Meandr: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
doplnění k zaklesnutým meandrům - příklady, ilustrace
Řádek 28: Řádek 28:


== Základní typy ==
== Základní typy ==
* '''Meandry volné''' se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost [[Vodní tok|vodního toku]] a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a [[Mrtvé rameno|mrtvá ramena]]. Typickými příklady jsou horní tok [[Vltava|Vltavy]], dolní tok [[Morava (řeka)|Moravy]] či [[Labe]] a [[Ohře]] v [[Polabská nížina|Polabské nížině]].
* '''Meandry volné''' se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost [[Vodní tok|vodního toku]] a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok, a to pozorovatelně i v měřítku lidského života. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a [[Mrtvé rameno|mrtvá ramena]]. Typickými příklady jsou horní tok [[Vltava|Vltavy]], dolní tok [[Morava (řeka)|Moravy]] či [[Labe]] a [[Ohře]] v [[Polabská nížina|Polabské nížině]].


* '''Meandry zakleslé''', též meandry zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké [[údolí]] v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok [[Vltava|Vltavy]], [[Dyje]], tok [[Labe]] skrz [[České středohoří]], [[Berounka|Berounku]] na [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsku]] nebo řeku [[Váh]] při průtoku [[Malá Fatra|Malou Fatrou]] - viz [[Domašínský meandr]].
* '''Meandry zakleslé''', též '''zaklesnuté''', vznikají v místech, kde řeka vytváří [[údolí]] v tvrdých horninách. V takových místech řeka své koryto snadno přemístit nemůže a naopak se zařezává stále hlouběji. Teprve za mnohem delší dobu může dojít k promletí a proražení šíje i u zakleslého meandru (tento jev se nachází např. na [[Dyje|Dyji]] pod [[Bítov (okres Znojmo)|Bítovem]]). Jako příklady zaklesnutého meandrování lze uvést střední tok [[Vltava|Vltavy]], [[Dyje]], tok [[Labe]] skrz [[České středohoří]], [[Berounka|Berounku]] na [[Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko|Křivoklátsku]] nebo řeku [[Váh]] při průtoku [[Malá Fatra|Malou Fatrou]] viz [[Domašínský meandr]]. Typické jsou také zaklesnuté meandry ve městech [[Český Krumlov|Český]] a [[Moravský Krumlov]], která podle nich i získala pojmenování (z [[Němčina|němčiny]]).
[[Soubor:Meuse,_in_the_french_ardennes.JPG|náhled|550px|střed|Zaklesnutý meandr řeky [[Máza|Mázy]] ve francouzských [[Ardenny|Ardenách]]]]
[[Soubor:Meuse,_in_the_french_ardennes.JPG|náhled|550px|střed|Zaklesnutý meandr řeky [[Máza|Mázy]] ve francouzských [[Ardenny|Ardenách]]]]
[[Soubor:Bítov u Vranovské přehrady (25).JPG|střed|náhled|300x300pixelů|[[Bítovská zátoka]] – mrtvý zaklesnutý meandr [[Dyje]] v [[Bítov (okres Znojmo)|Bítově]], částečně zatopený vzdutím [[Vodní nádrž Vranov|Vranovské přehrady]]]]


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 24. 11. 2021, 11:58

Tento článek je o geografickém pojmu. O antickém ornamentu pojednává článek Meandr (ornament).
Meandr v údolní nivě řeky Cuckmere v jižní Anglii

Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla. Rozdíl mezi prostým říčním zákrutem a meandrem bývá stanoven normativně, obvykle se udává, že středový úhel oblouku musí být větší než 180°.[1] Břehy meandrů se nazývají jesepní (vnitřní břeh) a výsepní (vnější břeh). Někdy může dojít k protnutí šíje meandru a vzniku okrouhlíku. Následným zahloubením říčního koryta se může meandr zcela oddělit od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero.

Název pochází od jména maloasijské řeky Maiandros (řecky Μαίανδρος), dnes Büyük Menderes v Turecku, pro jejíž dolní tok jsou zákruty charakteristické.

Volné meandry řeky Nowitna na Aljašce

Základní typy

  • Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok, a to pozorovatelně i v měřítku lidského života. Volné meandry se pohybují postupně po směru toku. To je dáno tím, že nejvíce nejsou vystaveny boční erozi nárazové břehy ve vrcholu oblouku, ale v určité vzdálenosti po proudu. Tímto způsobem dochází nejen k posouvání meandrů, ale může dojít k protnutí šíje meandru. Z opuštěných meandrů se stávají slepá a mrtvá ramena. Typickými příklady jsou horní tok Vltavy, dolní tok Moravy či Labe a Ohře v Polabské nížině.
  • Meandry zakleslé, též zaklesnuté, vznikají v místech, kde řeka vytváří údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka své koryto snadno přemístit nemůže a naopak se zařezává stále hlouběji. Teprve za mnohem delší dobu může dojít k promletí a proražení šíje i u zakleslého meandru (tento jev se nachází např. na Dyji pod Bítovem). Jako příklady zaklesnutého meandrování lze uvést střední tok Vltavy, Dyje, tok Labe skrz České středohoří, Berounku na Křivoklátsku nebo řeku Váh při průtoku Malou Fatrou – viz Domašínský meandr. Typické jsou také zaklesnuté meandry ve městech Český a Moravský Krumlov, která podle nich i získala pojmenování (z němčiny).
Zaklesnutý meandr řeky Mázy ve francouzských Ardenách
Bítovská zátoka – mrtvý zaklesnutý meandr Dyje v Bítově, částečně zatopený vzdutím Vranovské přehrady

Odkazy

Reference

  1. KARÁSEK, Jaromír. Základy obecné geomorfologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001 (2001 tisk). 216 s. (Učební texty). ISBN 80-210-2567-0. Kapitola Dynamická geomorfologie, s. 78. 

Související články

Externí odkazy