Třída Le Hardi: Porovnání verzí
m →Externí odkazy: {{Francouzské třídy válečných lodí z období druhé světové války}} |
upd |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = Hardi-2.jpg |
| obrázek = Hardi-2.jpg |
||
| velikost obrázku = 300px |
| velikost obrázku = 300px |
||
| popisek = ''Hardi'' |
| popisek = ''Le Hardi'' |
||
| uživatel = [[Soubor:Flag of France.svg|30px|Vlajka Francie]] [[Francouzské námořnictvo]] |
| uživatel = [[Soubor:Flag of France.svg|30px|Vlajka Francie]] [[Francouzské námořnictvo]] |
||
| typ = [[torpedoborec]] |
| typ = [[torpedoborec]] |
||
| lodě = 8 |
| lodě = 8 |
||
| osud = |
| osud = potopeny |
||
| předchozí třída = [[Třída Mogador|třída ''Mogador'']] |
| předchozí třída = [[Třída Mogador|třída ''Mogador'']] |
||
| následující třída = [[Třída T 47|třída ''T 47'']] |
| následující třída = [[Třída T 47|třída ''T 47'']] |
||
| podtřída1 = ''Le Hardi'' |
|||
⚫ | |||
| výtlak = 1772 t (standardní)<br />2577 t (plný)<ref name="con">{{Citace monografie |
|||
⚫ | |||
| příjmení = Gardiner |
|||
| jméno = Robert |
|||
| titul = Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946 |
|||
| vydavatel = Naval Institute Press |
|||
| místo = Annapolis |
|||
| rok = 1980 |
|||
| strany = 270 |
|||
⚫ | |||
}}</ref> |
|||
| délka = 111,6 m (mezi svislicemi)<br>117,2 m (max.) |
|||
| šířka = 11,1 m |
| šířka = 11,1 m |
||
| ponor = |
| ponor = 4,2 m |
||
| pohon = turbínová soustrojí<br /> |
| pohon = 4 kotle, 2 turbínová soustrojí<br />2 lodní šrouby<br />58 000 shp |
||
| rychlost = 37 uzlů |
| rychlost = 37 uzlů |
||
| dosah = |
| dosah = 3100 nám. mil při 10 uzlech |
||
| posádka = 187 |
| posádka = 187 |
||
| výzbroj = 6× |
| výzbroj = 6× 130mm kanón (3×2)<br />2× 37mm kanón (1×2)<br />4× [[13,2mm kulomet Hotchkiss]] (2×2)<br />7× 550mm [[torpédomet]] (1×3, 2×2)<br>1 spouštěč hlubiných pum |
||
| pancíř = |
|||
| letadla = |
|||
| radar = |
|||
| sonar = |
|||
| ostatní = |
| ostatní = |
||
| podtřída2 = ''L`Intrépide'' |
|||
⚫ | |||
| délka2 = 118,6 m (mezi svislicemi) |
|||
| šířka2 = 11,88 m |
|||
⚫ | |||
| pohon2 = 4 kotle, 2 turbínová soustrojí<br />2 lodní šrouby<br />62 000 shp |
|||
| rychlost2 = 35 uzlů |
|||
| výzbroj2 = 6× 130mm kanón (3×2)<br />8× [[13,2mm kulomet Hotchkiss]] (4×2)<br />6× 550mm [[torpédomet]] (2×3) |
|||
}} |
}} |
||
'''Třída Le Hardi''' byla třída [[Torpédoborec|torpédoborců]] [[Francouzské námořnictvo|francouzského námořnictva]] z období druhé světové války. |
'''Třída Le Hardi''' byla třída [[Torpédoborec|torpédoborců]] [[Francouzské námořnictvo|francouzského námořnictva]] z období druhé světové války. Celkem bylo rozestavěno dvanáct jednotek této třídy, z toho osm bylo dokončeno. Ve službě byly v letech 1940–1942. V listopadu 1942 všechny v Toulonu potopily vlastní posádky, aby nebyly ukořistěny Němci. Italové je roku 1943 vyzvedli, ale žádný už nebyl opraven. |
||
== Stavba == |
== Stavba == |
||
Roku 1932 byla schválena stavba nové třídy torpédoborců s rychlostí 34–35 uzlů, které měly operovat společně s bitevní křižníky [[Třída Dunkerque|třídy ''Dunkerque'']].<ref name="con2">Gardiner, 1980, s. 271.</ref> Návrh byl dokončen roku 1934, přičemž kýl prototypu byl založen roku 1936.<ref name="con2" /> Do stavby třídy ''Le Hardi'' se zapojily tři francouzské loděnice. Sedm jednotek stavěla loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne, tři jednotky loděnice Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux a dvě jednotky loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes. V letech 1936–1938 byla zahájena stavba osmi jednotek první série, které byly do služby přijaty roku 1940. Následně v letech 1939–1940 začala stavba dalších čtyř protiletadlových torpédoborců vylepšené druhé série. Tři byly z programu pro rok 1938 a jeden z programu pro rok 1939. Jejich dokončení zabránila válka.<ref name="nav">{{Citace elektronické monografie |
|||
[[Soubor:Torpilleur d'escadre Le Hardi.svg|thumb|left|Torpédoborec třídy ''Le Hardi'']] |
|||
