Východočeský kraj: Porovnání verzí
→VÝVOJ: Opravená chyba značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Vývoj: Přidán obsah značky: ruční vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Zpočátku ke kraji náležely i obce [[Ježov (okres Pelhřimov)|Ježov]], [[Snět]] a [[Šetějovice]] a katastrální území ''Žibřidovice'', ''Martinice u Dolních Kralovic'' a ''Blažejovice''.{{Doplňte zdroj}} |
Zpočátku ke kraji náležely i obce [[Ježov (okres Pelhřimov)|Ježov]], [[Snět]] a [[Šetějovice]] a katastrální území ''Žibřidovice'', ''Martinice u Dolních Kralovic'' a ''Blažejovice''.{{Doplňte zdroj}} |
||
== |
== Vývoj == |
||
Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – [[krajský národní výbor]]. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část Kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal jen jednotkou územního členění. [[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5. |
Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – [[krajský národní výbor]]. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část Kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal jen jednotkou územního členění. [[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] ve Východočeském kraji začínala číslicí 5. |
||
Verze z 2. 2. 2022, 17:46
| Východočeský kraj | |
|---|---|
 Kunětická hora | |
| Území | |
| Sídlo kraje | Hradec Králové |
| Historická země | Čechy Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′ s. š., 15°47′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960[1] |
| Zánik | 1. ledna 2021[2] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 11 243 km² |
| Počet obyvatel | 1 239 951 (2019)[3] |
| Hustota zalidnění | 110,3 obyv./km² |
| Počet okresů | 11 |
 | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východočeský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Sídlem kraje byl Hradec Králové. Vedle severovýchodních Čech k němu náležela malá část severozápadu Moravy, přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říkalo východní Čechy. Východočeský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2] Východočeský kraj sousedil se Severočeským krajem na severozápadě, Středočeským krajem na západě, Jihočeským krajem na jihu, Jihomoravský krajem na jihovýchodě, Severomoravským krajem na východě a s polským Dolnoslezským vojvodstvím na severu.
Vymezení
Kraj byl vymezen územím jedenácti okresů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Okresy Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov tvoří území samosprávného Královéhradeckého kraje, okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí tvoří území samosprávného Pardubického kraje. Semily spolu s třemi okresy územního Severočeského kraje tvoří území samosprávného Libereckého kraje a Havlíčkův Brod spolu se třemi okresy územního Jihomoravského kraje a jedním okresem územního Jihočeského kraje tvoří území samosprávného kraje Vysočina.
Zpočátku ke kraji náležely i obce Ježov, Snět a Šetějovice a katastrální území Žibřidovice, Martinice u Dolních Kralovic a Blažejovice.[zdroj?]
Vývoj
Původně byl Východočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Východočeského kraje vznikl Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, část Libereckého kraje a část Kraje Vysočina. Východočeský kraj zůstal jen jednotkou územního členění. Poštovní směrovací čísla míst ve Východočeském kraji (s přesahem do okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava) začínají číslicí 5. Čísla dopravních závodů ČSAD ve Východočeském kraji začínala číslicí 5.
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.
Externí odkazy
- Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu
- Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu v aktuálně účinném znění
