Severní slovinština: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 20. 12. 2007, 20:33

Slovinčtina je mrtvý jazyk z větve západoslovanských jazyků. Používali ji pomořanští Slovinci. Považuje se velmi často za nářečí kašubštiny nebo pomořanštiny nebo polštiny. Vymřel s přesuny obyvatelstva po skončení druhé světové války.

Pomořanští Slovinci v polovině 19. století žili v několika vesnicích u Gardna a Labe. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec A. Hilferding, který do této oblasti v roce 1856 podnikl expedici a roku 1862 o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.

Jazyk je též znám pod názvem Severní slovinština.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Slovinčtina''' je mrtvý jazyk z větve [[západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]]. Používali ji [[pomořanští Slovinci]]. Považuje se velmi často za nářečí [[kašubština|kašubštiny]] nebo [[pomořanština|pomořanštiny]] nebo [[polština|polštiny]]. Vymřel s přesuny obyvatelstva po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]].
-Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Labe|Labe]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vedec A. Hilferding, který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.
+Pomořanští Slovinci v polovině [[19. století]] žili v několika vesnicích u [[Gardno|Gardna]] a [[Labe|Labe]]. Studiu slovinčtiny se významně věnoval ruský vědec [[Aleksander Hilferding|A. Hilferding]], který do této oblasti v roce [[1856]] podnikl expedici a roku [[1862]] o Pomořanských Slovincích napsal knihu. Podle jeho údajů byli tehdy severoslovinská území přímo spojená s kašubskými územími.
 Jazyk je též znám pod názvem Severní slovinština.