Wikipedista:NoJin/Pískoviště 2

Tomáš Kubík
Tomáš Kubík (2021)
Narození	15. 10. 1977, Pelhřimov
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř

Tomáš Kubík (* 15. 10. 1977, Pelhřimov) je český malíř.

Život

Tomáš Kubík pochází z rodiny výtvarníka, reklamního grafika a ředitele místního kulturního střediska v Pelhřimově, který oba své syny vedl k výtvarnému umění i hudbě. Po ukončení základní školy absolvoval v letech 1992-1996 Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a kromě kreslení a malby si osvojil grafické techniky, modelování a fotografii. Chodil kopírovat mistrovská díla do Národní galerie a se svým spolužákem Zdeňkem Daňkem se věnoval malbě krajin v plenéru. Od mládí hraje na příčnou flétnu.

Po absolvování střední výtvarné školy byl přijat do Ateliéru klasických malířských technik prof. Zdeňka Berana na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho spolužáky byli v té době Markéta Urbanová, Dagmar Hamsíková, Jan Mikulka, Marek Slavík nebo Daniel Pitín. Během šesti let, které Kubík strávil v Beranově ateliéru (1996-2002), mohl plně uplatnit svou mimořádnou technickou zdatnost i přirozené tíhnutí k tvorbě starých mistrů. Věnoval se převážně malbě zátiší a kresbě živého modelu a jeho práce, včetně těch nejranějších, byly na AVU pravidelně vystavovány pro mimořádnou bravuru provedení. Škola nabízela možnosti zahraničních stáží, které plně využíval a během studia tak navštívil výstavy Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela. Ovlivnili ho i současní umělci jako Francis Bacon nebo Lucian Freud a proto v letech 2002-2004 pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby Milana Knížáka.

Tomáš Kubík byl již během studia oceněn jako mimořádný talent, když ve druhém ročníku získal Ateliérovou cenu a Cenu rektora AVU (1998) a roku 2000 cenu Ministra školství za mimořádné výsledky v oboru malba. V témže roce uspěl i v soutěži o reprezentativní portrét prof. JUDr. Karla Malého pro portrétní galerii rektorů Univerzity Karlovy v Karolinu. Jeho obraz Scény z manželského života zakoupila roku 2004 Národní galerie v Praze. Obrazy z jeho první zahraniční výstavy v USA (2002) byly rozprodány do soukromých sbírek.

Po ukončení studia na Akademii se věnoval aktivně pohybovému divadlu a tanci ale malbu neopustil a maloval menší formáty, portrétní zakázky, ilustrace a storyboardy/komixy pro reklamní a filmové agentury. Roku 2017 se oženil a roku 2019 se narodil syn Mikuláš. Tomáš Kubík působí také jako pedagog malby. Od roku 2010 začal ve svém atelieru přijímat žáky na individuální lekce malby a roku 2012 spoluzaložil uměleckou školu v Praze 1, kterou vedl do roku 2018. Tehdy přenechal své podíly svému společníkovi, abych se mohl naplno věnovat jenom malbě.

První účast Tomáše Kubíka na soutěži, kterou pořádá The Royal Society of Portrait Painters v Londýně, mu roku 2021 přinesla zvláštní ocenění (Highly Commended) od Burke’s Peerage Foundation Award for Classically Inspired Portrait za portrét David v renesančním stylu. Porota do soutěže vybrala i další Kubíkův portrét Valeria.

Dílo

Během studia na střední škole Tomáš Kubík maloval v plenéru a tíhl k impresionistické malbě. V prvním ročníku na Akademii se věnoval převážně malbě zátiší a už v první sérii obrazů, kterou začínal původně v postimpresionistickém stylu podle Cézanna, přešel s tím, jak se aranžovaná jablka postupně kazila, k realistické malbě trompe l'oeil. Nakonec vznikla na toto téma série pěti zátiší s jablky a kompoty na kostkované vlněné dece s názvem Studie rozkladu (1997). Jeho veristická zátiší zobrazují většinou zcela obyčejné objekty, jako suchou aloe v květináči nebo svazky cibule, zcela v souladu s estetikou prosazovanou prof. Beranem.

