Sedm dcer Eviných: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
RiniXbot (diskuse | příspěvky)
m →‎top: přidání infoboxu kniha za použití AWB
m →‎Literatura: reference za použití AWB
Řádek 38: Řádek 38:
| jméno2 =
| jméno2 =
| titul = Sedm dcer Eviných : pramatky Evropanů
| titul = Sedm dcer Eviných : pramatky Evropanů
| vydání = 1.
| vydání = 1
| vydavatel = Paseka
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha a Litomyšl
| místo = Praha a Litomyšl

Verze z 23. 5. 2022, 15:13

Sedm dcer Eviných
AutorBryan Sykes
Původní názevThe Seven Daughters of Eve
Jazykangličtina
Žánresej a historická fikce
Datum vydáníčervenec 2001
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedm dcer Eviných (2004, ISBN 80-7185-619-3) je kniha britského autora Bryana Sykese, která popularizuje teorii lidské mitochondriální genetiky. Sykes popisuje principy genetiky a lidské evoluce, specifika mitochondriální genetiky a analyzuje pravěkou DNA ve snaze najít pojítko mezi moderním člověkem a jeho dávnými předky.

S využitím poznatků mitochondriální genetiky Sykes zpětně sleduje lidské migrace, diskutuje teorii opuštění Afriky a vyvrací Heyerdalovu teorii peruánského původu Polynésanů. Zde předpokládá, že pocházejí z Indonésie. Dále popisuje využití mitochondriální DNA při identifikaci ostatků cara Mikuláše II. Alexandroviče nebo pro hodnocení genetické výbavy současných Evropanů.

Název knihy vychází z jednoho z výsledků mitochondriální genetiky, jímž je roztřídění veškerých současných Evropanů do 7 skupin, tzv. mitochondriálních haploskupin. Každá haploskupina je definována sadou charakteristických mutací mitochondriální DNA a lze ji stopovat po mateřské linii zpětně až ke specifické pravěké ženě. Sykes hovoří o takových ženách jako o „matkách klanu“. Tyto ženy nežily současně a některé z nich jsou pravděpodobně potomky jiných, avšak nikoliv v mateřské linii. Všechny tyto ženy však sdílely v mateřské linii společného předka, tzv. mitochondriální Evu.

Závěr knihy obsahuje sérii fiktivních příběhů, vycházejících z autorovy představy o životě každé z těchto sedmi matek klanu. Tato část se nesetkala s příliš pozitivní kritikou.

Haploskupiny sedmi dcer Eviných

Sedmi „matkám klanu“ zmiňovaných Sykesem odpovídají následující haploskupiny:


Fylogenetický strom haploskupin lidské mitochondriální DNA (mtDNA)

  Poslední společný předek (mtDNA) (L)    
L0 L1–6  
L1 L2   L3     L4 L5 L6
M N  
CZ D E G Q   O A S R   I W X Y
C Z B F R0   pre-JT   P   U
HV JT K
H V J T

Další dcery

Sykes předpokládá u současné evropské populace 7 hlavních mitochondriálních linií. Jiní autoři se pohybují v rozmezí 10-12. Tyto dodatečné „dcery“ zahrnují haploskupiny I, M a W.

Sykes zároveň pojmenoval dalších 29 matek klanů celého světa, z nichž každá odpovídá jiné haploskupině: Fufei, Ina, Aiyana/Ai, Yumi, Nene, Naomi, Una, Uta, Ulrike, Uma, Ulla, Ulaana, Lara, Lamia, Lalamika, Latasha, Malaxshmi, Emiko, Gaia, Chochmingwu/Chie, Djigonasee/Sachi, Makeda, Lingaire, Lubaya, Limber, Lila, Lungile, Latifa and Layla.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Seven Daughters of Eve na anglické Wikipedii.

Literatura

Externí odkazy