Metro v Jerevanu: Porovnání verzí

Metro v Jerevanu
Základní informace
Délka sítě	13,4 km
Počet linek	1
Počet stanic	10
Datum otevření	1981
Externí odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 12. 2021, 17:23

Jerevanské metro, od roku 1999 nesoucí oficiální název Jerevanské metro Karena Demirčjana, arménsky Կարեն Դեմիրճյանի անվան Երեւանի մետրոպոլիտեն, je systém podzemní dráhy v arménském hlavním městě Jerevan.

Metro má jednu trasu o délce 13,4 kilometru, na níž se nachází deset stanic. Jeho výstavba začala roku 1972 a otevřeno bylo v roce 1981, jakožto osmé metro v SSSR (tehdy mělo čtyři stanice a 7,6 kilometru). V té době byla Arménie součástí Sovětského svazu, a tak bylo metro vystavěno dle tradičního sovětského modelu – s velmi hluboko položenými stanicemi (20-70 metrů). Stanice byly bohatě vyzdobeny, zejména arménskými národními motivy. Metro si získalo velkou oblibu a důvěru cestujících zejména po roce 1988, kdy odolalo velkému zemětřesení, jež Arménii toho roku postihlo; fungovalo již druhý den po zemětřesení.

Od roku 1999 nese metro jméno arménského politika Karena Demirčjana, který byl toho roku zastřelen spolu s několika dalšími politiky při teroristickém útoku v arménském parlamentu (byl tehdy jeho předsedou). Krom toho, že byl Demirčjan spolu se zastřeleným premiérem Vazgenem Sarkisjanem prohlášen po atentátu za národního hrdinu, Demirčjan se v 80. letech podílel (jako první tajemník Komunistické strany Arménie) i na prosazování výstavby metra, přesněji na změně projektu z podzemní tramvaje právě na metro.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yerevan Metro na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerevanské metro na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 '''Jerevanské metro''', od roku 1999 nesoucí oficiální název '''Jerevanské metro Karena Demirčjana''', [[Arménština|arménsky]] Կարեն Դեմիրճյանի անվան Երեւանի մետրոպոլիտեն, je systém podzemní dráhy v arménském hlavním městě [[Jerevan]].
-Metro má jednu trasu o délce 13,4 kilometru, na níž se nachází deset stanic. Jeho výstavba začala roku 1972 a otevřeno bylo v roce 1981, jakožto osmé metro v [[Sovětský svaz|SSSR]] (tehdy mělo čtyři stanice a 7,6 kilometru). V té době byla Arménie součástí Sovětského svazu, a tak bylo metro vystavěno dle tradičního sovětského modelu – s velmi hluboko položenými stanicemi (20-70 metrů). Stanice byly bohatě vyzdobeny, zejména arménskými národními motivy. Metro si získalo velkou oblibu a důvěru cestujících zejména po roce 1988, kdy odolalo [[Zemětřesení v Arménii 1988|velkému zemětřesení]], jež Arménii toho roku postihlo: fungovalo již druhý den po zemětřesení.
+Metro má jednu trasu o délce 13,4 kilometru, na níž se nachází deset stanic. Jeho výstavba začala roku 1972 a otevřeno bylo v roce 1981, jakožto osmé metro v [[Sovětský svaz|SSSR]] (tehdy mělo čtyři stanice a 7,6 kilometru). V té době byla Arménie součástí Sovětského svazu, a tak bylo metro vystavěno dle tradičního sovětského modelu – s velmi hluboko položenými stanicemi (20-70 metrů). Stanice byly bohatě vyzdobeny, zejména arménskými národními motivy. Metro si získalo velkou oblibu a důvěru cestujících zejména po roce 1988, kdy odolalo [[Zemětřesení v Arménii 1988|velkému zemětřesení]], jež Arménii toho roku postihlo; fungovalo již druhý den po zemětřesení.
 Od roku 1999 nese metro jméno arménského politika [[Karen Demirčjan|Karena Demirčjana]], který byl toho roku zastřelen spolu s několika dalšími politiky při teroristickém útoku v arménském parlamentu (byl tehdy jeho předsedou). Krom toho, že byl Demirčjan spolu se zastřeleným premiérem [[Vazgen Sarkisjan|Vazgenem Sarkisjanem]] prohlášen po atentátu za národního hrdinu, Demirčjan se v 80. letech podílel (jako první tajemník Komunistické strany Arménie) i na prosazování výstavby metra, přesněji na změně projektu z podzemní tramvaje právě na metro.