Klaus Mann: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Dílo: typo (tvarosloví), prolink
→‎Dílo: +četba
Řádek 41: Řádek 41:
* ''Auf verlorenem Posten'',
* ''Auf verlorenem Posten'',
* ''Bod obratu: Zpráva o jednom životě'' (Der Wendepunkt), česky [[1997]],
* ''Bod obratu: Zpráva o jednom životě'' (Der Wendepunkt), česky [[1997]],
** Zpracováno v [[Český rozhlas|Českém rozhlasu]] v roce 2006 jako dvanáctidílná [[četba na pokračování]]. Podle překladu [[Anna Siebenscheinová|Anny Siebenscheinové]] připravil [[Miroslav Stuchl]], v dramaturgii [[Petr Turek|Petra Turka]] a v režii [[Hana Kofránková|Hany Kofránkové]] četl [[Pavel Soukup]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stuchl
| jméno = Miroslav
| titul = Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě
| url = https://vltava.rozhlas.cz/klaus-mann-bod-obratu-zprava-o-jednom-zivote-8586355
| datum vydání = 2021-10-12
| datum přístupu = 2021-10-12
| vydavatel = Český rozhlas
}}</ref>
* ''Briefe und Antworten'',
* ''Briefe und Antworten'',
* ''Der siebente Engel: Die Theaterstücke''
* ''Der siebente Engel: Die Theaterstücke''

Verze z 12. 10. 2021, 19:04

Klaus Mann
Narození18. listopadu 1906
Mnichov
Úmrtí21. května 1949 (ve věku 42 let)
Cannes
Příčina úmrtípředávkování
Místo pohřbeníCimetière du Grand Jas
Povoláníspisovatel, překladatel, scenárista, literární kritik, novinář, romanopisec, básník a autor autobiografie
Alma materVilémovo gymnázium v Mnichově
Žánrromán, divadlo, autobiografie a povídka
Témataromán
RodičeThomas Mann[1] a Katia Mannová[1]
PříbuzníMonika Mannová[1], Elisabeth Mann-Borgese[1], Erika Mannová[1], Golo Mann[1] a Michael Mann[1] (sourozenci)
Heinrich Mann (strýc)
Viktor Mann (strýc)
VlivyThomas Mann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Thomas Mann
bratr Golo Mann
sestra Erika Mann
sestra Monika Mann
sestra Elisabeth Mann-Borgese
strýc Heinrich Mann
strýc Carl Victor Mann

Klaus Mann (18. listopadu 1906 Mnichov21. května 1949 Cannes) byl německý spisovatel, dramatik a novinář, syn spisovatele a laureáta Nobelovy ceny za literaturu (1929) Thomase Manna.

Život

Po nástupu nacismu v Německu (1933) emigroval do Amsterdamu. V Amsterdamu vydával časopis Die Sammlung. Od roku 1935 se zdržoval na mnoha místech (Curych, Paříž, Praha, atd). V témže roce získal československé státní občanství, ale v roce 1936 se rozhodl emigrovat do USA.

Roku 1938 se účastnil bojů ve španělské občanské válce. Po roce 1941 se jako voják americké armády účastnil bojů v Evropě.

Poválečný vývoj byl pro něho velkým zklamáním, které dával všude najevo a velmi těžce ho nesl. Spolu s jeho homosexualitou, s níž se jen těžko vyrovnával, bývá právě poválečná deziluze často uváděna jako důvod sebevraždy Klause Manna. K jeho depresím přispíval fakt, že až do smrti byl finančně závislý na svém otci. Je pochován na hřbitově 'Le Grand Jas' ve francouzském Cannes.

Dílo

Klaus Mann také těžce nesl opakované neúspěchy svých knih. Nedlouho před smrtí se dozvěděl, že se mu nepodaří vydat jeho nejvýznamnější knihu, román Mefisto. Za zablokováním publikace stál muž, podle kterého byla napsána, Gustaf Gründgens, v letech 1926-29 manžel autorovy sestry Eriky – viz Causa Mefisto v časopise Reflex 04/2007.[2] Kniha pojednává o významném německém herci, který se zaprodal nacismu. Jde o tzv. klíčový román, v němž řada osob, včetně hlavního hrdiny má předlohy v žijících osobách, včetně Marlene Dietrichové, samotného autora nebo jeho otce Thomase Manna. Tou hlavní postavou románu byl Hendrik Höfgen (ve skutečnosti Gustaf Gründgens), který udělal velkou kariéru za Výmarské republiky, pak v době nacismu a nakonec znovu po osvobození Německa. Jeho parádní rolí byl právě Mefisto.

Hrob na hřbitově 'Le Grand Jas' v Cannes

Mannovo dílo vycházelo už v předválečném Československu, například právě román Mefisto, který vyšel v roce 1937, tedy pouhý rok po vydání exilového originálu. Podle této knihy také natočil v roce 1981 stejnojmenný film maďarský režisér István Szabó. Snímek s Rakušanem Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a pomohl vrátit Klause Manna do pozornosti evropského publika.

Výběr z literární tvorby:

Reference

  1. a b c d e f g Kindred Britain.
  2. Causa Mefisto, Reflex.cz, nutné přihlášení
  3. STUCHL, Miroslav. Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě [online]. Český rozhlas, 2021-10-12 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy