Koporeč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Historie, přírodní poměry
Řádek 20: Řádek 20:


== Historie ==
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vsi pochází z&nbsp;roku [[1350]], ale je možné, že se tato zpráva vztahuje k&nbsp;vesnici [[Kopeč]] na [[Okres Mělník|Mělnicku]].<ref name="profous"/> Pokud se zpráva týká Koporče, byl tehdejším majitelem vesnice Jindřich z&nbsp;Koporče,<ref name="andel"/> syn Bartolomějův.<ref name="sedlacek"/> O&nbsp;sto let později, roku 1450 se o&nbsp;ves dělili Kunat a Jan z&nbsp;Koporče<ref name="sedlacek"/> s&nbsp;[[Klášter křižovníků (Most)|klášter křižovníků v&nbsp;Mostě]], který byl založen pražským [[Klášter křižovníků strážců Božího hrobu (Zderaz)|zderazským klášterem]].<ref name="sykorova"/>
[[První písemná zmínka]] o&nbsp;vsi pochází z&nbsp;roku [[1350]], ale je možné, že se tato zpráva vztahuje k&nbsp;vesnici [[Kopeč]] na [[Okres Mělník|Mělnicku]].<ref name="profous"/> Vesnice patřila příslušníkům nižší šlechty. Ve 14.&nbsp;století vlastnil část vsi [[Klášter křižovníků (Most)|klášter křižovníků v&nbsp;Mostě]], který byl založen pražským [[Klášter křižovníků strážců Božího hrobu (Zderaz)|zderazským klášterem]]. V&nbsp;roce 1516 byl majitelem vsi Bartoloměj [[Křen (příjmení)|Křen]] z&nbsp;Velebudic. V&nbsp;roce 1559 získal tehdejší majitel Koporče Filip (Křen) z&nbsp;Velebudic (otec Zikmunda Křena) právo těžit kamenečnou břidlici potřebnou k&nbsp;výrobě [[kamenec|kamence]] a&nbsp;vystavět kamencovou huť. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1564 získal ves i&nbsp;důl Zikmund Křen z&nbsp;Velebudic, který přešel po jeho smrti 20.&nbsp;března 1568 manželce Dorotě z&nbsp;Reicenštejna (Reichenstein/[[Kašperské Hory]]). Okolo roku 1580 byl u&nbsp;vesnice v&nbsp;provozu jiný kamencový důl Svatý Urban.<ref name="hornictvi"/> Po zavraždění Jana Zikmunda Křena (6.&nbsp;července 1589, [[Voděrady]]), syna Zikmunda a Doroty, se neúspěšně pře Zuzana Křenová z&nbsp;Křenova (vnučka Matyáše Křena z&nbsp;Křenova, bratra Filipa z&nbsp;Velebudic) o&nbsp;majetek s&nbsp;Dorotou. Po její smrti v&nbsp;roce 1605 byl majitelem Jan Prog z&nbsp;Velnic. V&nbsp;roce 1613 získal celý majetek Štěpán Jiří [[Šternberkové|ze Šternberka]], který ji připojil ke svému [[Postoloprty (zámek)|postoloprtskému]] panství. Toto [[panství]] v&nbsp;letech 1637–1669 vlastnili [[Michnové z Vacínova]], od nich přešlo i s Koporčí do majetku [[Sinzendorfové|hrabat ze Sinzendorfu]], kteří je v&nbsp;roce 1692 prodali knížeti [[Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu|Ferdinandovi ze Schwarzenbergu]]. Součástí schwarzenberského postoloprtského panství zůstala ves až do roku 1848. Po roce 1850 se stala osadou obce Havraň a&nbsp;od roku 1905 je osadou obce Lišnice.

Panským sídlem ve vesnici byla [[tvrz]], poprvé připomínaná v&nbsp;roce 1516, kdy ji s&nbsp;přísloušející částí vsi a dvorem vlastnil Bartoloměj [[Křen (příjmení)|Křen]] z&nbsp;Velebudic.<ref name="andel"/> Statek po něm převzal syn Filip Křen (†&nbsp;1564).<ref name="sedlacek"/> V&nbsp;roce 1559 získal právo těžit kamenečnou břidlici potřebnou k&nbsp;výrobě [[kamenec|kamence]] a&nbsp;vystavět kamencovou huť. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1564 převzal ves i&nbsp;důl Filipův synovec<ref name="sedlacek"/> Zikmund Křen z&nbsp;Velebudic a po jeho smrti 20.&nbsp;března 1568 vdova Dorota z&nbsp;Reicenštejna (Reichenstein/[[Kašperské Hory]]). Okolo roku 1580 byl u&nbsp;vesnice v&nbsp;provozu jiný kamencový důl Svatý Urban.<ref name="hornictvi"/> Po manželově smrti se Dorota provdala za Oldřicha [[Páni z Vřesovic|Kostomlatského z&nbsp;Vřesovic]] (†&nbsp;1584). Koporečský statek roku přenechala synovi Janu Zikmundu Křenovi, který byl 1589 zavražděn ve [[Voděrady|Voděradech]]. Koporeč tak přešla zpět na Dorotu, která poté statek vlastnila až do své smrti v&nbsp;roce 1605.<ref name="sedlacek"/> Musela však nejprve vyhrát soudní při se Zuzanou Křenovou z&nbsp;Křenova, vnučkou Matyáše Křena z&nbsp;Křenova, bratra Filipa Křena z&nbsp;Velebudic.<ref name="sykorova"/>

