Jamal: Porovnání verzí
m možnáhledát obecný značka: odkazy na rozcestníky |
+ etymologie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
}} |
}} |
||
Poloostrov '''Jamal''' ({{Vjazyce2|ru|''полуо́стров Яма́л''}} – ''poluostrov Jamal'') je [[poloostrov]] na severozápadě [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Patří do [[Jamalo-něnecký autonomní okruh|Jamalo-něneckého autonomního okruhu]], má délku zhruba 700 kilometrů a šířku až 240 kilometrů. Je severozápadním výběžkem [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]]. Na poloostrově žije 20 420 obyvatel. |
Poloostrov '''Jamal''' ({{Vjazyce2|ru|''полуо́стров Яма́л''}} – ''poluostrov Jamal'') je [[poloostrov]] na severozápadě [[Sibiř]]e v [[Rusko|Rusku]]. Patří do [[Jamalo-něnecký autonomní okruh|Jamalo-něneckého autonomního okruhu]], má délku zhruba 700 kilometrů a šířku až 240 kilometrů. Je severozápadním výběžkem [[Západosibiřská rovina|Západosibiřské roviny]]. Na poloostrově žije 20 420 obyvatel. |
||
== Etymologie == |
|||
Jméno poloostrova je tvořeno ze dvou něneckých slov – ''Ja'' (země) a ''mal'' (konec nebo okraj) ''–'' tedy ''Konec země.'' V Rusku existuje dětská říkánka o tom, který poloostrov sám hovoří o své velikosti a odpověď je Jamal - Ja mal, v ruštině to znamená ''Jsem malý''.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Metělskij |
|||
| jméno = Georgij |
|||
| titul = Na Jamalu končí země |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = NPL - Nakladatelství politické literatury |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1963 |
|||
| počet stran = 236 |
|||
| strany = 7 |
|||
}}</ref> |
|||
== Geografie == |
== Geografie == |
||
Verze z 28. 1. 2022, 02:05
| Jamal Яма́л | |
|---|---|
 Satelitní snímek poloostrova Jamal a okolí | |
| Délka | 700 km |
| Šířka | 240 km |
| Rozloha | 133 000 km² |
| Světadíl | Asie |
| Stát |  Rusko |
 | |
 | |
| Souřadnice | 70°36′ s. š., 70°6′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloostrov Jamal (rusky полуо́стров Яма́л – poluostrov Jamal) je poloostrov na severozápadě Sibiře v Rusku. Patří do Jamalo-něneckého autonomního okruhu, má délku zhruba 700 kilometrů a šířku až 240 kilometrů. Je severozápadním výběžkem Západosibiřské roviny. Na poloostrově žije 20 420 obyvatel.
Etymologie
Jméno poloostrova je tvořeno ze dvou něneckých slov – Ja (země) a mal (konec nebo okraj) – tedy Konec země. V Rusku existuje dětská říkánka o tom, který poloostrov sám hovoří o své velikosti a odpověď je Jamal - Ja mal, v ruštině to znamená Jsem malý.[1]
Geografie
Poloostrov je obklopený Severním ledovým oceánem, konkrétně Bajdarackým zálivem na jihozápadě, Karským mořem na západě a Obským zálivem na východě. Prakticky celá plocha poloostrova je pokryta permafrostem a tundrou, pouze na jihu jsou menší oblasti lesotundry. Geologicky je velmi mladý, některá místa jsou mladší než deset tisíc let. Je zde mnoho jezer ledovcového původu.
Přírodní zdroje
Jamal je největším ruským nalezištěm zemního plynu, plynovod Jamal–Evropa odsud odvádí plyn z naleziště s odhadovanou velikostí 55 triliónů krychlových metrů. Kromě samotného plynovodu je součástí zdejší těžařské infrastruktury také železniční trať Obskaja-Karskaja, která je na zbytek ruské železniční sítě připojena v Obské přes provozovaný okrajový úsek zrušené trati Salechard–Igarka.
V oblasti je také dodnes provozován tradiční kočovný chov polárních sobů. Domorodí Něnci jich zde chovají zhruba půl miliónu.
Osady
Na poloostrově se nachází 9 osad (pouze 4 jsou však obydleny):
| Název | Rusky | Anglicky | Počet
obyvatel |
Souřadnice |
|---|---|---|---|---|
| Bovanenkovo | Бованенково | Bovanenkovo | 0 | 70°21′44″ s. š., 68°26′45″ v. d. |
| Drovjanoj | Дровяной | Drovyanoy | 0 | 72°24′44″ s. š., 72°44′ v. d. |
| Harasavèj | Харасавэй | Kharasavey | 0 | 71°10′51″ s. š., 66°52′54″ v. d. |
| Jar-Salje | Яр-Сале | Yar-Sale | 4 885 | 66°51′45″ s. š., 70°51′17″ v. d. |
| Mys-Kamennyj | Мыс-Каменный | Mys-Kamennyy | 1 745 | 68°26′32″ s. š., 73°35′7″ v. d. |
| Novy Port | Новый Порт | Novy Port | 1 790 | 67°41′57″ s. š., 72°55′50″ v. d. |
| Sabetta | Сабетта | Sabetta | 12 000 | 71°15′0″ s. š., 72°6′10″ v. d. |
| Sejaha | Сеяха | Seyakha | 0 | 70°9′8″ s. š., 72°32′21″ v. d. |
| Tambej | Тамбей | Tambey | 0 | 71°28′29″ s. š., 71°48′48″ v. d. |
Galerie
-
Satelitní snímek poloostrova -
Letecký snímek řeky na poloostrově Jamal -
Rodina původních obyvatel - Něnců
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poluostrov Jamal na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jamal na Wikimedia Commons - (rusky) Mapa poloostrova Jamal z roku 1911
- (anglicky) Yamal Culture život původních obyvatel Jamalu
- (anglicky) Nenets History, Culture, Religion & Daily Life
- ↑ METĚLSKIJ, Georgij. Na Jamalu končí země. 1. vyd. Praha: NPL - Nakladatelství politické literatury, 1963. 236 s. S. 7.