Vertumnus: Porovnání verzí
m →Další informace: fortuna |
m ftm, typos |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[Soubor:Vertumne_Ranc.jpg|thumb|right|Vertumnus a Pomona, muzeum Montpellier]] |
[[Soubor:Vertumne_Ranc.jpg|thumb|right|Vertumnus a Pomona, muzeum Montpellier]] |
||
[[Image:Arcimboldovertemnus.jpeg|thumb|[[Giuseppe Arcimboldo]] - [[Rudolf II.]] jako Vertumnus]] |
[[Image:Arcimboldovertemnus.jpeg|thumb|[[Giuseppe Arcimboldo]] - [[Rudolf II.]] jako Vertumnus]] |
||
<!--==obsah==--> |
|||
⚫ | V [[Římská mytologie|římské mytologii]] je '''Vertumnus''' [[bůh|bohem]] změny, ročních období, růstu rostlin, zahrad a ovocných rostlin. Může měnit svoji podobu, jak vypráví Ovidius ve svém XIV. svazku díla [[Proměny]] (latinsky ''Metamorphoses''). Proměnil se ve starou ženu, aby nalákal, svedl a přemluvil k sňatku krásnou [[Pomona|Pomonu]], bohyni zahrad a ovocných stromů. Chtěl jí postrašit o nebezpečí odmítnutí milujícího, a tak jí vyprávěl legendu o Ífis a Anaxareté. Ífis se zamiloval do urozené Anaxareté, jež ho nedbala a odmítla. Ífis se z žalu oběsil a Anaxareté byla za trest proměněna v kámen. Pomona se nakonec poddala Vertumnovi dobrovolně. |
||
== Mytologie == |
|||
⚫ | V [[Římská mytologie|římské mytologii]] je '''Vertumnus''' [[bůh|bohem]] změny, ročních období, růstu rostlin, zahrad a ovocných rostlin. Může měnit svoji podobu, jak vypráví Ovidius ve svém XIV. |
||
Jako stará žena je Vertumnus zobrazován na uměleckých obrazech například od Francesca Melzi. |
Jako stará žena je Vertumnus zobrazován na uměleckých obrazech například od Francesca Melzi. |
||
Řádek 46: | Řádek 44: | ||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
⚫ | |||
*[http://www6.miami.edu/lowe/art_greco_roman.htm Socha Vertumna v Lowe Museum] |
*[http://www6.miami.edu/lowe/art_greco_roman.htm Socha Vertumna v Lowe Museum] |
||
*[http://www.museu.gulbenkian.pt/obra.asp?num=2329&nuc=a10&lang=en Tapisérie v muzeu Gulbenkian] |
*[http://www.museu.gulbenkian.pt/obra.asp?num=2329&nuc=a10&lang=en Tapisérie v muzeu Gulbenkian] |
||
*[http://www.getty.edu/art/gettyguide/artObjectDetails?artobj=6166 Tapisérie v |
*[http://www.getty.edu/art/gettyguide/artObjectDetails?artobj=6166 Tapisérie v Gettyho muzeu] |
||
⚫ | |||
<!--článek je překladem z německé a anglické wikipedie --> |
<!--článek je překladem z německé a anglické wikipedie --> |
Verze z 29. 12. 2007, 21:17
V římské mytologii je Vertumnus bohem změny, ročních období, růstu rostlin, zahrad a ovocných rostlin. Může měnit svoji podobu, jak vypráví Ovidius ve svém XIV. svazku díla Proměny (latinsky Metamorphoses). Proměnil se ve starou ženu, aby nalákal, svedl a přemluvil k sňatku krásnou Pomonu, bohyni zahrad a ovocných stromů. Chtěl jí postrašit o nebezpečí odmítnutí milujícího, a tak jí vyprávěl legendu o Ífis a Anaxareté. Ífis se zamiloval do urozené Anaxareté, jež ho nedbala a odmítla. Ífis se z žalu oběsil a Anaxareté byla za trest proměněna v kámen. Pomona se nakonec poddala Vertumnovi dobrovolně.
Jako stará žena je Vertumnus zobrazován na uměleckých obrazech například od Francesca Melzi.
Pověst o Vertumnovi se vyskytuje pouze v latině v Ovidiových Proměnách. Zdá se, že jméno Vertumnus pochází z prastarého latinského slova vertēre znamenajícím "měnit se".
Ovidius vzpomíná na časy (Fasti, vi, June 9 "Vestalia"), kdy Římské fórum bylo ještě rákosnatou bažinou:
Tehdy bůh, zvaný Vertumnus, jehož jméno nabývá mnoha forem,
nebyl ještě takzvaným tím, kdo převrací řeky.
(lat. averso amne)
Vertumnův kult dorazil do Říma okolo roku 300 př. Kr. V Aventine Hill mu byl roku 264 př. Kr. postaven chrám.
Elegie Sexta Propertiuse zmiňuje Vertumna (Elegy 4.2.41-46). Odkazuje na sochu, která mu byla vztyčena na Vicus Tuscus a byla zdobena pokaždé jinak v různých ročních obdobích.
Vertumnus je srovnáván s etruským bohem Voltumnem.
Svátky
Svátek na jeho počest se nazýval Vertumnalia, a slavil se 13. srpna.
Atributy a symboly
Dokázal se proměňovat do mnoha podob, vždyť je to bůh změny. Přestože je muž, je nejčastěji zobrazován jako stařena, když v zahradě přemlouvá mladou a krásnou Pomonu.
Výskyt v umění
Vertumnus a Pomona přitahovali evropské sochaře i malíře v době od šestnáctého do osmnáctého století jako příležitost zobrazit kontrast mezi mladou, krásnou dívkou a letitou stařenou. Poskytnul umělcům možnost maskovat erotický podtext, ačkoli Ovidius se v Proměnách zmiňuje o tom, že Vertumnus v podobě stařeny nikdy Pomonu nelíbal.
Oba bohové byli také vetkáni do tapisérie zobrazující cyklus s hlavním námětem „Láska bohů“, z poloviny šestnáctého století. Předpokládaným autorem je Jan Vermeyen. Dnes ji najdete v Muzeu Calouste Gulbenkiana, v Lisabonu.
François Boucher vyprodukoval návrhy pro tkalce tapisérií Maurice Jacquese, který pracoval v gobelínové manufaktuře na tapisériích, které zahrnovaly mimo jiné i Vertumna a Pomonu (1775 - 1778). Na tapisérii najdeme také Jupitera, jak se dvoří Callisto v přestrojení za Dianu. Příklad najdeme v muzeu J. Paul Getty.
Madame de Pompadour, která krásně zpívala a půvabně tancovala, ztvárnila roli Pomony v pastorálii prezentované malému publiku ve Versailles; Jean-Baptiste Lemoyne (1760) odkazuje na tuto událost sochařským rokokovým uměleckým dílem.
Další informace
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vertumnus na Wikimedia Commons