Bible krále Jakuba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doslovnější doslovné překlady
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:KJV-King-James-Version-Bible-first-edition-title-page-1611.jpg|thumb|První strana prvního vydání překladu krále Jakuba z roku 1611]]
[[Soubor:KJV-King-James-Version-Bible-first-edition-title-page-1611.jpg|thumb|První strana prvního vydání překladu krále Jakuba z roku 1611]]


'''Překlad krále Jakuba''' (''King James Version'', zkratkou ''KJV'', plným anglickým názvem ''Authorized King James Version'' – Schválená verze krále Jakuba) je klasický [[angličtina|anglický]] [[překlad]] [[bible]], pořízený v letech [[1601]] (doporučení krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]] vytvořit nový překlad bible) – [[1611]] (u královského tiskaře Roberta Bakera byla bible v tomto překladu poprvé vytištěna). Překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] je pořízen z verze [[řečtina|řeckého]] Textus Receptus z roku [[1550]], pořízené Stephanusem, některá čtení pochází z byzantské verze či [[Vulgáta|Vulgáty]], u [[Starý zákon|Starého zákona]] z [[masoretský text|masoretského textu]] pod vlivem [[Septuaginta|Septuaginty]].
'''Překlad krále Jakuba''' (''King James Version'', zkratkou ''KJV'', plným anglickým názvem ''Authorized King James Version'' – Schválená verze krále Jakuba) je klasický [[angličtina|anglický]] [[překlad]] [[bible]], pořízený v letech [[1601]] (doporučení krále [[Jakub I. Stuart|Jakuba I.]] vytvořit nový překlad bible) – [[1611]] (u královského tiskaře Roberta Bakera byla bible v tomto překladu poprvé vytištěna). Překlad [[Nový zákon|Nového zákona]] je pořízen z verze [[řečtina|řeckého]] Textus Receptus z roku [[1550]], pořízené Stephanusem, některá čtení pochází z byzantské verze či [[Vulgáta|Vulgáty]], u [[Starý zákon|Starého zákona]] z [[masoretský text|masoretského textu]] pod vlivem [[Septuaginta|Septuaginty]].


Byl schválen králem Jakubem I. Stuartem (který ho také podnítil a dal přesné instrukce ohledně způsobu vyhotovení překladu) a jako takový je přes existenci novějších překladů oficiálně užíván [[anglikánská církev|anglikánskou církví]] až do dnešních dnů ([[konzervativismus|konzervativci]] dokonce odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Užívá ho také množství [[protestantismus|protestantských církví]] v anglicky mluvícím světě až doposud, přestože jeho velmi [[archaismus|archaický]] jazyk je dnes již obtížněji srozumitelný. Historickým, jazykovým a svým způsobem náboženským ekvivalentem překladu krále Jakuba v [[čeština|českém]] prostředí může být [[bible kralická]].
Byl schválen králem Jakubem I. Stuartem (který ho také podnítil a dal přesné instrukce ohledně způsobu vyhotovení překladu) a jako takový je přes existenci novějších překladů oficiálně užíván [[anglikánská církev|anglikánskou církví]] až do dnešních dnů ([[Konzervatismus|konzervativci]] dokonce odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Užívá ho také množství [[protestantismus|protestantských církví]] v anglicky mluvícím světě až doposud, přestože jeho velmi [[archaismus|archaický]] jazyk je dnes již obtížněji srozumitelný. Historickým, jazykovým a svým způsobem náboženským ekvivalentem překladu krále Jakuba v [[čeština|českém]] prostředí může být [[bible kralická]].


Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i [[deuterokanonické knihy]] (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku [[1769]], které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do [[public domain]], což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.
Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i [[deuterokanonické knihy]] (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku [[1769]], které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do [[public domain]], což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.


Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. ''Bishops' Bible'' – ''Biskupská bible'' z roku [[1572]]), vyhýbá se tvorbě [[neologismus|neologismů]] a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm [[poznámkový aparát]], pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a [[exgeze]]). Překlad je pořízen metodou [[formální ekvivalence]] (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena [[závorka]]mi či [[kurzíva|kurzívou]] (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchičtěl a dnes je poněkud méně srozumitelný. Jazyk překladu je dost [[latina|latinizující]] (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).
Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. ''Bishops' Bible'' – ''Biskupská bible'' z roku [[1572]]), vyhýbá se tvorbě [[neologismus|neologismů]] a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm [[poznámkový aparát]], pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a [[exgeze]]). Překlad je pořízen metodou [[formální ekvivalence]] (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena [[závorka]]mi či [[kurzíva|kurzívou]] (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchičtěl a dnes je poněkud méně srozumitelný. Jazyk překladu je dost [[latina|latinizující]] (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).


