Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava stylistické chyby |
m mírné rozšíření o ukázky českého skloňování latinských jmen – jak toto skloňování vychází z latiny |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku. |
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku. |
||
#Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého. Příklady: latinsky [[Nominativ|nom.]] ''Claudius'', [[Genitiv|gen.]] ''Claudii'', česky [[Nominativ|nom.]] ''Claudius'', [[Genitiv|gen.]] ''Claud'''ia''''', latinsky [[Nominativ|nom.]] ''Valens'', [[Genitiv|gen.]] ''Valentis'', česky [[Nominativ|nom.]] ''Valens'', [[Genitiv|gen.]] ''Valen'''ta''''', latinsky [[Nominativ|nom.]] ''Nero'', [[Genitiv|gen.]] ''Neronis'', česky [[Nominativ|nom.]] ''Nero'', [[Genitiv|gen.]] ''Nero'''na'''''; v řečtině je to podobné, píšeme tedy například ''Selinus, Selinuntu''; ''Narses, Narseta'' atd. |
|||
#Antická jména se skloňují, jak je běžné, tedy: ''Valens, Valenta''; ''Forum Iulii, Fora Iulii'', ''Selinus, Selinuntu''; ''Narses, Narseta'' atd. |
|||
#*Několik zásad skloňování naleznete na stránce [[Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen]]. |
#*Několik zásad skloňování naleznete na stránce [[Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen]]. |
||
#Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin [[byzantská říše|Byzance]], se délka samohlásek nevyznačuje. |
#Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin [[byzantská říše|Byzance]], se délka samohlásek nevyznačuje. |
Verze z 5. 1. 2008, 20:23
Doporučení
Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.
Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu latinských a řeckých jmen, používaných zvláště v dějinách starověku.
- Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého. Příklady: latinsky nom. Claudius, gen. Claudii, česky nom. Claudius, gen. Claudia, latinsky nom. Valens, gen. Valentis, česky nom. Valens, gen. Valenta, latinsky nom. Nero, gen. Neronis, česky nom. Nero, gen. Nerona; v řečtině je to podobné, píšeme tedy například Selinus, Selinuntu; Narses, Narseta atd.
- Několik zásad skloňování naleznete na stránce Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen.
- Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance, se délka samohlásek nevyznačuje.
- Všechny autory píšící řecky přepisovat řecky, autory píšící latinsky přepisovat latinsky.
- Výjimky: Flavius Iosephus.
- Jména všech římských císařů, i když mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta), se píší až do Justiniána I. latinsky.
- Výjimky: Zenon, Basiliskos, Leon I., Leon II.
- Česky se přepisuje: Justinián I.
- Místní jména od Kyrenaiky na východ a od Moesie na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
- Za mezník římských a byzantských dějin se obecně považuje nástup Arcadia a Honoria roku 395. Římští císaři od těchto panovníků jsou tedy označováni důsledně jako východo-/západořímský císař, od Justiniána I. byzantský císař. Pro dřívější císaře se používá označení západní, resp. východní císař.
- Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
- Encyklopedie antiky, Academia 1972.
- Dějiny Byzance, Academia 1992.
- pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.