Nízké Taury: Porovnání verzí
m →Radstadské Taury: oprava odkazu |
m fix image links, odsazení nadpisů v kódu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox reliéf |
{{Infobox reliéf |
||
| název = Nízké Taury<br>''Niedere Tauern'' |
| název = Nízké Taury<br>''Niedere Tauern'' |
||
| obrázek = |
| obrázek = Hochgolling z Greifenbergu.jpg |
||
| popis1 = Nízké Taury |
| popis1 = Nízké Taury |
||
| popisek2 = Hochgolling, Schladmingské Taury |
| popisek2 = Hochgolling, Schladmingské Taury |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| poznámka = |
| poznámka = |
||
| povodí = [[Enns]], [[Mura|Mur]], [[Salzach]]}} |
| povodí = [[Enns]], [[Mura|Mur]], [[Salzach]]}} |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Kotel Klafferkessel.jpg|thumb|Kotel Klafferkessel - Schladmingské Taury]] |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Pohled na Gr.Bösenstein - 2448 m uprostřed.jpg|thumb|[[Grosser Bösenstein]] (2448 m) - Rottenmannské Taury]] |
||
[[Soubor: |
[[Soubor:Tiefenkar Spitze - 1997m.jpg|thumb|Rottenmannské Taury v zimě]] |
||
'''Nízké Taury''' jsou významným [[pohoří|pohořím]] [[Centrální krystalické Alpy|Centrálních krystalických Alp]]. Nejsou v [[Literatura|literatuře]] uváděny pouze jako jedno pohoří, ale pro svá specifika se člení na jednotlivé horské celky. Celý [[hřeben]] Nízkých Taur představuje ideální vysokohorský terén, kde se střídají travnaté oblé [[vrchol]]y s vysokými a majestátními [[žula|žulovými]] [[štít]]y. Svým charakterem místy připomínají [[Slovensko|slovenské]] [[Západní Tatry]], jinde zase ohromí svou nefalšovanou vysokotatranskou krásou. |
'''Nízké Taury''' jsou významným [[pohoří|pohořím]] [[Centrální krystalické Alpy|Centrálních krystalických Alp]]. Nejsou v [[Literatura|literatuře]] uváděny pouze jako jedno pohoří, ale pro svá specifika se člení na jednotlivé horské celky. Celý [[hřeben]] Nízkých Taur představuje ideální vysokohorský terén, kde se střídají travnaté oblé [[vrchol]]y s vysokými a majestátními [[žula|žulovými]] [[štít]]y. Svým charakterem místy připomínají [[Slovensko|slovenské]] [[Západní Tatry]], jinde zase ohromí svou nefalšovanou vysokotatranskou krásou. |
||
==Poloha== |
==Poloha== |
||
'''Nízké Taury''' jsou velkým pohořím ve středu [[rakousko|Rakouska]]. Východní hranici tohoto obrovského horského celku (4900 km²) tvoří [[údolí]] [[Liesingtal]] mezi [[město|městy]] [[Trieben]] a [[Leoben]]. Celou jižní hranici pohoří tvoří dlouhý [[tok]] významné rakouské [[řeka|řeky]] [[Mur]] a sever ohraničuje další významná řeka [[Enns]]. Na západě dělí Nízké Taury potok Grossarl Bach od navazujícího celku [[Vysoké Taury|Vysokých Taur]]. |
'''Nízké Taury''' jsou velkým pohořím ve středu [[rakousko|Rakouska]]. Východní hranici tohoto obrovského horského celku (4900 km²) tvoří [[údolí]] [[Liesingtal]] mezi [[město|městy]] [[Trieben]] a [[Leoben]]. Celou jižní hranici pohoří tvoří dlouhý [[tok]] významné rakouské [[řeka|řeky]] [[Mur]] a sever ohraničuje další významná řeka [[Enns]]. Na západě dělí Nízké Taury potok Grossarl Bach od navazujícího celku [[Vysoké Taury|Vysokých Taur]]. |
||
==Členění Nízkých Taur== |
==Členění Nízkých Taur== |
||
Oblast Nízkých Taur se dělí na několik zásadních horských celků, které se ve své podobě od sebe mnohdy velmi liší. |
Oblast Nízkých Taur se dělí na několik zásadních horských celků, které se ve své podobě od sebe mnohdy velmi liší. |
||
===Seckauské Taury=== |
===Seckauské Taury=== |
||
[[Seckauské Taury]] (''Seckauer Tauern'') jsou prvním pohořím na východě Nízkých Taur. Tvoří jednolitý klikatý hřeben probíhající ve směru východ - severozápad mezi údolím Liesingtal a silničním [[sedlo|sedlem]] [[Hohentauern]] (vede přes něj silnice mezi [[Trieben]]em a [[Judenburg]]em). Nejvyšší vrchol masivu leží takřka v samém středu hřebene - [[Geierhaupt]] (2417 m) (na některých mapách má stejnou výšku také vrchol [[Hochreichart]]). K jihu vybíhají četné rozsochy, v nichž leží několik dalších vysokých vrcholů (např. [[Pletzen]]). Seckauské Taury se prezentují většinou jako travnaté hory, i když ani zde nechybí mnoho krásných [[skála|skalnatých]] vrcholů. Oproti jiným skupinám Nízkých Taur je pohoří chudé na [[jezero|jezera]]. |
[[Seckauské Taury]] (''Seckauer Tauern'') jsou prvním pohořím na východě Nízkých Taur. Tvoří jednolitý klikatý hřeben probíhající ve směru východ - severozápad mezi údolím Liesingtal a silničním [[sedlo|sedlem]] [[Hohentauern]] (vede přes něj silnice mezi [[Trieben]]em a [[Judenburg]]em). Nejvyšší vrchol masivu leží takřka v samém středu hřebene - [[Geierhaupt]] (2417 m) (na některých mapách má stejnou výšku také vrchol [[Hochreichart]]). K jihu vybíhají četné rozsochy, v nichž leží několik dalších vysokých vrcholů (např. [[Pletzen]]). Seckauské Taury se prezentují většinou jako travnaté hory, i když ani zde nechybí mnoho krásných [[skála|skalnatých]] vrcholů. Oproti jiným skupinám Nízkých Taur je pohoří chudé na [[jezero|jezera]]. |
||
=== Rottenmannské a Wölzské Taury === |
=== Rottenmannské a Wölzské Taury === |
||
[[Rottenmannské Taury]] (''Rottenmanner Tauern'') a [[Wölzské Taury]] (''Wölzer Tauern'') navazují na předchozí skupinu na západě za sedlem Hohentauern. Přes 30 km dlouhý hřeben končí na jihozápadě v silničním sedle [[Sölkpass]]. K tomuto pohoří se vztahuje podobná charakteristika jako k předchozímu masivu. Souvislý vysoký hřeben vysílá především k jihu několik delších [[rozsocha|rozsoch]]. S výjimkou sedla Glattjoch (1988 m) nikde neklesá pod 2000 [[metr]]ů. Na ploše skoro 1250 km² se vypíná mnoho skalnatých vrcholů. Nejvyšším z nich - [[Rettelkirchspitze]] (2475 m) a [[Greim]] (2472 m) - však leží v bočních [[rozsocha|rozsochách]] na západě hřebene. |
[[Rottenmannské Taury]] (''Rottenmanner Tauern'') a [[Wölzské Taury]] (''Wölzer Tauern'') navazují na předchozí skupinu na západě za sedlem Hohentauern. Přes 30 km dlouhý hřeben končí na jihozápadě v silničním sedle [[Sölkpass]]. K tomuto pohoří se vztahuje podobná charakteristika jako k předchozímu masivu. Souvislý vysoký hřeben vysílá především k jihu několik delších [[rozsocha|rozsoch]]. S výjimkou sedla Glattjoch (1988 m) nikde neklesá pod 2000 [[metr]]ů. Na ploše skoro 1250 km² se vypíná mnoho skalnatých vrcholů. Nejvyšším z nich - [[Rettelkirchspitze]] (2475 m) a [[Greim]] (2472 m) - však leží v bočních [[rozsocha|rozsochách]] na západě hřebene. |
||
=== Schladmingské Taury === |
=== Schladmingské Taury === |
||
[[Schladmingské Taury]] (''Schladminger Tauern'') pokračují za sedlem Sölkpass a jsou jednoznačně nejnavštěvovanějším a nejvyšším nízkotaurským masivem. V jejich, více jak 50 km dlouhém, především skalnatém hřebeni najdeme opravdu vše - odvážně formované štíty, množství tyrkysových [[jezero|jezer]], [[vodopád|vodopády]], [[soutěska|soutěsky]]. Pohoří je velmi dobře komunikačně přístupné [[silnice|silnicí]] a železniční tratí v údolí řeky [[Enns]] (v němž se nachází město [[Schladming]]), do samotných hor pak zabíhá několik lokálních [[silnice|silnic]]. Nejvyšším vrcholem je [[Hochgolling]] (2863 m), nemající výškou široko daleko konkurenci a je také nejvyšším vrcholem Nízkých Taur. |