Výraznou inspirací pro vlastní tvorbu byly zahraniční cesty a bezprostřední dojmy z maleb Rembrandta, Carravaggia nebo Michelangela i Belvederské torzo. Mramorové řecké torzo z 1. stol. před začátkem letopočtu svou dokonalostí ovlivnilo celé generace umělců počínaje italskou renesancí.

K malbě portrétu přešel Kubík rozsáhlou sérií portrétních studií svých výrazů v zrcadle, které nakonec převedl do "skupinového autoportrétu" Klon (1998-1999), v němž několikrát opakuje autoportrét v jakési hluchoněmé vřavě, studující vlastní tvář ve složitém světelném režimu. Uplatnil zde Rembrandtovu psychologizaci postav, Carravaggiův šerosvit a smysl pro detail i napodobení lidových typů charakteristické pro holandské malby. Pro Kubíkovu figurální malbu je typický kontrast mezi novobarokní teatrálností a psychologickou nejistotou, či ironizujícím sebezpytem postav reagujících na vnější svět. Autoportrét pak znovu využil v sérii přípravných skic pro portrét vojáka v tankistické přilbě (Autoportrét v helmě, 1997-1998), ve Velkém autoportrétu v ateliéru (1997), portrétní studii dle Vermeera (Vermeerova slina, 1997-1998) nebo v expresivní kompozici Autoportrét s figurínou (2001).

V té době začal pro studium šerosvitu používat box s umělým osvětlením po vzoru Tintoretta a namaloval sérii aktů podle živého modelu a volný cyklus figurálních kompozic na téma lidských vztahů (2000-2001). První z dvojice rozměrných obrazů Scény z manželského života (2004) zakoupila Národní galerie v Praze, druhou kompozici na podobné téma nazvanou Máří Magdaléna, vytvořil roku 2019 a byla vystavena na velkém přehledu evropské figurativní malby Figurativas v MEAM Museum v Barceloně. Kubík se s oblibou věnuje mnohafigurálním kompozicím, kde může využít své technické schopnosti i individuální charakterizaci postav, které předtím studuje v přípravných skicách v ateliéru (Večeře podle Jordaense, Čtyři muži).

V cyklu Smrt a dívka (2018) využil jako model bílý sádrový odlitek tváře který umožňuje studovat jemné nuance reliéfu při různém nasvícení. Jde o tradiční akademickou disciplínu, která seznamovala žáky s antickým dědictvím a grisaillovou technikou kresby. Model přitom sám o sobě vyvolává napětí mezi neosobní sádrou a emocionálně vypjatým, romantickým tématem.

Tomáš Kubík často do obrazů, které jsou inspirované klasickou malbou, vkládá prvky ze současnosti. Idealizované Michelangelovy mužské akty ze stropu Sixtinské kaple zvané Ignudi mu posloužily jako kompoziční předlohy pro hyperrealistické mužské akty. K jejich ztvárnění si poněkud provokativně zvolil současné lidské typy z fitcentra s výraznou muskulaturou, tetováním a stejnoměrně opálenou pokožkou ze solária. Malíř přitom musel původní manýristickou kompozici, určenou pro podhled, transponovat do reálné, věrohodné a nenásilné polohy.

