František Kutnar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
PixelBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: de:František Kutnar
SlfiBot (diskuse | příspěvky)
m Odstranění linku na rozcestník Kultura s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Kultura (sociologie)
Řádek 5: Řádek 5:


== Díla ==
== Díla ==
Jeho hlavním dílem jsou dvě [[monografie]], myšlenkově velmi úzce spojené: ''Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus'' a ''Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu''. V těchto dílech se zabývá [[národ]]em jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k [[politika|politice]], [[náboženství]] a [[kultura|kultuře]], hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření [[demografie|sociální skladby]] národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.
Jeho hlavním dílem jsou dvě [[monografie]], myšlenkově velmi úzce spojené: ''Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus'' a ''Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu''. V těchto dílech se zabývá [[národ]]em jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k [[politika|politice]], [[náboženství]] a [[Kultura (sociologie)|kultuře]], hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření [[demografie|sociální skladby]] národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.


=== Obrozenectví ===
=== Obrozenectví ===

Verze z 30. 3. 2008, 13:38

František Kutnar (7. března 1903, Mlázovice11. září 1983, Mlázovice) byl český historik, zabýval se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem (ovlivnil ho zejména nasměrováním na hospodářské dějiny) a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tématicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody.

Přínos

Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt (například František Palacký uvažoval před rokem 1848 jiným způsobem, než po roce 1848). Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu (tedy první polovinu 19. století).

Díla

Jeho hlavním dílem jsou dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení.

Obrozenectví

  • Obrozenecký nacionalismus. Praha, Vyšehrad, 1940.
  • Obrozenské vlastenectví a nacionalismus. Praha, Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-833-6.
  • Naše národní minulost v dokumentech : Chrestomatie k dějinám Československa. Praha, SPN, 1962
  • Tři studie o Františku Palackém (redigoval František Kutnar). Olomouc, Palackého univerzita, 1949.
  • Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu : trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha, Historický klub, 1948

Obecné dějepisectví

  • První sjezd československých historiků 1937 : Přednášky a debaty (redakcí Františka Kutnara), Praha, Československá historická společnost, 1938
  • František Kutnar a Jaroslav Werstadt: Odkaz a úkol : Dva projevy k naší dnešní obci historické. Praha, Historický klub, 1946
  • Spolupráce na učebnicích dějepisu, jejichž autorem byl Alois Sosík, Praha, SPN, 1958–1961
  • Přehled dějin Československa v epoše feudalismu : Určeno pro posl. filosof. a pedagog. fakult. (čtyřdílný, Kutnar byl hlavním spoluautorem), Praha, SPN, 1958–1968
  • Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1997, dřívější vydání SPN 1973–1978

Dějiny rolnictví a dělnictví a lokální dějiny

  • Tvář české vesnice v minulosti. Praha, Václav Petr, 1942
  • Cesta selského lidu k svobodě. Česká akademie zemědělská, Praha, 1948.
  • Z dějin českého dělnického hnutí. Cyklus přednášek. Praha, Osvěta, 1952.
  • Karel Pavlištík a František Kutnar: Domácká výroba dřevěného nářadí a náčiní na Podřevnicku, Univerzita Karlova, Praha, 1990
  • Generace brázdy. Praha, historický klub, 1992, ISBN 80-901027-0-0.
  • Malé dějiny brambor. Havlíčkův Brod, Východočeské nakladatelství, 1963.
  • Mlázovice v Podkrkonoší : Vlastivědný a hospodářský obraz, redakcí Františka Kutnara, Mlázovice – Kulturní družstvo, 1948
  • Na paměť naší doby : Mlázovice - Choteč - Újezd Svatojanský - Šárovcova Lhota. Mlázovice MNV, 1980
  • Mezi Chlumy a Kamennou Hůrou : (obraz dějin Mlázovic v Podkrkonoší a okolí). Mlázovice, Osvětová beseda, 1997
  • Příroda a domov : střípky vzpomínek. Praha, Historický klub, 1993.

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kutnar