Třístoličník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografie za použití AWB
doplnění + ref.
Řádek 18: Řádek 18:
| povodí = [[Vltava]], [[Dunaj]]
| povodí = [[Vltava]], [[Dunaj]]
}}
}}
'''Třístoličník''' ({{Vjazyce2|de|'''Dreisesselberg'''}}) je [[Šumava|šumavská]] [[hora]], jejíž vrcholové partie leží v [[Bavorsko|Bavorsku]] v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského [[Haidmühle]] a 8 km jižně od českého [[Stožec (okres Prachatice)|Stožce]]. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů.
'''Třístoličník''' ({{Vjazyce2|de|'''Dreisesselberg'''}}) je [[Šumava|šumavská]] [[hora]], jejíž vrcholové partie leží v [[Bavorsko|Bavorsku]] v blízkosti [[Česko-německá státní hranice|česko-německé hranice]]. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského [[Haidmühle]] a 8 km jižně od českého [[Stožec (okres Prachatice)|Stožce]]. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů. [[Žula|Žulové]] skály na vrcholu Třístoličníku jsou zařazeny na seznamu „100 nejkrásnějších geotopů Bavorska“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Granite am Dreisessel
| url = https://www.lfu.bayern.de/geologie/bayerns_schoenste_geotope/58/index.htm
| vydavatel = Bayerisches Landesamt für Umwelt
| datum přístupu = 2021-09-09
| jazyk = de
}}</ref>


== Jméno hory ==
== Jméno hory ==

Verze z 9. 9. 2021, 09:19

Třístoličník
Dreisesselberg (de)
Třístoličník
Nejvyšší vrchol masivu Dreisesselberg – Hochstein (1333 m)
Vrchol1333 m n. m.
Prominence70 m
Izolace1,3 km → Vysoký hřeben
SeznamyTisícovky v Česku #58
Hory a kopce Šumavy #20
Poznámkana vrcholu vyhlídka
Poloha
StátNěmeckoNěmecko Německo
ČeskoČesko Česko (pouze východní svah)
PohoříŠumava / Trojmezenská hornatina / Plešská hornatina / Plešský hřbet / Třístoličnická část
Souřadnice48°47′6″ s. š., 13°48′8″ v. d.
Třístoličník  Dreisesselberg
Třístoličník 
Dreisesselberg
Horninažula
PovodíVltava, Dunaj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třístoličník (německy Dreisesselberg) je šumavská hora, jejíž vrcholové partie leží v Bavorsku v blízkosti česko-německé hranice. Nachází se 5 kilometrů jihovýchodně od bavorského Haidmühle a 8 km jižně od českého Stožce. Vrchol má nadmořskou výšku 1333 metrů. Žulové skály na vrcholu Třístoličníku jsou zařazeny na seznamu „100 nejkrásnějších geotopů Bavorska“.[1]

Jméno hory

Německé jméno Dreisesselstein, později Dreisesselberg bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí (3 km na východ), kde se odedávna stýkají hranice Čech, Bavorska a Rakouska.[2] České jméno Třístoličník je novodobým překladem německého jména. Používaly se rovněž názvy Třízubec nebo Říruřec. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.[3]

Vrchol hory

Bischof-Neumann-Kapelle (pod severním hlavním vrcholem)
Chata Berghasthof Dreisessel
Kamenné schody na skalní útvar Dreisesselfels (jižní vedlejší vrchol)

Vrcholové partie Třístoličníku jsou tvořeny zaobleným hřbetem protáhlým od severu na jih v délce 500 m s četnými žulovými skalními útvary (věžičkami apod.), které vznikly zvětráváním. Maximální výšky 1333 m dosahuje na severu hřbetu vrchol Hochstein, pod nímž se nachází kaple biskupa Neumanna (Bischof-Neumann-Kapelle; zasvěcena českému rodáku, misionáři v USA a prvnímu severoamerickému světci) z roku 1980. Jižní vedlejší vrchol se skalní skupinou Dreisesselfels má nadmořskou výšku 1311 m. Odtud je dobrý kruhový rozhled mj. do Bavorska a při dobré viditelnosti i na Alpy.

O dalekém rozhledu z Třístoličníku na alpský řetěz od Pinzgau až k dolnorakouskému pohoří Schneeberge psal již v roce 1867 Adalbert Stifter ve svém posledním díle Aus dem bayrischen Walde.[4] U Dreisesselfels stojí horská chata Berggasthof Dreisessel s restaurací. U chaty stávala hraniční bouda, která v roce 2016 kompletně vyhořela.[5] České území (k. ú. Nová Pec) do vrcholových partií Třístoličníku nezasahuje – jeho nejvyšším bodem je roh hranice u hraničního mezníku č. 14 ve výšce 1302 m n. m. v přímé vzdálenosti 30 m od jižního vedlejšího vrcholu.[6]

Okolí

Na severním svahu začíná Schwarzenberský plavební kanál. Od vrcholu Třístoličníku se směrem k jihovýchodu táhne výrazný hřeben, na němž leží také Trojmezná (1361 m) a nejvyšší hora české části Šumavy Plechý (1378 m). Česká strana tohoto pohraničního hřebene včetně svahů Třístoličníku je chráněna coby přírodní památka Trojmezná hora.

Reference

  1. ↑ Granite am Dreisessel [online]. Bayerisches Landesamt für Umwelt [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Šumava, s. 253. 
  3. ↑ REICHARDT, Jan; REICHARDTOVÁ, Blanka. Třístoličník [online]. www.stara-sumava.cz. Dostupné online. 
  4. ↑ Adalbert Stifter na webu Kohoutí kříž
  5. ↑ Rozbor trojmezenského hřebene. www.zdeneksmida.cz [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08. 
  6. ↑ http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/tristolicnik-hlv58/

Související články

Externí odkazy

Šumavské tisícovky nad 1300 m
Česko (16)
Plechý (1378 m) • Velká Mokrůvka (1370 m) • Boubín (1362 m) • Trojmezná (1362 m) • Špičník (1351 m) • Jezerní hora (1344 m) • Vysoký hřeben (1344 m) • Plesná (1338 m) • Svaroh (1334 m) • Malá Mokrůvka (1331 m) • Černá hora (1316 m) • Poledník (1315 m) • Ždánidla (1308 m) • Stráž (1308 m) • Smrčina – S vrchol (1304 m) • Studená hora (1302 m)
Německo (10)
Velký Javor (1456 m) • Roklan (1453 m) • Malý Roklan (1399 m) • Malý Javor (1384 m) • Blatný vrch (1376 m) • Luzný (1373 m) • Steinfleckberg (1341 m) • Mittagsplatzl (1340 m) • Třístoličník (1333 m) • Großer Falkenstein (1315 m)
Rakousko (2)
Nad Rakouskou loukou (1378 m) • Smrčina (1338 m)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třístoličník&oldid=20453475“