Antonín Dvořák: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Kf (diskuse | příspěvky)
8 854 editací
Řádek 106: Řádek 106:
* ''Ave Maria'', op. 19B, [[1877]]
* ''Ave Maria'', op. 19B, [[1877]]
* ''Ave Maris Stella'', op. 19B, [[1879]]
* ''Ave Maris Stella'', op. 19B, [[1879]]
* ''Moravské dvojzpěvy'', op. 20 (soprán, tenor + klavír), [[1875]]
* , op. 20 (soprán, tenor + klavír), [[1875]]
* ''Moravské dvojzpěvy'', op. 29, 32 (soprán, alt + klavír), [[1876]]
* ''Moravské dvojzpěvy'', op. 29, 32 (soprán, alt + klavír), [[1876]]
* ''Moravské dvojzpěvy'', op. 38 (soprán, alt + klavír), [[1877]]
* ''Moravské dvojzpěvy'', op. 38 (soprán, alt + klavír), [[1877]]

Verze z 9. 1. 2008, 21:43

Antonín Dvořák, fotografie z roku 1879

Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841, Nelahozeves – 1. května 1904, Praha) byl jedním z nejslavnějších českých hudebních skladatelů všech dob. Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla Dvořákovy melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům (je znám Brahmsův výrok: „Dvořákova témata pro vedlejší myšlenky by mně docela stačila i na myšlenky hlavní…“). Antonín Dvořák se proslavil svými symfonickými díly a velkými vokálně-instrumentálními skladbami, neméně však i koncertními skladbami a operami. Dvořák je čelním světovým představitelem tzv. klasicko-romantické syntézy.

Život a dílo

rodný dům v Nelahozevsi

Antonín Dvořák se narodil a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Prahy. Jeho otec František byl řezníkem. V letech 1853-1856 pobýval mladý Antonín ve Zlonicích, kde se ho ujal místní kantor a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent (hrál na housle, klavír, varhany). V šestnácti letech tedy odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany.

Dvořákova socha před pražským Rudolfinem

Velmi brzy začal skladatelskou dráhu. Jeho žena skladby poslala tehdy nejvýraznější osobnosti romantismu Johannesu Brahmsovi, který Dvořáka posléze doporučil jako skladatele berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něho Dvořák v roce 1878 napsal první řadu Slovanských tanců, a díky vynikajícím kritikám se rázem proslavil po celém světě. Úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 je Dvořák pozván do Londýna, aby dirigoval svou Stabat Mater, vokálně-instrumentální dílo, složené po smrti jedné ze svých dcer. Setkává se s ohromujícím úspěchem a získává tak silné vazby na anglickou hudební scénu, kde jej vynikající výkony souborů sborového zpěvu zčásti motivují k dalšímu kompozičnímu úsilí v oblasti skladeb vokálně-instrumentálního charakteru. Jeho Rekviem, poprvé uvedené v roce 1891 v Birminghamu pod skladatelovou taktovkou (česká premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze v dubnu roku 1892), je vyvrcholením této činnosti a představuje spolu s Mozartovým umělecky nejpřesvědčivější skladby tohoto druhu vůbec. Na základě všech úspěchů získává doktorát v Praze a Cambridge a stává se profesorem na pražské konzervatoři, kde vychoval řadu významných českých skladatelů (Vítězslav Novák, Josef Suk starší).

V roce 1892 je Dvořák obeslán dopisem ze Spojených států amerických. Zakladatelka americké národní konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová se jej snaží získat jako ředitele této instituce. Dvořák sice nejprve váhá, ale pak nabídku přijme, aniž tuší (jak se později ukáže), jak velkolepé dílo (9. skladatelovu symfonii, složenou v roce 1893), jež se stane jednou z největších skladeb svého druhu v celé světové hudební historii, jeho americká mise přinese. Dvořákův pobyt ve Spojených státech amerických v letech 1892 - 1895 mu krom toho přináší další četné pocty a definitivně i světovou proslulost.

Umění Antonína Dvořáka je naprosto osobitou klasicko-romantickou syntézou. Síla a absolutní jedinečnost skladatelova je přítomna především v orchestraci a instrumentaci. Jeho tvůrčí vývoj probíhal v několika etapách: První skladby vyrůstají z odkazu Beethovena a Schuberta, druhá fáze jeho úsilí je však již zcela v režii jeho osobitého cítění, kdy projevuje již naprosto originální a specifické hudební chápání jako po formální tak obsahové stránce. Třetí období je typickým příklonem k vlasteneckým námětům a českým hudebním inspiracím. (kantáta Hymnus, Moravské dvojzpěvy). Zvláštního zabarvení dodalo Dvořákově hudbě úsilí o obecně slovanský ráz tvorby, kterým obohatil nejvýrazněji světovou hudební tvrobu. Podobně (aniž by však opustil české a slovanské charakteristiky) byl za svého amerického pobytu inspirován hudbou černošskou a indiánskou, což se projevilo v jeho 9. symfonii, zvané „Novosvětská“ , která patří k nejlepším dílům tohoto druhu v celé hudební historii. V posledním období dospěl k osobitě barvitému projevu v souvislosti s inspirací českými pohádkami a bájemi (opery Čert a Káča, Rusalka).

