Trenčínská župa: Porovnání verzí

Trenčínská župa; Trenčianska župa
	; znak
Geografie
Hlavní město	Trenčín
Souřadnice	48°54′ s. š., 18°2′0″ v. d.
Rozloha	4 456 km²
Časové pásmo	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	310 437
Hustota zalidnění	69,7 obyv./km²
Jazyk	slovenština
Národnostní složení	Slováci 91,7%, v malém počtu Maďaři a Němci
Náboženství	Římsko-katolicke 87,4 %; Evangelické 8,8 %; Židovské 3,5 %
Správa regionu
Stát	Uhersko
Nadřazený celek	Slovensko
Druh celku	župa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 3. 2022, 01:47

Trenčínská župa/stolice, Trenčínský komitát (lat. comitatus Trentsiniensis/Trenchiniensis, maď. Trencsén (vár)megye, nem. Trentschiner Gespanschaft/Komitat) byl jedním z komitátů, stolic a žup Uherského království.

Charakteristika

Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku 1918 součást Československa, Polskem (resp. v letech 1772-1918 s rakouským Haličem) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je Váh. Rozloha župy v roce 1910 byla 4456 km². Z hlediska současných regionů župa zahrnovala zhruba dnešní Střední a Horní Pováží a Kysuce.

Centrum

Administrativním centrem župy byl Trenčínský hrad a od první poloviny 17. století město Trenčín.

Vládnoucí rody

Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš Čák Trenčanský.

Historie

Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. (1077 - 1095). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem 13. století vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku 1430 existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku 1330 existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla.

Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od 18. století měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem 19. století se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce 1918 se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku 1920). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do 31. prosince 1922, od 1. ledna 1923 do roku 1928 byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech 1940–1945 existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší.

V současnosti je území bývalé župy rozděleno mezi Trenčínský a Žilinský kraj. Hlavními středisky jsou Trenčín a Žilina.

Okresy

V roce 1910 byla župa rozdělená do těchto okresů:

Města se zřízeným magistrátem:
- Trenčín
- Žilina

V současnosti je území bývalé župy rozdělené do těchto regionů a okresů:

Kysuce
- Čadca (celý okres)
- Kysucké Nové Mesto (celý okres)
Pováží
- Bánovce nad Bebravou (téměř celý okres)
- Bytča (celý okres)
- Ilava (celý okres)
- Nové Mesto nad Váhom (1/3 okresu)
- Považská Bystrica (celý okres)
- Púchov (celý okres)
- Trenčín (celý okres)
- Žilina (celý okres)

Malé části bývalé župy zasahují i do okresů Partizánske a Prievidza, které jsou součástí regionu Ponitří resp. Horní Nitra.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trenčianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Trenčínská župa na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 41: / Řádek 41: @@
 == Charakteristika ==
-Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku [[1918]] součást Československa, Polskem (resp. v letech [[1772]]-[[1918]] s rakouským [[Halič]]em) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je [[Váh]]. Rozloha župy v roce [[1910]] byla 4456 km<sup>2</sup>. V současnosti se pro odpovídající region používá termín Pováží a pro jeho severní část [[Kysuce]].
+Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku [[1918]] součást Československa, Polskem (resp. v letech [[1772]]-[[1918]] s rakouským [[Halič]]em) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je [[Váh]]. Rozloha župy v roce [[1910]] byla 4456 km<sup>2</sup>. Z hlediska současných regionů župa zahrnovala zhruba dnešní [[Střední Pováží|Střední]] a [[Horní Pováží]] a [[Kysuce]].
 == Centrum ==
@@ Řádek 52: / Řádek 52: @@
 Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. ([[1077]] - [[1095]]). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem [[13. století]] vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku [[1430]] existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku [[1330]] existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla.
-Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od [[18. století]] měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem [[19. století]] se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce [[1918]] se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku [[1920]]). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1922]], od [[1. leden|1. ledna]] [[1923]] do roku [[1928]] byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech [[1940]] - [[1945]] existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší. V současnosti je území bývalé župy součástí [[Trenčínský kraj|Trenčínského]] a [[Žilinský kraj|Žilinského kraje]]. Významnými centry kulturního a vzdělávacího života byly [[Trenčín]] a [[Žilina]].
+Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od [[18. století]] měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem [[19. století]] se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce [[1918]] se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku [[1920]]). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1922]], od [[1. leden|1. ledna]] [[1923]] do roku [[1928]] byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech [[1940]]–[[1945]] existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší.
+V současnosti je území bývalé župy rozděleno mezi [[Trenčínský kraj|Trenčínský]] a [[Žilinský kraj]]. Hlavními středisky jsou [[Trenčín]] a [[Žilina]].
 == Okresy ==