| titul = LE HARDI destroyers (1940) |
|||
| url = http://www.navypedia.org/ships/france/fr_dd_le_hardi.htm |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2021-10-15 |
|||
| vydavatel = Navypedia.org |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> Tři byly roku 1945 sešrotovány a pouze nedokončený ''L`Aventurier'' byl nějaký využíván jako ponton. Dne 28. dubna 1940 byla schválena stavba dalších tří jednotek, ale vlivem vývoje války už ani nedošlo k jejich objednání.<ref name="con2" /> |
|||
Jednotky třídy ''Le Hardi'':<ref name="nav" /> |
|||
Osm torpédoborců této třídy bylo postaveno v letech 1936–1940. |
|||
{|class=wikitable |
|||
! Jméno || Loděnice || Založení kýlu || Spuštěna || Vstup do služby || Osud |
|||
|- |
|||
| ''Le Hardi'' || Ateliers et Chantiers de la Loire || 1936 || 4. května 1938 || [[1940 v loďstvech|červen 1940]] || V letech 1940–1942 podřízen [[Vichystická Francie|vládě ve Vichy]]. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu [[Potopení francouzské flotily v Toulonu|potopen vlastní posádkou]]. Vyzvednut Italy jako FR37, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Janově. |
|||
|- |
|||
| ''Fleuret'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 28. července 1938 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Le Foudroyant''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR36, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Toulonu jako blokádní loď. |
|||
|- |
|||
| ''Epée'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 26. října 1938 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''L`Adroit''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR33, neopraven. Později zajat Němci. |
|||
|- |
|||
| ''Casque'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1936 || 2. listopadu 1938 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, neopraven a potopen spojeneckým letectvem. |
|||
|- |
|||
| ''Lansquenet'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1936 || 20. května 1939 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR34, neopraven. Po zajetí Němci přejmenován na TA34. Dne 24. dubna 1945 potopen v Janově. |
|||
|- |
|||
| ''Mameluk'' || Ateliers et Chantiers de la Loire || 1937 || 18. února 1939 || červen 1940 || V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, dne 6. srpna 1944 poškozen spojeneckým letectvem. |
|||
|- |
|||
| ''Le Corsaire'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1938 || 14. listopadu 1939 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Siroco''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR32, neopraven. Zajat Němci a potopen v Janově jako blokádní loď. |
|||
|- |
|||
| ''Le Filibustier'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1938 || 14. prosince 1939 || červen 1940 || Od dubna 1941 ''Bison''. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR35. Později potopen Němci v Toulonu jako blokádní loď. |
|||
|- |
|||
| ''L`Intrépide'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1939 || 26. dubna 1941 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
|||
|- |
|||
| ''Le Téméraire'' || Forges et Chantiers de la Méditerranée || 1939 || 7. listopadu 1941 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
|||
|- |
|||
| ''L`Aventurier'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1939 || 20. dubna 1947 || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1960. |
|||
|- |
|||
| ''L`Opiniâtre'' || Forges et Chantiers de la Gironde || 1940 || – || – || Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
|||
|- |
|||
|} |
|||
== Konstrukce == |
== Konstrukce == |
||
[[Soubor:Le Hardi-class destroyers scuttled at Toulon in November 1942.jpg|thumb |
[[Soubor:Le Hardi-class destroyers scuttled at Toulon in November 1942.jpg|thumb|Torpédoborce ''Foudroyant'' a ''Le Hardi'' potopené v Toulonu]] |
||
[[Soubor:Scuttled Le Hardi class NH 110745.tiff|thumb|Torpédoborce třídy ''Le Hardi'' potopené v Toulonu]] |
|||
Hlavní výzbroj |