Novým majitelem vesnice se v&nbsp;roce 1605 stal Jan Prog z&nbsp;Velnic.<ref name="sedlacek"/> Před rokem 1613<ref name="sedlacek"/> získal celý majetek [[Štěpán Jiří ze Šternberka]], který jej připojil ke svému [[Postoloprty (zámek)|postoloprtskému]] panství,{{Sfn|Sedláček (1923)|s=415}} u&nbsp;kterého Koporeč zůstala až do zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]]. Po roce 1850 se Koporeč stala osadou obce Havraň a&nbsp;od roku 1905 je osadou obce Lišnice.<ref name="quitt"/>

== Přírodní poměry ==
Koporeč stojí v [[Katastrální území|katastrálním území]] Lišnice na severním okraji [[Blažimská plošina|Blažimské plošiny]], která je součástí geomorfologického podcelku [[Žatecká pánev]] v [[Mostecká pánev|Mostecké pánvi]]. Nachází se na severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 260–290 metrů.<ref name="aopk-arcgis"/>

V&nbsp;rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] okolí vsi leží v teplé oblasti T2,<ref name="aopk-arcgis"/> pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3&nbsp;°C v&nbsp;lednu a 18–19&nbsp;°C v&nbsp;červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet [[Letní den|letních dnů]] je 50–60, počet [[Mrazový den|mrazových dnů]] se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v&nbsp;roce.<ref name="quitt"/>


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Řádek 54: Řádek 63:
=== Reference ===
=== Reference ===
<references>
<references>
<ref name="andel">{{Citace monografie
| editoři = [[Rudolf Anděl]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| svazek = III. Severní Čechy
| kapitola = Koporeč – tvrz
| strany = 211
}}</ref>
<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko
| vydavatel = Šolc a Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1923
| počet stran = 502
| svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko
| kapitola = Tvrze v okolí Postoloprt
| strany = 417
| ref = Sedláček (1923)
| typ refu = normální
| poznámka = Dále jen Sedláček (1923)
}}</ref>
<ref name="sykorova">{{Citace monografie
| příjmení = Sýkorová
| jméno = Jana
| titul = Lišnice – Koporeč – Nemilkov
| vydavatel = Obecní úřad Lišnice
| místo = Lišnice
| rok = 2008
| počet stran =
| isbn =
| strany = 7–9
}}</ref>
<ref name="profous">{{Citace monografie
<ref name="profous">{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| příjmení = Profous
Řádek 68: Řádek 116:
| kapitola = Koporeč, Kopertsch
| kapitola = Koporeč, Kopertsch
| strany = 307
| strany = 307
}}</ref>
<ref name="aopk-arcgis">{{Citace elektronické monografie
| titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti
| url = https://arcg.is/1qnXLX1
| datum přístupu = 2021-10-16
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
}}</ref>
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
Řádek 112: Řádek 166:
| datum přístupu = 2021-05-22
| datum přístupu = 2021-05-22
| vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
| vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
}}</ref>
<ref name="quitt">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vondráková
| jméno = Alena
| příjmení2 = Vávra
| jméno2 = Aleš
| příjmení3 = Voženílek
| jméno3 = Vít
| titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000
| periodikum = Journal of Maps
| datum vydání = 2013-05-13
| datum přístupu = 2020-07-22
| číslo = 3
| url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf
| formát = PDF online
| vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého
| doi = 10.1080/17445647.2013.800827
| strany = 427
| jazyk = anglicky
}}</ref>
}}</ref>
</references>
</references>
Řádek 133: Řádek 206:
{{Části české obce}}
{{Části české obce}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Česko|Geografie}}
{{Portály|Česko|Geografie}}



Verze z 16. 10. 2021, 20:45

Koporeč
Náves s požární nádrží a usedlostmi čp. 13 a 18
Náves s požární nádrží a usedlostmi čp. 13 a 18
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecLišnice
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel38 (2021)[1]
Katastrální územíLišnice (8,53 km²)
Nadmořská výška269 m n. m.
PSČ434 01
Počet domů25 (2021)[2]
Koporeč
Koporeč
Další údaje
Kód části obce85065
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koporeč (německy Kopertsch) je malá vesnice, která je součástí obce Lišniceokrese MostÚsteckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 269 metrů, asi sedm kilometrů jižně od centra města Mostu. Osadou prochází silnice III. třídy č. 25113 z Lišnice do Moravěvsi.

