Ahmed bin Saíd: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 601 editací
m Prohození šablon; kosmetické úpravy
Ambroise (diskuse | příspěvky)
721 editací
aktualizace informací
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Ahmed bin Saíd''' byl [[omán]]ský panovník – [[imám]] – a zakladatel dynastie al-Busaidi ([[Saídové]]), také předek současného sultána [[Kábús ibn Saíd|Kábúse bin Saída]]. Jeho vláda začala v rozmezí let 1741 až 1744<ref name="mofa-albusaidi">{{Citace elektronické monografie
'''Ahmed bin Saíd''' byl [[omán]]ský panovník – [[imám]] – a zakladatel dynastie al-Busaidi ([[Saídové]]), také předek současného sultána [[Hajtham bin Tárik|Hajthama bin Tárika]]. Jeho vláda začala v rozmezí let 1741 až 1744<ref name="mofa-albusaidi">{{Citace elektronické monografie
| titul = Albusaidi State
| titul = Albusaidi State
| url = https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:eohA1wExeCIJ:https://www.mofa.gov.om/%3Fp%3D758%26lang%3Den+&cd=19&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab
| url = https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:eohA1wExeCIJ:https://www.mofa.gov.om/%3Fp%3D758%26lang%3Den+&cd=19&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab

Verze z 27. 10. 2021, 20:29

Ahmed bin Saíd
Narození20. března 1694
Adam
Úmrtí15. prosince 1783 (ve věku 89 let)
Rusták
Povoláníimám
Nábož. vyznáníislám
DětiSaid bin Ahmad
Sultan bin Ahmad
RodSaídové
PříbuzníHamad bin Said (vnuk)
FunkceSultan of Oman
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ahmed bin Saíd byl ománský panovník – imám – a zakladatel dynastie al-Busaidi (Saídové), také předek současného sultána Hajthama bin Tárika. Jeho vláda začala v rozmezí let 1741 až 1744[1][p 1], kdy byl zvolen imámem, a skončila jeho smrtí roku 1775. Imámem se poté stal jeho syn Saíd bin Ahmed. Během Ahmedovy vlády byla v roce 1747 perská armáda vyhnána nadobro, jednou provždy.

Ahmed pocházel z arabského kmene Hinawi, členové jeho rodiny se živili jako obchodníci a ani Ahmed nebyl výjimkou. V té době vládla Ománu dynastie Járubi (Járubovci). Když jej imám Saíf bin Sultán dosadil na post guvernéra města Suhár, začal Ahmed prokazovat schopnosti budoucího panovníka. Jeho reputace rostla, a tak se Saíf pokusil nechat Ahmeda zavraždit, ale neúspěšně. Během invaze Peršanů (během vlády Nádira Šáha) se Ahmed a jeho muži devět měsíců bránili v suhárské pevnosti, imám Saíf mezitím zemřel v bitvě. Domluvené příměří byl však kalkul, protože Peršané čelili domácím nepokojům a část armády se po sjednaném příměří vrátila zpět domů. Kmenoví šejci Ahmeda zvolili imámem a ten následně zmasakroval perskou posádku poté, co jim nabídl setkání o trvalém příměří.

Od dob let 1741 až 1744 čelil také zbývajícím silám dynastie Járubi, kampani Balaraba bin Humajra a povstání kmenů hlavně v regionu Ad-Zahíra, čímž bylo od počátku narušováno jeho úsilí o sjednocení země. Manželskými svazky Saídů se znepřátelenými kmeny částečně potlačil nepokoje.

Perský nátlak

Perské nároky na ománské teritorium smrtí Nádira Šáha neskončily. Karím Chán, někdejší vojevůdce Nádira Šáha a vůdce kmene Zand, po Ahmadovi vyžadoval odvod daní, což Ahmad odmítl. Protože Karím Chán představoval nebezpečí, obrátil se ománský sultán na možného spojence v podobě Osmanské říše, zavilého nepřítele Peršanů. Když Karím Chán obléhal Turky ovládanou Basru, Ahmadova vojska pomohla ofenzívu zhatit. Osmanský sultán Mustafa III. Ahmada za jeho služby odměnil.[1]

Evropané

Vzájemné soupeření evropských mocností se odehrávalo na různých lokalitách po celém světě a zasáhlo také Omán. Především Britové a Francouzi plánovali získat Omán pod svůj vliv, zatímco jejich lodě mezi sebou sváděly potyčky nedaleko ománského pobřeží. Ahmadova neutrální politika procházela těžkými zkouškami obzvláště během otevřeného anglicko-francouzského konfliktu, jako tomu bylo například v letech 1756 až 1763. Rovněž během míru přistupoval Ahmad k mocnostem vyrovnaně. V té době se Omán začal obchodně sbližovat s francouzskými koloniemi v Indickém oceánu v čele s ostrovem Mauritius, kam se ománské lodě vydávaly s nákladem kávy a ryb a odplouvaly naplněny cukrem. Francouzská vláda se po jednání a naléhání koloniální správy roku 1793 uvolila ustanovit obchodní kancelář v Maskatu. To již nezažil Ahmad bin Saíd, neboť zemřel o deset let dříve, roku 1783.[1] Ještě za Ahmadovy vlády se Saídovská dynastie začala tříštit. Jeho smrt proces rozdělení urychlila a tak vznikly dvě rodinné větve. Saídové ovládali Maskat spolu s pobřežními regiony. Kaisové naopak ovládali ománské vnitrozemní regiony al-Batína a al-Rustak. Země se v době tohoto schizmatu začala nazývat Maskat a Omán a formálně ji zastupovali Saídové.

Zahraniční vztahy

Ahmed bin Saíd se zasadil o navázání vztahů s arabskými kmeny v jižní Persii a regionu Chúzistán. Společně s vládcem Mughalské říše, Šáhem Álamem II., usilovali o úder proti pirátům v Indickém oceánu narušujících obchod poblíž Mangalúru. Vzájemné dobré vztahy potvrdila smlouva o přátelství z roku 1766.[1]

Poznámky

  1. ↑ Historici si nejsou jistí přesným rokem.

Reference

  1. ↑ a b c d Albusaidi State [online]. mofa.gov.om, 2013-09-22, rev. 2018-06-21 [cit. 2018-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ahmed_bin_Saíd&oldid=20584885“