[[Schladmingské Taury]] (''Schladminger Tauern'') pokračují za sedlem Sölkpass a jsou jednoznačně nejnavštěvovanějším a nejvyšším nízkotaurským masivem. V jejich, více jak 50 km dlouhém, především skalnatém hřebeni najdeme opravdu vše - odvážně formované štíty, množství tyrkysových [[jezero|jezer]], [[vodopád|vodopády]], [[soutěska|soutěsky]]. Pohoří je velmi dobře komunikačně přístupné [[silnice|silnicí]] a železniční tratí v údolí řeky [[Enns]] (v němž se nachází město [[Schladming]]), do samotných hor pak zabíhá několik lokálních [[silnice|silnic]]. Nejvyšším vrcholem je [[Hochgolling]] (2863 m), nemající výškou široko daleko konkurenci a je také nejvyšším vrcholem Nízkých Taur. |
||
=== Radstadské Taury === |
=== Radstadské Taury === |
||
[[Radstadtské Taury]] (''Radstädter Tauern'') jsou posledním celkem a zároveň nejzápadnější skupinou Nízkých Taur, rozkládající se mezi silničním sedlem [[Obertauern]] a údolím [[potok]]a Grossarl Bach na západě. Tato část hor již svým poněkud drsnějším charakterem tvoří jakýsi přirozený přechod k navazujícímu, mnohem vyššímu celku [[Vysoké Taury]]. Nejvyšším vrcholem je [[Weiseck]] (2711 m) ležící v jižní [[rozsocha|rozsoše]] na východě území. Nejpopulárnějším vrcholem je však mnohem hůře dostupný [[Mosermandl]] (2680 m) v hlavním alpském hřebeni. |
[[Radstadtské Taury]] (''Radstädter Tauern'') jsou posledním celkem a zároveň nejzápadnější skupinou Nízkých Taur, rozkládající se mezi silničním sedlem [[Obertauern]] a údolím [[potok]]a Grossarl Bach na západě. Tato část hor již svým poněkud drsnějším charakterem tvoří jakýsi přirozený přechod k navazujícímu, mnohem vyššímu celku [[Vysoké Taury]]. Nejvyšším vrcholem je [[Weiseck]] (2711 m) ležící v jižní [[rozsocha|rozsoše]] na východě území. Nejpopulárnějším vrcholem je však mnohem hůře dostupný [[Mosermandl]] (2680 m) v hlavním alpském hřebeni. |
||
== Významné vrcholy == |
== Významné vrcholy == |
||
*[[Hochgolling]] (2863 m) |
*[[Hochgolling]] (2863 m) |
||
*[[Hochwildstelle]] (2747 m) |
*[[Hochwildstelle]] (2747 m) |
||
| Řádek 48: | Řádek 55: | ||
== Mapy == |
== Mapy == |
||
* Kompass - č. 222 (''Rottenmanner a Wölzer Tauern'') |
* Kompass - č. 222 (''Rottenmanner a Wölzer Tauern'') |
||
* Kompass - č. 31 (''Schladminger Tau''ern) |
* Kompass - č. 31 (''Schladminger Tau''ern) |
||
| Řádek 53: | Řádek 61: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Petr |
| příjmení = Petr |
||
| Řádek 65: | Řádek 74: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* [http://www.pohori.supervht.com/niedere_tauern.htm Alpská pohoří - Nízké Taury] |
* [http://www.pohori.supervht.com/niedere_tauern.htm Alpská pohoří - Nízké Taury] |
||
{{Rakouské Alpy}} |
{{Rakouské Alpy}} |
||
[[Kategorie:Alpy]] |
[[Kategorie:Alpy]] |
||
[[Kategorie:Pohoří v Rakousku]] |
[[Kategorie:Pohoří v Rakousku]] |
||
Verze z 15. 2. 2008, 01:04
Nízké Taury jsou významným pohořím Centrálních krystalických Alp. Nejsou v literatuře uváděny pouze jako jedno pohoří, ale pro svá specifika se člení na jednotlivé horské celky. Celý hřeben Nízkých Taur představuje ideální vysokohorský terén, kde se střídají travnaté oblé vrcholy s vysokými a majestátními žulovými štíty. Svým charakterem místy připomínají slovenské Západní Tatry, jinde zase ohromí svou nefalšovanou vysokotatranskou krásou.
