Paulo Coelho: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
m editace uživatele 89.24.151.223 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 6: Řádek 6:
| datum narození = {{Datum narození a věk|1947|8|24}}
| datum narození = {{Datum narození a věk|1947|8|24}}
| místo narození = [[Rio de Janeiro]]
| místo narození = [[Rio de Janeiro]]
| povolání = spisovatel, textař, dramatik, novinář, scenárista, v žádném případě malíř
| povolání = spisovatel, textař, dramatik, novinář, scenárista
| stát = [[Brazílie]]
| stát = [[Brazílie]]
| vzdělání = jezuitská škola svatého Ignáce v Rio de Janeiru
| vzdělání = jezuitská škola svatého Ignáce v Rio de Janeiru

Verze z 29. 1. 2022, 00:21

Paulo Coelho
Paulo Coelho
Paulo Coelho
Narození24. srpna 1947 (76 let)
Rio de Janeiro
Povoláníspisovatel, textař, dramatik, novinář, scenárista
StátBrazílie
Vzděláníjezuitská škola svatého Ignáce v Rio de Janeiru
Alma materSt. Ignatius College
Období1979-současnost
Žánrpsychologický román
Významná dílaPoutník, Alchymista, ...
Ocenění1999-Řád umění a literatury
Manžel(ka)Christina Oiticicová
Partner(ka)Christina Oiticica
VlivyRaul Seixas
„Bojovník světla nikdy nerezignuje na své sny“
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paulo Coelho (* 24. srpna 1947, Rio de Janeiro) je populární brazilský spisovatel.

Život

Paulo Coelho se narodil v brazilské středostavovské rodině katolického vyznání. Navštěvoval jezuitské gymnázium, které v 17 letech opustil. Jeho touhu psát rodiče neschvalovali, celkem třikrát ho poslali do psychiatrické léčebny, kde se musel podrobit elektrošokové terapii. Ve dvaceti letech začal studovat práva, ale školu opustil. V 60. letech se přidal ke hnutí hippies, koketoval s drogami, magií Aleistera Crowleye.

Živil se jako dramatik, novinář, televizní scenárista a písňový textař brazilských zpěváků. V roce 1996 byl jmenován zvláštním poradcem programu UNESCO pro duchovní sbližování a dialog mezi kulturami. Je podruhé ženatý.

V 80. letech se přiklonil ke katolicismu, vykonal tisícikilometrovou pouť do Santiaga de Compostela a zážitky z ní zužitkoval ve své první úspěšné knize Poutník – Mágův deník. Celosvětovou proslulost mu přineslo pohádkové podobenství Alchymista vydané v roce 1988, které se stalo největším brazilským bestsellerem všech dob. Ve svých knihách, jejichž hrdiny jsou převážně lidé hledající změnu v životním stereotypu, nabádá k duchovnímu rozvoji a zodpovědnému přístupu k životu. Píše také fejetony uveřejňované v mnoha světových novinách.

Získaná ocenění

V roce 1995 francouzský ministr kultury jmenoval Coelha rytířem Řádu umění a literatury. V roce 1999 byl oceněn prestižní cenou Crystal Award (uděluje ji Světové ekonomické fórum) a téhož roku mu francouzská vláda udělila řád Čestné legie. Dalšími cenami, které Coelho získal, byly německá cena Bambi 2001, cena Club of Budapest Planetary Arts Award 2002 a Corine Award 2002. Byl zvolen do prestižní brazilské akademie ALB. Je držitelem řady dalších ocenění.

Cesty

Paulo Coelho a Yehudi Menuhin (1999)

Silně jej ovlivnila pouť do Santiaga de Compostela. V roce 1998 podnikl Coelho úspěšné turné po Asii a Evropě. V květnu roku 2000 přijel Coelho do Íránu a stal se tak prvním nemuslimským spisovatelem, který tuto zemi oficiálně navštívil. Procestoval také řadu dalších zemí. V březnu 2016 zavítal znovu do Prahy, kde se mj. setkal po 34 letech s malířem Ivanem Tomkem, který pro něj nakreslil v roce 1982 ve Zlaté uličce portrét jeho ženy.

Dílo

Beletrie

Eseje

Knihy rozhovorů

Sebrané citáty

Dosud nepřeložené tituly

  • Arquivos do Inferno, 1982
  • O Manual Prático do Vampirismo, 1986
  • O Dom Supremo, 1991
  • Maktub, 1994
  • Letras do amor de um prophet, 1997
  • Palavras essenciais, 1998
  • Histórias para pais, filhos e netos, 2001
  • O Gênio e as Rosas, 2004
  • Caminhos Recolhidos, 2005

Odkazy

Externí odkazy