Název

Název vesnice zněl původně Koprč a vznikl z osobního jména Koprka ve významu Koprkův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: de Copertecz (1350), de koporcze (1450), Koprcz (1456), v Koporci (1495), „ve vsi Koporczy“ (1507), v Koprči (1520), w Koporczi (1542), na Kuporci (1568), na Koporci (1603), tvrz Koporecż (též Koporecž, 1613), Kopercž (1787) a Kopertsch naebo Koperč (1846).[3]

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, ale je možné, že se tato zpráva vztahuje k vesnici Kopeč na Mělnicku.[3] Pokud se zpráva týká Koporče, byl tehdejším majitelem vesnice Jindřich z Koporče,[4] syn Bartolomějův.[5] O sto let později, roku 1450 se o ves dělili Kunat a Jan z Koporče[5]klášter křižovníků v Mostě, který byl založen pražským zderazským klášterem.[6]

Panským sídlem ve vesnici byla tvrz, poprvé připomínaná v roce 1516, kdy ji s přísloušející částí vsi a dvorem vlastnil Bartoloměj Křen z Velebudic.[4] Statek po něm převzal syn Filip Křen († 1564).[5] V roce 1559 získal právo těžit kamenečnou břidlici potřebnou k výrobě kamence a vystavět kamencovou huť. Po jeho smrti v roce 1564 převzal ves i důl Filipův synovec[5] Zikmund Křen z Velebudic a po jeho smrti 20. března 1568 vdova Dorota z Reicenštejna (Reichenstein/Kašperské Hory). Okolo roku 1580 byl u vesnice v provozu jiný kamencový důl Svatý Urban.[7] Po manželově smrti se Dorota provdala za Oldřicha Kostomlatského z Vřesovic († 1584). Koporečský statek roku přenechala synovi Janu Zikmundu Křenovi, který byl 1589 zavražděn ve Voděradech. Koporeč tak přešla zpět na Dorotu, která poté statek vlastnila až do své smrti v roce 1605.[5] Musela však nejprve vyhrát soudní při se Zuzanou Křenovou z Křenova, vnučkou Matyáše Křena z Křenova, bratra Filipa Křena z Velebudic.[6]

Novým majitelem vesnice se v roce 1605 stal Jan Prog z Velnic.[5] Před rokem 1613[5] získal celý majetek Štěpán Jiří ze Šternberka, který jej připojil ke svému postoloprtskému panství,[8] u kterého Koporeč zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 se Koporeč stala osadou obce Havraň a od roku 1905 je osadou obce Lišnice.[9]

Přírodní poměry

Koporeč stojí v katastrálním území Lišnice na severním okraji Blažimské plošiny, která je součástí geomorfologického podcelku Žatecká pánev v Mostecké pánvi. Nachází se na severně orientovaném svahu v nadmořské výšce 260–290 metrů.[10]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí okolí vsi leží v teplé oblasti T2,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží 40–50 dnů v roce.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 208 279 306 307 275 279 276 156 142 94 43 23 33 36
Domy 36 36 41 40 39 38 52 44 . 24 12 23 24 24
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lišnice.

Pamětihodnosti

  • Zdejší sedlák Václav Gallin v 18. století vyšlechtil druh hrušně, lidově zvanou koprčka. V roce 1936 byl tomuto šlechtiteli odhalen v Koporči pomník.
  • Ve vsi se nacházela kaple, která byla kdysi částečně zbořena a přestavěna na garáž. V roce 1999 obec prodala přestavěné torzo kaple i s pozemkem do soukromého vlastnictví.[13]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Koporeč, Kopertsch, s. 307. 
  4. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Koporeč – tvrz, s. 211. 
  5. a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417. Dále jen Sedláček (1923). 
  6. a b SÝKOROVÁ, Jana. Lišnice – Koporeč – Nemilkov. Lišnice: Obecní úřad Lišnice, 2008. S. 7–9. 
  7. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Ložiska vlastních kamenečných břidlic, s. 86. 
  8. Sedláček (1923), s. 415.
  9. a b VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  10. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 
  13. Kaple [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2021-05-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • SÝKOROVÁ, Jana. Lišnice – Koporeč – Nemilkov. Lišnice: Obecní úřad Lišnice, 2008. S. 7–9. 

Externí odkazy