Groningenské ložisko zemního plynu: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Aktualizace. Doplnění článku o překlad z anglického článku. Doplnění referenci.
Úprava textu a doplnění referencí.
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Natural gas NL.png|náhled|Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě]]
[[Soubor:Natural gas NL.png|náhled|Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě]]
'''Groningenské ložisko zemního plynu''' je největší [[Ložisko (geologie)|ložisko]] [[zemní plyn|zemního plynu]] v [[Evropa|Evropě]] a desáté největší na světě. Nachází se v blízkosti [[Slochteren]]u v [[Nizozemsko|nizozemské]] provincii [[Groningen (provincie)|Groningen]] a objeveno bylo roku 1959.<ref name="geoexpro">{{Citace elektronické monografie
'''Groningenské ložisko zemního plynu''' je největším [[Ložisko (geologie)|ložiskem]] [[zemní plyn|zemního plynu]] v [[Evropa|Evropě]] a desátý, největším na světě. Nachází se v blízkosti vesnice [[Slochteren]]u v [[Nizozemsko|nizozemské]] provincii [[Groningen (provincie)|Groningen]] a objeveno bylo roku 1959.<ref name="geoexpro">{{Citace elektronické monografie
| titul = The Groningen Gas Field
| titul = The Groningen Gas Field
| url = http://www.geoexpro.com/history/groningen/
| url = http://www.geoexpro.com/history/groningen/
Řádek 11: Řádek 11:
}}</ref>
}}</ref>


V současnosti{{kdy?}} produkuje 93 miliónů krychlových metrů plynu denně a celkové zásoby jsou odhadovány na 2&nbsp;800 miliard krychlových metrů. Těží se zde asi polovina nizozemské národní produkce zemního plynu, zbytek jde ze 300 menších ložisek, zejména v [[Severní moře|Severním moři]].
Těžba byla zahájena v roce 1963 a celkové zásoby byly odhadovány na 2&nbsp;800 miliard metrů krychlových. V prvním desetiletí těžby se produkovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových ročně a produkce postupně klesla na přibližně 35 miliard metrů krychlových za rok (93 miliónů metrů krychlových zemního plynu denně). Těží se zde přibližně polovina nizozemské národní produkce zemního plynu a zbytek pochází ze 300 menších ložisek, zejména v [[Severní moře|Severním moři]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Whaley
| jméno = Jane
| titul = The Groningen Gas Field
| url = https://www.geoexpro.com/articles/2009/04/the-groningen-gas-field
| vydání = Roč. 6, č. 4
| vydavatel = GEO ExPro
| místo = geoexpro.com
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2021-12-06
| číslování =
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Botter
| jméno = Barend J., Vice Managing Director NAM B.V.
| titul = GAS in the NETHERLANDS: The VITAL COMBINATION of MANY SMALL FIELDS and a GLOBAL GIANT
| url = https://www.searchanddiscovery.com/pdfz/abstracts/pdf/2009/europe/abstracts/ndx_botter.pdf.html
| vydavatel = AAPG European Region Annual Conference
| místo = Paris-Malmaison, France, searchanddiscovery.com
| datum vydání = 2009-11-23 až 24
| datum přístupu = 2021-12-06
}}</ref>

⚫
Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV – [[joint venture]] vlastněná rovným dílem společností [[Royal Dutch Shell]] a [[ExxonMobil]].<ref name="geoexpro" />


⚫
Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV – [[joint venture]] vlastněná rovným dílem společností [[Royal Dutch Shell]] a [[ExxonMobil]].