Muzeum Antonína Dvořáka v letohrádku Amerika

Antonín Dvořák napsal 9 symfonií, několik symfonických básní, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokální a vokálně-instrumentální (Stabat Mater, Svatá Ludmila, Requiem, Te Deum), 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb (nejznámější je smyčcový kvartet F-dur, zvaný „Americký“), koncertů (houslový, violoncellový a klavírní), písně (Biblické písně), sbory, klavírní skladby (verze Slovanských tanců, později i orchestrální verze), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida) - viz následující přehled. Uctíván celým světem Dvořák nečekaně umírá v Praze 1. května 1904.

Nejrůznější dokumenty a další památky (notové autografy, korespondence, listinné materiály, výtvarná díla, dobové fotografie, programy, plakáty), na tohoto výjimečného skladatele jsou umístěny v Muzeu Antonína Dvořáka, které od doby svého vzniku v roce 1932 sídlí v barokním letohrádku Amerika v Praze.

Přehled skladeb (výběr)

Dílo Antonína Dvořáka je bohaté jak svým počtem, tak rozsahem forem - čítá téměř 120 opusů, z nichž většina představuje velká orchestrální, vokálně-instrumentální či hudebně dramatická díla.

Symfonie

Vokálně-instrumentální skladby, oratoria, kantáty, mše

Opery

  • Alfred, 1870
  • Král a uhlíř, 1871, 2.verze - op. 14, 1874
  • Tvrdé palice, op. 17, 1874
  • Vanda, op. 25, 1875
  • Šelma sedlák, op. 37, 1877
  • Dimitrij, op. 64, 1882, 2.verze - 1894
  • Jakobín, op. 84, 1888, 1897 (částečně přepracováno)
  • Čert a Káča, op. 112, 1899
  • Rusalka, op. 114, 1900
  • Armida, op. 115, 1903

Koncerty a koncertní skladby

Premiéra Dvořákova klavírního koncertu g moll op.33 v úpravě Viléma Kurze 9.prosince 1919, Ilona Kurzová, Česká filharmonie pod vedením Václava Talicha
  • Koncert A dur pro violoncello a klavír, 1865
  • Romance f moll pro housle a orchestr, op. 11, 1873/1877
  • Klavírní koncert g moll, op. 33, 1876 (revize 1919)
  • Houslový koncert a moll, op. 53, 1879 (revize 1880)
  • Koncert h moll pro violoncello a orchestr, op. 104, 1895

Symfonické básně, ochestrální skladby a suity

  • Symfonická báseň (Rhapsodie a moll), op. 14, 1874
  • Symfonické variace pro orchestr, op. 78, 1877
  • Slovanské rapsodie, op. 45 (D dur, g moll, As dur), 1878
  • Česká suita, op. 39, 1879
  • Legendy, op. 59, 1881
  • Husitská, dramatická ouvertura op. 67, 1883
  • Karneval, koncertní ouvertura op. 92, 1891
  • Scherzo capriccioso, op. 66, 1883
  • Suita A dur, op. 98B, 1895
  • Vodník, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 107, 1896
  • Polednice, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 108, 1896
  • Zlatý kolovrat, symfonická báseň podle balady K.J.Erbena, op. 109, 1896
  • Holoubek, symfonická báseň podle balady K. J. Erbena, op. 110, 1896
  • Píseň bohatýrská, symfonická báseň op. 111, 1899
  • Slovanské tance - I.řada, op. 46, 1878
  • Slovanské tance - II.řada,op. 72, 1887

Komorní hudba

  • Smyčcový kvintet G dur, op. 77, 1875
  • Klavírní kvintet A dur, op. 81, 1887
  • Smyčcový kvintet Es dur, op. 97, 1893
  • Smyčcový kvartet Es dur „Slovanský“, op. 51, 1879
  • Smyčcový kvartet F dur „Americký“, op. 96, 1893
  • Smyčcový kvartet As dur, op. 105, 1895

Klavírní skladby

  • Silhouety, op. 8, 1879** Mazurky, op. 56, 1880
  • Dumka a furiant, op. 12, 1884
  • Poetické nálady, op. 85, 1889
  • Suita A dur, op. 98, 1894 ( později též orchestrální verze)
  • Humoresky, op. 101 (nejznámější č.7 Ges dur)
  • Slovanské tance, op. 46 - I.řada, 1878
  • Slovanské tance, op. 72 - II. řada, 1886
  • Legendy, op. 59, 1881

Písně a sbory

  • Čtyři písně, op. 82, 1888 ( č.1 Kéž duch můj sám)
  • Písně milostné, op.83, 1888 (č. 2 V tak mnohém srdci mrtvo jest)
  • Biblické písně, op. 99, 1894
  • Ave Maria, op. 19B, 1877
  • Ave Maris Stella, op. 19B, 1879
  • , op. 20 (soprán, tenor + klavír), 1875
  • Moravské dvojzpěvy, op. 29, 32 (soprán, alt + klavír), 1876
  • Moravské dvojzpěvy, op. 38 (soprán, alt + klavír), 1877
  • Kytice z českých národních písní, op. 41, 1877
  • Z kytice národních písní slovanských, op. 43, 1878
  • Pět sborů na texty litevských národních písní, op. 27, 1878
  • Čtyři sbory, op. 29, 1876
  • V přírodě, op. 63, 1882

Reprezentativní diskografie

Interpretací Dvořákových jednotlivých děl existují ve světě stovky. Následující přehled uvádí ty z nich, které jsou obecně považovány za umělecky nejzdařilejší.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Antonín Dvořák na Wikimedia Commons

CHYBA: {{Wikicitáty}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Dvořák&oldid=2138855“