Stavovský stát: Porovnání verzí
Obsah stránky nahrazen textem „nic“ |
m Editace uživatele „212.71.190.66“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „BobM“. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]ní moc rozdělena mezi [[panovník]]a a [[zemský sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta|šlechty]], královských [[město|měst]] (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka. |
|||
nic |
|||
==Země Koruny české== |
|||
Silný vliv v [[Země Koruny české|českých zemích]] získaly stavy v 2. polovině [[15. století]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], který měl jako [[Seznam hlav českého státu|český král]] jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země Koruny měly vlastní sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala [[zákon (právo)|zákonem]] a byla zapisována do [[Zemské desky|zemských desk]]. |
|||
[[Habsburkové]] po roce [[1526]] postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých stavů. Poražením [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v roce [[1620]] byly [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení [[absolutismus|absolutismu]]. To bylo v roce [[1627]] v [[Čechy|Čechách]] zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na [[Morava (země)|Moravě]]. |
|||
[[Kategorie:Formy státu a vlády]] |
|||
{{Historický pahýl}} |
Verze z 14. 1. 2008, 13:28
Stavovský stát je forma monarchie, v níž je státní moc rozdělena mezi panovníka a zemský sněm, v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) šlechty, královských měst (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.
Země Koruny české
Silný vliv v českých zemích získaly stavy v 2. polovině 15. století za vlády Vladislava Jagellonského, který měl jako český král jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země Koruny měly vlastní sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala zákonem a byla zapisována do zemských desk.
Habsburkové po roce 1526 postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých stavů. Poražením stavovského povstání v roce 1620 byly Ferdinandem II. provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení absolutismu. To bylo v roce 1627 v Čechách zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na Moravě. Šablona:Historický pahýl