== Těžba a zemětřesení ==
== Těžba a zemětřesení ==
Extrakce [[Zemní plyn|zemního plynu]], provozovaná společnostmi [[Royal Dutch Shell]] a [[ExxonMobil]] způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov.<ref name=":0">{{Citace periodika
Těžba zemního plynu provozovaná společnostmi [[Royal Dutch Shell]] a [[ExxonMobil]] způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Amin
| příjmení = Amin
| jméno = Lucas
| jméno = Lucas
Řádek 28: Řádek 50:
| url = https://www.theguardian.com/environment/2015/oct/10/shell-exxon-gas-drilling-sets-off-earthquakes-wrecks-homes
| url = https://www.theguardian.com/environment/2015/oct/10/shell-exxon-gas-drilling-sets-off-earthquakes-wrecks-homes
| datum přístupu = 2020-04-28
| datum přístupu = 2020-04-28
}}</ref> Když se v 90. letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let. V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu.<ref>{{Citace periodika
}}</ref> Když se v 90. letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let.
V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu.<ref>{{Citace periodika
| titul = Dutch court: gas producer NAM must compensate homeowners in quake zone
| titul = Dutch court: gas producer NAM must compensate homeowners in quake zone
| periodikum = Reuters
| periodikum = Reuters
Řádek 35: Řádek 59:
| url = https://www.reuters.com/article/us-netherlands-gas-groningen-idUSKCN0R20WQ20150902
| url = https://www.reuters.com/article/us-netherlands-gas-groningen-idUSKCN0R20WQ20150902
| datum přístupu = 2020-04-28
| datum přístupu = 2020-04-28
}}</ref> Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se musejí kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50&nbsp;000.<ref name=":0" /> Nizozemská vláda 29. března 2018 oznámila, že z bezpečnostních důvodů těžbu plynu do roku 2030 zcela zastaví. V září 2019 nizozemská vláda oznámila další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se museli kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50&nbsp;000.<ref name=":0" />
Dne 29. března 2018 nizozemská vláda oznámila, že těžbu plynu z bezpečnostních důvodů do roku 2030 zcela zastaví. Další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022 oznámila nizozemská vláda v září 2019.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Gaswinning Groningen stopt al in 2022
| titul = Gaswinning Groningen stopt al in 2022
| url = https://nos.nl/artikel/2301110-gaswinning-groningen-stopt-al-in-2022
| url = https://nos.nl/artikel/2301110-gaswinning-groningen-stopt-al-in-2022

Verze z 6. 12. 2021, 18:24

Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě

Groningenské ložisko zemního plynu je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátý, největším na světě. Nachází se v blízkosti vesnice Slochterenu v nizozemské provincii Groningen a objeveno bylo roku 1959.[1]

Těžba byla zahájena v roce 1963 a celkové zásoby byly odhadovány na 2 800 miliard metrů krychlových. V prvním desetiletí těžby se produkovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových ročně a produkce postupně klesla na přibližně 35 miliard metrů krychlových za rok (93 miliónů metrů krychlových zemního plynu denně). Těží se zde přibližně polovina nizozemské národní produkce zemního plynu a zbytek pochází ze 300 menších ložisek, zejména v Severním moři.[2][3]

Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV – joint venture vlastněná rovným dílem společností Royal Dutch Shell a ExxonMobil.[1]



Těžba a zemětřesení

Těžba zemního plynu provozovaná společnostmi Royal Dutch Shell a ExxonMobil způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov.[4] Když se v 90. letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let.

V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu.[5] Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se museli kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50 000.[4]

Dne 29. března 2018 nizozemská vláda oznámila, že těžbu plynu z bezpečnostních důvodů do roku 2030 zcela zastaví. Další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022 oznámila nizozemská vláda v září 2019.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Groningen gas field na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b The Groningen Gas Field [online]. GEO ExPro Magazine [cit. 2011-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-11. (anglicky) 
  2. ↑ WHALEY, Jane. The Groningen Gas Field [online]. Roč. 6, č. 4. vyd. geoexpro.com: GEO ExPro, 2009 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ BOTTER, Barend J., Vice Managing Director NAM B.V. GAS in the NETHERLANDS: The VITAL COMBINATION of MANY SMALL FIELDS and a GLOBAL GIANT [online]. Paris-Malmaison, France, searchanddiscovery.com: AAPG European Region Annual Conference, 2009-11-23 až 24 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b AMIN, Lucas. Shell and Exxon's €5bn problem: gas drilling that sets off earthquakes and wrecks homes. The Guardian. 2015-10-10. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. ↑ Dutch court: gas producer NAM must compensate homeowners in quake zone. Reuters. 2015-09-02. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. (anglicky) 
  6. ↑ Gaswinning Groningen stopt al in 2022 [online]. nos.nl: NOS: Nederlandse Omroep Stichting, rev. 2019-09-10 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Groningenské_ložisko_zemního_plynu&oldid=20703914“