Rétorika: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 31.30.173.190 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tynako
značka: rychlé vrácení zpět
m typografie, WP:ZS, oprava citace (312 je počet stran, ne konkrétní strana)
Řádek 30: Řádek 30:
* řeči oslavné
* řeči oslavné


== Shrnutí Aristotelovy Rétoriky - část III. 14 ==
== Shrnutí Aristotelovy Rétoriky část III. 14 ==
Aristoteles chápe úvody k soudním řečím jako případy úvodů k epideiktickým řečím. "Podobají se spíše úvodům v řečech epideiktických," které potřebujeme, abychom vysvětlili úvodní diskrepanci mezi úvodem a předmětem v obhajobě Heleny. Helena je tedy smíšená řeč; Aristoteles prosí, ať se raději úvody soudních řečí v tomto od ní odlišují.
Aristoteles chápe úvody k soudním řečím jako případy úvodů k epideiktickým řečím. „Podobají se spíše úvodům v řečech epideiktických, které potřebujeme, abychom vysvětlili úvodní diskrepanci mezi úvodem a předmětem v obhajobě Heleny. Helena je tedy smíšená řeč; Aristoteles prosí, ať se raději úvody soudních řečí v tomto od ní odlišují.

== Reference ==
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==
Řádek 47: Řádek 50:
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Aristoteles
| příjmení = Aristoteles
| rok = 4. st. př. n. l.
| titul = Rétorika
| rok = 1571
| rok = 1571
| titul = Rétorika
| vydavatel = Appresso Francesco de' Franceschi Sanese
| vydavatel = Appresso Francesco de' Franceschi Sanese
| strany = 312
| strany =
| url = https://archive.org/details/bub_gb_isqd4ryFwlMC
| url = https://archive.org/details/bub_gb_isqd4ryFwlMC
| místo = Athény
| místo = Athény
| jazyk = it
| jazyk = it
|počet stran=312}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = Gloria
| příjmení = Gloria
Řádek 66: Řádek 68:
* [[debata]]
* [[debata]]
* [[Stylistický prostředek#Řečnické|Řečnické prostředky]]
* [[Stylistický prostředek#Řečnické|Řečnické prostředky]]

== Reference ==
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 21. 2. 2022, 23:53

Další významy jsou uvedeny na stránce Rétorika (rozcestník).

Rétorika neboli řečnictví je umění a nauka mluveného projevu, především veřejně přednášené řeči.

Jde o jednu z nejstarších jazykových disciplín, která se již ve starověku vyvinula ve dvě pojetí, umění přesvědčovat (persvaze) a umění výřečnosti, vybroušené mluvy (elokvence). Ve středověku byla rétorika zaměřena i na psaný projev a tvořila spolu s gramatikou a dialektikou tzv. trivium, součást svobodných umění vyučovaných na univerzitách. Ve dvacátém století založil tzv. Novou rétoriku Chajim Perelman.

Známí řečníci

Démosthenés překonal vrozenou vadu řeči a stal se nejslavnějším athénským řečníkem.[1]

Postup tvorby řečnických děl

  • 1. inventio = nalezení látky či tématu řeči
  • 2. dispositio = uspořádání a strukturalizace té látky
  • 3. elocutio = nalezení výrazu a formy, v nichž bude řeč pronesena
  • 4. memoria = zapamatování si připravené řeči, uložení si do paměti
  • 5. actio = samotný přednes, výstup.

Předmět rétoriky

  • řeči soudní
  • řeči poradní
  • řeči oslavné

Shrnutí Aristotelovy Rétoriky – část III. 14

Aristoteles chápe úvody k soudním řečím jako případy úvodů k epideiktickým řečím. „Podobají se spíše úvodům v řečech epideiktických,“ které potřebujeme, abychom vysvětlili úvodní diskrepanci mezi úvodem a předmětem v obhajobě Heleny. Helena je tedy smíšená řeč; Aristoteles prosí, ať se raději úvody soudních řečí v tomto od ní odlišují.

Reference

  1. Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Heslo Démosthenés

Literatura

  • ŠIMURKA, David. Mluvte jako mluvčí - Cvičebnice aktivní slovní zásoby. Praha: [s.n.], 2008. 
  • ARISTOTELES. Rétorika. Athény: Appresso Francesco de' Franceschi Sanese, 1571. 312 s. Dostupné online. (italsky) 
  • GLORIA, Beck. Zakázaná rétorika. [s.l.]: [s.n.] 

Související články

Externí odkazy