Poloha
Nízké Taury jsou velkým pohořím ve středu Rakouska. Východní hranici tohoto obrovského horského celku (4900 km²) tvoří údolí Liesingtal mezi městy Trieben a Leoben. Celou jižní hranici pohoří tvoří dlouhý tok významné rakouské řeky Mur a sever ohraničuje další významná řeka Enns. Na západě dělí Nízké Taury potok Grossarl Bach od navazujícího celku Vysokých Taur.
Členění Nízkých Taur
Oblast Nízkých Taur se dělí na několik zásadních horských celků, které se ve své podobě od sebe mnohdy velmi liší.
Seckauské Taury
Seckauské Taury (Seckauer Tauern) jsou prvním pohořím na východě Nízkých Taur. Tvoří jednolitý klikatý hřeben probíhající ve směru východ - severozápad mezi údolím Liesingtal a silničním sedlem Hohentauern (vede přes něj silnice mezi Triebenem a Judenburgem). Nejvyšší vrchol masivu leží takřka v samém středu hřebene - Geierhaupt (2417 m) (na některých mapách má stejnou výšku také vrchol Hochreichart). K jihu vybíhají četné rozsochy, v nichž leží několik dalších vysokých vrcholů (např. Pletzen). Seckauské Taury se prezentují většinou jako travnaté hory, i když ani zde nechybí mnoho krásných skalnatých vrcholů. Oproti jiným skupinám Nízkých Taur je pohoří chudé na jezera.
Rottenmannské a Wölzské Taury
Rottenmannské Taury (Rottenmanner Tauern) a Wölzské Taury (Wölzer Tauern) navazují na předchozí skupinu na západě za sedlem Hohentauern. Přes 30 km dlouhý hřeben končí na jihozápadě v silničním sedle Sölkpass. K tomuto pohoří se vztahuje podobná charakteristika jako k předchozímu masivu. Souvislý vysoký hřeben vysílá především k jihu několik delších rozsoch. S výjimkou sedla Glattjoch (1988 m) nikde neklesá pod 2000 metrů. Na ploše skoro 1250 km² se vypíná mnoho skalnatých vrcholů. Nejvyšším z nich - Rettelkirchspitze (2475 m) a Greim (2472 m) - však leží v bočních rozsochách na západě hřebene.
Schladmingské Taury
Schladmingské Taury (Schladminger Tauern) pokračují za sedlem Sölkpass a jsou jednoznačně nejnavštěvovanějším a nejvyšším nízkotaurským masivem. V jejich, více jak 50 km dlouhém, především skalnatém hřebeni najdeme opravdu vše - odvážně formované štíty, množství tyrkysových jezer, vodopády, soutěsky. Pohoří je velmi dobře komunikačně přístupné silnicí a železniční tratí v údolí řeky Enns (v němž se nachází město Schladming), do samotných hor pak zabíhá několik lokálních silnic. Nejvyšším vrcholem je Hochgolling (2863 m), nemající výškou široko daleko konkurenci a je také nejvyšším vrcholem Nízkých Taur.
Radstadské Taury
Radstadtské Taury (Radstädter Tauern) jsou posledním celkem a zároveň nejzápadnější skupinou Nízkých Taur, rozkládající se mezi silničním sedlem Obertauern a údolím potoka Grossarl Bach na západě. Tato část hor již svým poněkud drsnějším charakterem tvoří jakýsi přirozený přechod k navazujícímu, mnohem vyššímu celku Vysoké Taury. Nejvyšším vrcholem je Weiseck (2711 m) ležící v jižní rozsoše na východě území. Nejpopulárnějším vrcholem je však mnohem hůře dostupný Mosermandl (2680 m) v hlavním alpském hřebeni.
Významné vrcholy
- Hochgolling (2863 m)
- Hochwildstelle (2747 m)
- Waldhorn (2702 m)
- Greifenberg (2618 m)
- Predigstuhl (2543 m)
- Grosser Bösenstein (2448 m)
- Strimskogel (2139 m)
Mapy
- Kompass - č. 222 (Rottenmanner a Wölzer Tauern)
- Kompass - č. 31 (Schladminger Tauern)
- Kompass - č. 67 (Radstädter Tauern)
Literatura
- PETR, Ivo. Rakouské Alpy. Ostrava: Mirago, 2002. ISBN 80-8592294-0.