Výstavy

Autorské

• 2002 Tomáš Kubík: Selected paintings and drawings, Galerie Design Lab, Miami (Fl.), USA
• 2015 Tomáš Kubík: Kresby, Alina Gallery, Karlovy Vary
• 2019 Tomáš Kubík: Kresby, myšlenky, záznamy..., Zimní refektář Královské kanonie premonstrátů na Strahově
• 2021 Tomáš Kubík: Michlangelo v Lockdownu, Galerie Art mozaika, Praha

Kolektivní

• 1997 Panoráma manýrismu, Galerie U prstenu, Praha
• 1997/1998 Poslední obraz / The last Picture, Galerie Rudolfinum, Praha
• 2000 Současná minulost. Česká postmoderní moderna 1960-2000, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
• 2003 Akademie výtvarných umění: Intermediální škola profesora Milana Knížáka, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
• 2003 Nejmladší / The youngest: Přehlídka výtvarného umění nejmladší generace z let 1995 - 2003 (Exhibition of the youngest Generation Art from 1995 - 2003), Veletržní palác, Praha
• 2004 Diplomanti AVU 2004, Moderní galerie AVU, Praha
• 2005 Velikonoce, Galerie U prstenu, Praha
• 2005 Pražské ateliéry, Galerie Novoměstská radnice, Praha
• 2006 IV. Zlínský salon mladých: První společná přehlídka českých a slovenských umělců do třiceti let, Dům umění Zlín, Zámek Zlín
• 2017 Fascinace skutečností: Hyperrealismus v české malbě / Fascination with Reality: Hyperrealism in Czech Painting, Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, Olomouc
• 2019 Artista Art Spoon, Villa Baruchello, Porto San Elpidio, Itálie
• 2019-2020 Figurativas, MEAM Museum, Barcelona
• 2019-2020 Už je nejhůř, Galerie 90°, Černošice
• 2020 LA Art Show, Los Angeles, USA
• 2021 Royal Society of Portrait Painters Annual Exhibition, London, UK

Literatura

Katalogy a monografie

• Tomáš Kubík: Kresby, myšlenky, záznamy..., text Jan Kříž, 66 s., Galerie Art Mozaika, Spolek Mozaika, Praha 2019
• Josef Záruba, Tomáš Kubík, monografie 150 s., v přípravě

Souborné katalogy

• Zdeněk Beran, Patrik Šimon, Osvobozování jistoty (Fenomén klasické malby 90 let), Eminent Praha 1997
• Vlastimil Tetiva, Současná minulost (Česká postmoderní moderna 1960–2000), 176 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2000, ISBN 80-85857-37-5
• Petr Pastrňák a kol., Nejmladší / The youngest (Přehlídka výtvarného umění nejmladší generace z let 1995-2003 / Exhibition of the youngest Generation Art from 1995-2003), 156 s., Národní galerie v Praze 2003, ISBN 80-7035-199-3
• Karolína Bayerová, Iva Nesvadbová, Lubomír Voleník, Art Prague (Veletrh současného umění / Contemporary Art Fair), 68 s., ART PRAGUE o.s. 2003
• Milan Knížák, Akademie výtvarných umění v Praze (Intermediální škola profesora Milana Knížáka), 40 s., Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 2003, ISBN 80-85857-65-0
• Michael Rittstein, Diplomanti AVU 2004, 60 s.
• Jan Kříž, Akty v akci (Výstava absolventů ateliéru klasické malby prof. Zdeňka Berana), 20 s., ISBN 80-239-5736-8
• Jan Kříž, Pražské ateliéry, 84 s., Galerie U prstenu 2005
• Ludvík Ladislav Ševeček, IV. Zlínský salon mladých / Zlín Youth Salon (První společná přehlídka českých a slovenských umělců do třiceti let / The first Joint Surwey of Czech and Slovak Artists under the Age of Thirty), 144 s., Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o. 2006, ISBN 80-85052-63-6
• Barbora Kundračíková (ed.), Fascinace skutečností / Fascination with Reality (Hyperrealismus v české malbě / Hyperrealism in Czech Painting), 282 s., Muzeum umění Olomouc 2017, ISBN 978-80-88103-21-9

Externí odkazy

• osobní web Tomáš Kubík
• Informační systém abART: Tomáš Kubík