Hlavní výzbroj představovalo šest 130mm kanónů umístěných ve třech plně uzavřených [[Dělová věž|dvoudělových věžích]] (jedna na přídi a dvě na zádi). Stejné kanóny nesla i třída ''Dunkerque''. Dosahovaly rychlosti palby až 14–15 výstřelů za minutu, ale nebylo je možné použít proti letadlům. Doplňovaly je dva 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm [[torpédomet]]ů (jeden trojitý a dva dvojité). Dále nesly jeden spouštěč se zásobou osmi hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Sural-Norguet a dvě turbínová soustrojí Rateau-Bretagne o výkonu 58 000 shp, pohánějící dva [[lodní šroub]]y. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů. Dosah byl 3100 námořních mil při 10 uzlech, 1900 námořních mil při 25 uzlech a 1000 námořních mil při rychlosti 35 uzlů.<ref name="con2" /> |
||
=== Modifikace === |
|||
Torpédoborce první série měly roku 1941 posílenu lekhou výzbroj o dva 25mm kanóny, čtyři 13,2mm a pět 8mm kulometů.<ref name="con2" /> |
|||
Čtyři jednotky druhé série byly stavěny podle upraveného projektu. Měly prodloužený trup a o přibližně 450 tun větší výtlak. Instalovány byly vylepšené 130mm kanóny, použitelné i proti letadlům. Doplňovalo je osm 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Torpédoborce nenesly protiponorkovou výzbroj. Přestože výkon pohonného systému byl navýšen na 62 000 shp, rychlost poklesla na 35 uzlů.<ref name="con2" /> |
|||
== Operační nasazení == |
== Operační nasazení == |
||
Po francouzské kapitulaci |
Osm dokončených torpédoborců bylo ve službě od roku 1940. Po francouzské kapitulaci v roce 1940 zůstaly všechny pod kontrolou vlády [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]]. Po její okupaci německou armádou všechny dne 27. listopadu 1942 na základně v Toulonu [[Potopení francouzské flotily v Toulonu|potopily vlastní osádky]]. Tři torpédoborce později vyzvedli Italové, opravit je ale již nestihli. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Pejčoch |
| příjmení = Pejčoch |
||
| jméno = Ivo |
| jméno = Ivo |
||
⚫ | |||
| odkaz na autora = |
|||
| příjmení2 = Novák |
| příjmení2 = Novák |
||
| jméno2 = Zdeněk |
| jméno2 = Zdeněk |
||
| autor2 = |
|||
| odkaz na autora2 = |
|||
| příjmení3 = Hájek |
| příjmení3 = Hájek |
||
| jméno3 = Tomáš |
| jméno3 = Tomáš |
||
| autor3 = |
|||
| odkaz na autora3 = |
|||
| titul = Válečné lodě 4 |
| titul = Válečné lodě 4 |
||
| vydavatel = Naše vojsko |
| vydavatel = Naše vojsko |
||
Řádek 61: | Řádek 113: | ||
| rok = 1993 |
| rok = 1993 |
||
| isbn = 80-206-0357-3 |
| isbn = 80-206-0357-3 |
||
| kapitola = |
|||
| strany = 374 |
| strany = 374 |
||
| jazyk = |
| jazyk = cs |
||
}} |
}} |
||
Verze z 15. 10. 2021, 16:25
Třída Le Hardi | |
---|---|
Le Hardi | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | torpedoborec |
Lodě | 8 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | třída Mogador |
Nástupce | třída T 47 |
Technické údaje | |
Výtlak | 1772 t (standardní) 2577 t (plný)[1] |
Délka | 111,6 m (mezi svislicemi) 117,2 m (max.) |
Šířka | 11,1 m |
Ponor | 4,2 m |
Pohon | 4 kotle, 2 turbínová soustrojí 2 lodní šrouby 58 000 shp |
Rychlost | 37 uzlů |
Dosah | 3100 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 187 |
Výzbroj | 6× 130mm kanón (3×2) 2× 37mm kanón (1×2) 4× 13,2mm kulomet Hotchkiss (2×2) 7× 550mm torpédomet (1×3, 2×2) 1 spouštěč hlubiných pum |
Technické údaje L`Intrépide | |
Výtlak | 2215 t (standardní) 2929 t (plný) |
Délka | 118,6 m (mezi svislicemi) |
Šířka | 11,88 m |
Ponor | 4,2 m |
Pohon | 4 kotle, 2 turbínová soustrojí 2 lodní šrouby 62 000 shp |
Rychlost | 35 uzlů |
Výzbroj | 6× 130mm kanón (3×2) 8× 13,2mm kulomet Hotchkiss (4×2) 6× 550mm torpédomet (2×3) |
Třída Le Hardi byla třída torpédoborců francouzského námořnictva z období druhé světové války. Celkem bylo rozestavěno dvanáct jednotek této třídy, z toho osm bylo dokončeno. Ve službě byly v letech 1940–1942. V listopadu 1942 všechny v Toulonu potopily vlastní posádky, aby nebyly ukořistěny Němci. Italové je roku 1943 vyzvedli, ale žádný už nebyl opraven.
