Skutková podstata: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 2. 2008, 22:26

Skutková podstata je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: trestného činu). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou právní normou. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u vraždy je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného skutkového děje, tedy detailního průběhu dané události.

Základním tříděním skutkových podstat v trestním právu je třídění na skutkové podstaty základní, kvalifikované (přísněji trestné kvůli vyšší nebezpečnosti jednání) a privilegované (výjimečně mírněji trestné kvůli nižší nebezpečnosti). U dvou posledně jmenovaných přistoupily ke znakům základní skutkové podstaty některé právně relevantní znaky další.

Pomocí znaků skutkových podstat (zvláště znaků zvláštních - viz níže) se od sebe odlišují jednotlivé trestné činy. Naplnění skutkové podstaty znamená (pokud je takový čin i společensky nebezpečný) spáchání příslušného trestného činu (jedním skutkem lze spáchat i více trestných činů). Skutková podstata zahrnuje tzv. typové znaky trestného činu (vedle toho existují ještě tzv. obecné znaky trestného činu zahrnující věk a příčetnost pachatele, které ovšem nejsou součástí skutkové podstaty):

objekt (právní statek, který je jednáním porušen či ohrožen)
objektivní stránka (jednání - konání či opominutí)
subjekt (pachatel)
subjektivní stránka (zavinění - úmysl či nedbalost)
protiprávnost

Pro naplnění skutkové podstaty a tím pro spáchání trestného činu musí být naplněny vždy všechny uvedené znaky. Výraz „skutková podstata“ se běžně užívá i u nekalé soutěže, kde představuje jednotlivý případ nekalosoutěžního jednání.

Verze z 11. 2. 2008, 11:39 editovat BobM (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 85 145 editací {{Upravit}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2008, 22:26 editovat zrušit editaci Honza Záruba (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 17 893 editací pryč {{Upravit}} Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	{{Upravit}}

	'''Skutková podstata''' je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: [[trestný čin\|trestného činu]]). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou [[právní norma\|právní normou]]. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u [[vražda\|vraždy]] je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného [[skutkový děj\|skutkového děje]], tedy detailního průběhu dané události.		'''Skutková podstata''' je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: [[trestný čin\|trestného činu]]). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou [[právní norma\|právní normou]]. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u [[vražda\|vraždy]] je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného [[skutkový děj\|skutkového děje]], tedy detailního průběhu dané události.