Ivan Lexa: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 12. 2007, 05:07

Ivan Lexa (* 18. srpna 1961, Bratislava) je slovenský politik a bývalý ředitel tajné služby - Slovenské informační služby.

Vystudoval anorganickou technologii na SVŠT a pracoval ve Slovnaftu Bratislava.

Byl jedním z nejdůležitějších spolupracovníků slovenského premiéra Vladimíra Mečiara. V lednu 1991 ho Vladimír Mečiar jmenoval šéfem Úřadu vlády SR. V roce 1993 vznikl první konflikt mezi ním a prezidentem Michalem Kováčem, který ho odmítl jmenovat ministrem privatizace SR s odůvodněním, že „pán Lexa nespĺňa predpoklady na vykonávanie tejto funkcie a nemá ani moju osobnú dôveru“. Později Lexu jmenovala vláda státním tajemníkem ministerstva privatizace, a jelikož ministr nebyl jmenován, Lexa ministerstvo řídl.

Ředitel tajné služby

Po volbách v roce 1994 poslanci za HZDS prosadili změnu zákona, aby ředitele tajné služby místo prezidenta republiky jmenovala vláda. Premiér Vladimír Mečiar tak následně Ivana Lexu 18. dubna 1995 jmenoval do funkce ředitele Slovenské informační služby (SIS).

Jím vedená slovenská tajná služba byla podle jeho kritiků zapletena do některých nezákonných činností. Mezi medializované případy patří zavlečení prezidentova syna Michala Kováče ml. do rakouského Hainburgu (31. srpna 1995) a následná vražda novináře Róberta Remiáše, který zahynul 9. dubna 1996 při výbuchu auta, nebo případ nelegální likvidace zbraní z arzenálu tajné služby.

Během vedení Ivanem Lexou byla Slovenská informační služba vyloučen z organizace MEC (Middle European Conference), protože byla podezřelá z podílu únosu Kováče ml. Krátce před koncem volebního období (3. března 1998) zastupující prezident Vladimír Mečiar udělil amnestii na část případů spojovaných s působením Ivana Lexy v čele SIS.

Po dalsích parlamentních volbách byl Ivan Lexa funkce zbaven a zpráva jeho nástupce ve funkci Vladimíra Mitry konstatovala nezákonné sledování novinářů, opozičních politiků, zavlečení prezidentova syna Michala Kováče ml. do Rakouska, nezákonné odposlouchávání atd. Speciální vyšetřovací tým odhalil 11 kauz, na základě kterých byla na Ivana Lexu podána obvinění a žaloby a on skončil ve vyšetřovací vazbě.

Laxa utekl do Jihoafrické republiky a v žádném ze soudních procesů nebyl uznán vinným. Ve dvou případech se na něho vztahovala amnestie.

Externí odkazy

Telefónní rozhovory o únosu Kováče ml.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Lexa na slovenské Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Ivan Lexa''' (* [[18. srpna]] [[1961]], [[Bratislava]]) je slovenský politik a bývalý ředitel tajné služby - [[Slovenská informační služba|Slovenské informační služby]].
+'''Ivan Lexa''' (* [[18. srpen|18. srpna]] [[1961]], [[Bratislava]]) je slovenský politik a bývalý ředitel tajné služby - [[Slovenská informační služba|Slovenské informační služby]].
 Vystudoval anorganickou technologii na SVŠT a pracoval ve [[Slovnaft]]u Bratislava.
 Byl jedním z nejdůležitějších spolupracovníků slovenského [[premiér]]a [[Vladimír Mečiar|Vladimíra Mečiara]]. V lednu [[1991]] ho [[Vladimír Mečiar]] jmenoval šéfem Úřadu vlády SR. V roce [[1993]] vznikl první konflikt mezi ním a [[prezident]]em [[Michal Kováč|Michalem Kováčem]], který ho odmítl jmenovat ministrem privatizace SR s odůvodněním, že „pán Lexa nespĺňa predpoklady na vykonávanie tejto funkcie a nemá ani moju osobnú dôveru“. Později Lexu jmenovala vláda státním tajemníkem  ministerstva privatizace, a jelikož ministr nebyl jmenován, Lexa ministerstvo řídl.
@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 Po volbách v roce [[1994]] poslanci za [[HZDS]] prosadili změnu zákona, aby ředitele tajné služby místo [[prezident]]a republiky jmenovala vláda. [[Premiér]] [[Vladimír Mečiar]] tak následně Ivana Lexu [[18. duben|18. dubna]] [[1995]] jmenoval do funkce ředitele Slovenské informační služby (SIS).
-Jím vedená slovenská [[tajná služba]] byla podle jeho kritiků zapletena do některých nezákonných činností. Mezi medializované případy patří zavlečení prezidentova syna [[Michal Kováč|Michala Kováče]] ml. do rakouského [[Hainburg]]u ([[31. srpna|31. srpna]] [[1995]]) a následná vražda novináře Róberta Remiáše, který zahynul [[9. duben|9. dubna]] [[1996]] při výbuchu auta, nebo případ nelegální likvidace zbraní z arzenálu tajné služby.
+Jím vedená slovenská [[tajná služba]] byla podle jeho kritiků zapletena do některých nezákonných činností. Mezi medializované případy patří zavlečení prezidentova syna [[Michal Kováč|Michala Kováče]] ml. do rakouského [[Hainburg]]u ([[31. srpen|31. srpna]] [[1995]]) a následná vražda novináře Róberta Remiáše, který zahynul [[9. duben|9. dubna]] [[1996]] při výbuchu auta, nebo případ nelegální likvidace zbraní z arzenálu tajné služby.
 Během vedení Ivanem Lexou byla Slovenská informační služba vyloučen z organizace MEC (Middle European Conference), protože byla podezřelá z podílu únosu Kováče ml. Krátce před koncem volebního období ([[3. březen|3. března]] [[1998]]) zastupující [[prezident]] [[Vladimír Mečiar]] udělil amnestii na část případů spojovaných s působením Ivana Lexy v čele SIS.
@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 Po dalsích [[parlamentní volby|parlamentních volbách]] byl Ivan Lexa funkce zbaven a zpráva jeho nástupce ve funkci [[Vladimír Mitra|Vladimíra Mitry]] konstatovala nezákonné sledování [[novinář]]ů, opozičních [[politik]]ů, zavlečení [[prezident]]ova syna Michala Kováče ml. do [[Rakousko|Rakouska]], nezákonné [[odposlouchávání]] atd. Speciální vyšetřovací tým odhalil 11 kauz, na základě kterých byla na Ivana Lexu podána obvinění a žaloby a on skončil ve [[vyšetřovací vazba|vyšetřovací vazbě]].
-Laxa utekl do [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] a v žádném ze [[soud]]ních [[soudní proces|proces]]ů nebyl uznán vinným. Ve dvou případech se na něho vztahovala [[amnestie]].
+Laxa utekl do [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] a v žádném ze [[soud]]ních [[soudní proces|procesů]] nebyl uznán vinným. Ve dvou případech se na něho vztahovala [[amnestie]].
 ==Externí odkazy==