Stavba
Roku 1932 byla schválena stavba nové třídy torpédoborců s rychlostí 34–35 uzlů, které měly operovat společně s bitevní křižníky třídy Dunkerque.[2] Návrh byl dokončen roku 1934, přičemž kýl prototypu byl založen roku 1936.[2] Do stavby třídy Le Hardi se zapojily tři francouzské loděnice. Sedm jednotek stavěla loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne, tři jednotky loděnice Forges et Chantiers de la Gironde v Bordeaux a dvě jednotky loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Nantes. V letech 1936–1938 byla zahájena stavba osmi jednotek první série, které byly do služby přijaty roku 1940. Následně v letech 1939–1940 začala stavba dalších čtyř protiletadlových torpédoborců vylepšené druhé série. Tři byly z programu pro rok 1938 a jeden z programu pro rok 1939. Jejich dokončení zabránila válka.[3] Tři byly roku 1945 sešrotovány a pouze nedokončený L`Aventurier byl nějaký využíván jako ponton. Dne 28. dubna 1940 byla schválena stavba dalších tří jednotek, ale vlivem vývoje války už ani nedošlo k jejich objednání.[2]
Jednotky třídy Le Hardi:[3]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Le Hardi | Ateliers et Chantiers de la Loire | 1936 | 4. května 1938 | červen 1940 | V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR37, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Janově. |
Fleuret | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1936 | 28. července 1938 | červen 1940 | Od dubna 1941 Le Foudroyant. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR36, neopraven. Po italské kapitulaci zajat Němci a později potopen v Toulonu jako blokádní loď. |
Epée | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1936 | 26. října 1938 | červen 1940 | Od dubna 1941 L`Adroit. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR33, neopraven. Později zajat Němci. |
Casque | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1936 | 2. listopadu 1938 | červen 1940 | V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, neopraven a potopen spojeneckým letectvem. |
Lansquenet | Forges et Chantiers de la Gironde | 1936 | 20. května 1939 | červen 1940 | V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR34, neopraven. Po zajetí Němci přejmenován na TA34. Dne 24. dubna 1945 potopen v Janově. |
Mameluk | Ateliers et Chantiers de la Loire | 1937 | 18. února 1939 | červen 1940 | V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy, dne 6. srpna 1944 poškozen spojeneckým letectvem. |
Le Corsaire | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1938 | 14. listopadu 1939 | červen 1940 | Od dubna 1941 Siroco. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR32, neopraven. Zajat Němci a potopen v Janově jako blokádní loď. |
Le Filibustier | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1938 | 14. prosince 1939 | červen 1940 | Od dubna 1941 Bison. V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou. Vyzvednut Italy jako FR35. Později potopen Němci v Toulonu jako blokádní loď. |
L`Intrépide | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1939 | 26. dubna 1941 | – | Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
Le Téméraire | Forges et Chantiers de la Méditerranée | 1939 | 7. listopadu 1941 | – | Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
L`Aventurier | Forges et Chantiers de la Gironde | 1939 | 20. dubna 1947 | – | Stavba zrušena. Sešrotován 1960. |
L`Opiniâtre | Forges et Chantiers de la Gironde | 1940 | – | – | Stavba zrušena. Sešrotován 1945. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj představovalo šest 130mm kanónů umístěných ve třech plně uzavřených dvoudělových věžích (jedna na přídi a dvě na zádi). Stejné kanóny nesla i třída Dunkerque. Dosahovaly rychlosti palby až 14–15 výstřelů za minutu, ale nebylo je možné použít proti letadlům. Doplňovaly je dva 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm torpédometů (jeden trojitý a dva dvojité). Dále nesly jeden spouštěč se zásobou osmi hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Sural-Norguet a dvě turbínová soustrojí Rateau-Bretagne o výkonu 58 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů. Dosah byl 3100 námořních mil při 10 uzlech, 1900 námořních mil při 25 uzlech a 1000 námořních mil při rychlosti 35 uzlů.[2]
Modifikace
Torpédoborce první série měly roku 1941 posílenu lekhou výzbroj o dva 25mm kanóny, čtyři 13,2mm a pět 8mm kulometů.[2]
Čtyři jednotky druhé série byly stavěny podle upraveného projektu. Měly prodloužený trup a o přibližně 450 tun větší výtlak. Instalovány byly vylepšené 130mm kanóny, použitelné i proti letadlům. Doplňovalo je osm 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Torpédoborce nenesly protiponorkovou výzbroj. Přestože výkon pohonného systému byl navýšen na 62 000 shp, rychlost poklesla na 35 uzlů.[2]
Operační nasazení
Osm dokončených torpédoborců bylo ve službě od roku 1940. Po francouzské kapitulaci v roce 1940 zůstaly všechny pod kontrolou vlády Vichistické Francie. Po její okupaci německou armádou všechny dne 27. listopadu 1942 na základně v Toulonu potopily vlastní osádky. Tři torpédoborce později vyzvedli Italové, opravit je ale již nestihli.
Odkazy
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Le Hardi na Wikimedia Commons