jde a co se od něj očekává.
Nošení kipot se stalo běžné hlavně během středověku. Od této doby se mezi Sefardy a Aškenázy stalo pokrytí hlavy zvykovým znakem mužské zbožnosti a ženské skromnosti. Odhalení hlavy (giluj roš) bylo spojováno s lehkovážností (kalut roš) a Maimonides je jako takové odsuzoval. Jedním z posilujících prvků bylo obrácení původní myšlenky zejména v křesťanském světě, kde se stalo smekání pokrývky hlavy symbolem respektu před jinou osobou.
Přinejmenším od 18.století se v mísnosti nosí čepička z látky, saténu nebo sametu. Během 20. století se stala velmi populární pletená nebo háčkovaná čepička (kipa sruga). Nosí se jako pokrývka hlavy v místnosti i venku. Tyto mohou být rovněž různých barev i velikostí. Velká výhoda pletených kipot je ta, že průduchy propouštějí čerstvý vzduch během např. horkého léta.
Kipa může (ale nemusí) sdělovat příslušnost majitele k náboženskému směru judaismu. Ortodoxní židé aškenázského ritu mají většinou velké, hladké a černé kipot, šité ze sametu nebo háčkované, nicméně ani to není pravidlem, neboť různé skupiny ortodoxních židů v Izraeli si oblíbily velké bílé pletené kipot. Věřící židé, kteří se nehlásí k ortodoxnímu judaismu, pak většinou nosí háčkované kipot menší, různých barev a různě zdobené, od tradičních vzorů až po moderní, abstraktní či žertovné vzory (populární u dětí je např. „smajlík“). Stále ale platí, že není možné „kastovat“ židy podle druhu pokrývky hlavy. V současnosti záleží vzhled kipy čistě na majiteli a jeho vkusu. Je již běžné, že děvčata vyšívají jméno svého přítele na kipu na znamení jejich vztahu. Existují i humorné vzory jako např. obrázek Homera Simpsona či Mickey Mouse. Zvláštní kipot se šijí na slavnostní události, jako je svatba nebo Bar micva. Ta je většinou saténová v barvách bílé či modré, někdy je vnitřek kipy nadepsán údaji o oslavenci či ženichovi a nevěstě na paměť příležitosti, ke které byla kipa ušita.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kipa na Wikimedia Commons Šablona:Portál Hebraistika
Bibliografie
- Newman, J., Sivan, G. Judaismus od A do Z. Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4
- Spiegel, P. Kdo jsou Židé?. Barrister & Principal. 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7