== Ukázka textu ==
== Ukázka textu ==
Řádek 33: Řádek 33:


[[de:King-James-Bibel]]
[[de:King-James-Bibel]]
[[en:Authorized King James Version]][[es:Biblia del rey Jacobo]]
[[en:Authorized King James Version]]
[[eo:Versio Rajtigita de la Reĝo Jakobo]]
[[eo:Versio Rajtigita de la Reĝo Jakobo]]
[[es:Biblia del rey Jacobo]]
[[fi:King James Bible]]
[[fr:Bible du roi Jacques]]
[[fr:Bible du roi Jacques]]
[[he:התנ"ך של המלך ג'יימס]]
[[id:Alkitab Versi Raja James]]
[[id:Alkitab Versi Raja James]]
[[it:Bibbia di Re Giacomo]]
[[it:Bibbia di Re Giacomo]]
[[he:התנ"ך של המלך ג'יימס]]
[[nl:King James Version]]
[[ja:欽定訳聖書]]
[[ja:欽定訳聖書]]
[[nl:King James Version]]
[[no:King James Version]]
[[no:King James Version]]
[[pl:Biblia Króla Jakuba]]
[[pl:Biblia Króla Jakuba]]
[[pt:King James Version]]
[[pt:King James Version]]
[[fi:King James Bible]]
[[sv:King James bibel]]
[[sv:King James bibel]]
[[zh:钦定版圣经]]
[[zh:钦定版圣经]]

Verze z 16. 12. 2007, 07:16

První strana prvního vydání překladu krále Jakuba z roku 1611

Překlad krále Jakuba (King James Version, zkratkou KJV, plným anglickým názvem Authorized King James Version – Schválená verze krále Jakuba) je klasický anglický překlad bible, pořízený v letech 1601 (doporučení krále Jakuba I. vytvořit nový překlad bible) – 1611 (u královského tiskaře Roberta Bakera byla bible v tomto překladu poprvé vytištěna). Překlad Nového zákona je pořízen z verze řeckého Textus Receptus z roku 1550, pořízené Stephanusem, některá čtení pochází z byzantské verze či Vulgáty, u Starého zákona z masoretského textu pod vlivem Septuaginty.

Byl schválen králem Jakubem I. Stuartem (který ho také podnítil a dal přesné instrukce ohledně způsobu vyhotovení překladu) a jako takový je přes existenci novějších překladů oficiálně užíván anglikánskou církví až do dnešních dnů (konzervativci dokonce odmítají užívat jakékoli jiné překlady). Užívá ho také množství protestantských církví v anglicky mluvícím světě až doposud, přestože jeho velmi archaický jazyk je dnes již obtížněji srozumitelný. Historickým, jazykovým a svým způsobem náboženským ekvivalentem překladu krále Jakuba v českém prostředí může být bible kralická.

Do překladu krále Jakuba jsou zařazeny i deuterokanonické knihy (anglikánská církev je uznává jako plnoprávnou součást bible). Překlad krále Jakuba byl mnohokrát znovuvydán, často s drobnými, mnohdy ale i s vážnějšími textovými úpravami (extrémem je Blayneyho vydání z roku 1769, které se od prvního vydání liší asi ve 100 000 místech). Text celého překladu krále Jakuba je ve všech anglicky mluvících zemích vzhledem k dlouhé době od vzniku překladu zařazen do public domain, což je jeden z důvodů, proč v anglicky mluvícím světě slouží jako standardní referenční zdroj biblických citací.

Překlad krále Jakuba často staví na starších překladech (tzv. Bishops' BibleBiskupská bible z roku 1572), vyhýbá se tvorbě neologismů a používání nezvyklých výrazů. Chybí v něm poznámkový aparát, pouze jsou v poznámkách na okraji stručně vysvětleny některé řecké a hebrejské termíny (oproti tomu bible kralická je doprovázena bohatým poznámkovým aparátem, obsahujícím i dobové reálie a exgeze). Překlad je pořízen metodou formální ekvivalence (snaží se o maximální přesnost, někdy je až doslovný), slova bez opory v originále jsou vyznačena závorkami či kurzívou (stejně jako v bibli kralické). Jazyk překladu krále Jakuba je velmi vznešený, básnický a slavnostní, užívá mnohá slova, která byla archaická už v době jeho napsání (podobně jako u bible kralické), za dlouhou dobu jeho existence jazyk ještě zarchičtěl a dnes je poněkud méně srozumitelný. Jazyk překladu je dost latinizující (vzdělanci, tvořící překlad, raději užívali jako literární jazyk latinu a proto latinou byla velmi ovlivněn jejich způsob vyjadřování).

Ukázka textu

Genesis 1,1-3

Gn 1, 1–3 (Kral, ČEP)

  • Text překladu krále Jakuba: „In the beginning God created the heaven and the earth. And the earth was without form, and void; and darkness was upon the face of the deep. And the Spirit of God moved upon the face of the waters. And God said, Let there be light: and there was light.“
  • Doslovný překlad z angličtiny: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi. A země byla bez tvaru a prázdná; a tma byla nad tváří hlubin. A Duch Boží se vznášel nad tváří vod. A řekl Bůh: Ať tu je světlo, a světlo bylo.“
  • Bible kralická: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.“
  • Český ekumenický překlad: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.“

Evangelium podle Jana 3,16

  • J 3, 16 (Kral, ČEP)
  • Text překladu krále Jakuba: „For God so loved the world, that he gave his only begotten Son, that whosoever believeth in him should not perish, but have everlasting life.“
  • Doslovný překlad z angličtiny: „Jelikož Bůh tak miloval svět, že mu dal svého jediného zplozeného Syna, pročež kdožkoli věří v něj, nezahyne, ale bude žít věčně trvajícím životem.“
  • Bible kralická: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“
  • Český ekumenický překlad: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“

Odkazy

Šablona:Portál Bible Dílo [[:s:{{{jazyk}}}:{{{dílo}}}|{{{dílo}}}]] ve Wikizdrojích (ISO 639-1? V jazyce "{{{jazyk}}}") V tomto článku byl použit překlad textu z článku Authorized King James Version na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno)Šablona {{Překlad}} požaduje zadat hodnotu do parametru „revize“!.