Budkov (okres Třebíč): Porovnání verzí
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
m →Školství, kultura a sport: zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 163: | Řádek 163: | ||
== Školství, kultura a sport == |
== Školství, kultura a sport == |
||
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov. |
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov.<ref>{{Citace periodika |
||
| příjmení = Říhová |
|||
| jméno = Ivana |
|||
| titul = Učili už před zavedením školní docházky. Jedna z nejstarších škol je v Budkově |
|||
| periodikum = Třebíčský deník |
|||
| datum vydání = 2021-08-08 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/ucili-uz-pred-zavedenim-skolni-dochazky-jedna-z-nejstarsich-skol-je-v-budkove.html |
|||
| datum přístupu = 2021-08-26 |
|||
}}</ref> Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka. |
|||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
Verze z 26. 8. 2021, 10:51
Budkov | |
---|---|
Centrum obce od obecního úřadu | |
znak | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Jemnice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°3′16″ s. š., 15°39′32″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 360 (2023)[1] |
Rozloha | 17,29 km² |
Katastrální území | Budkov |
Nadmořská výška | 503 m n. m. |
PSČ | 675 42 |
Počet domů | 137 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Budkov Budkov č. p. 82 675 42 Budkov obec.budkov@iol.cz |
Starosta | Mgr. Jiří Záškoda |
Oficiální web: www | |
Budkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 590410 |
Kód části obce | 15580 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Budkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec ležící jihovýchodně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 503 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. Žije zde 360[1] obyvatel. První zmínka o obci se uvádí do spojitosti se založením tvrzi, a je z roku 1353.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Lomy, Rácovice, Třebelovice, Štěpkov, Domamil, Komárovice, Jemnice a Oponešice.
Historie
V katastrálním území Budkova se nedochovalo mnoho pravěkých nálezů. V díle Františka Vildomce je doložena kamenná sekerka. Další nalezené kamenné broušené nástroje uvedli Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Jiné doložené nálezy jsou mladší, až z laténského období.[3]
Budkov byl nazýván také jako Budcaw, Budkow nebo Budkau.
Prvním majitelem obce byl v roce 1353 Jan z Budkova, ten pak v roce 1360 prodal tvrz a vesnici bratřím z Mezimostí, později se majitelé měnili poměrně často, až v roce 1666 se majiteli vsi a zámku stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.
První záznamy o tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, v 16. století byla přestavěna a mezi lety 1545 a 1555 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. Někdy v tu dobu také vznikl v Budkově pivovar. Již o několik stovek let dříve (snad ve 14. století) byl v Budkově postaven kostel sv. Martina. V roce 1672 pak byla v Budkově zřízena škola, ta pak získala v roce 1773 vlastní budovu, rozšíření se dočkala v roce 1850. Nová školní budova pak byla postaven mezi lety 1865 a 1866. Roku 1943 byl ve vsi vztyčen pomník padlým v první světové válce, ten byl v roce 1946 rozšířen o pamětní desku obětem druhé světové války.[4] V roce 1949 ve vsi vzniklo JZD, následně pak se roku 1974 sloučilo s JZD ve Štěpkově a Oponešicích.[5]
V letech 2006–2010 působil jako starosta Miloslav Záškoda, od roku 2010 do roku 2018 tuto funkci zastával Jaroslav Pokorný. Od roku 2018 funkci starosty zastává Jiří Záškoda.
V roce 2015 došlo k zastavení zvonění zvonů z místního kostela, kdy ve věži jsou zvony dva, menšímu, pojmenovanému po sv. Martinovi, v roce 1954 puklo srdce, větší je v havarijním stavu a tak došlo k zastavení jeho užití. Je to jeden z nejstarší zvonů na Moravě a je pojmenován po sv. Anně. Starší zvon sv. Anny pochází z roku 1489, novější zvon sv. Martina pochází z roku 1655.[6]
Do roku 1849 patřil Budkov do budkovského panství, od roku 1850 patřil pod podkrajský úřad v Dačicích, následně od roku 1855 do roku 1868 do okresu Jemnice, pak opět do okresu Dačice a od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice.[5]
V obci působí rodák Svatopluk Jakš, jehož rodina shromažďuje prameny o historii obce, primárně se soustředí na historii obce za první světové války.[7]
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 721 | 777 | 713 | 670 | 641 | 661 | 616 | 594 | 517 | 557 | 441 | 398 | 378 | 378 |
Hospodářství a doprava
Funguje tu Restaurace Maják a Zemědělské družstvo Budkov.
Školství, kultura a sport
Obec zřizuje příspěvkovou organizaci Základní škola a Mateřská škola Budkov.[9] Nachází se zde Dětský domov Budkov. Sídlí zde kapela Budkovanka.
Pamětihodnosti
- vodní zahrada – soustava kanálů, architektonická vzácnost
- kostel sv. Martina
- renesanční zámek s anglickým parkem
Osobnosti
- František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855), šlechtic, pán z Budkova
- Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892), dramatik, historik a politik, prožil dětství v Budkově
- František Dominik Pomesian (1685–1777), kněz
- Mons. Pavel Posád (* 1953), pomocný biskup českobudějovický a 19. biskup litoměřický
- Eduard Zwak (1869–1952), stavař a osvětový pracovník
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 180. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček.
- ↑ ZÁŠKODA, Jiří. Z historie [online]. Obec Budkov, 2011-05-10 [cit. 2019-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863, [40] s. s. Dostupné online. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 724.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Kostel v Budkově skrývá vzácný a velmi starý zvon [online]. Třebíčský deník, 2015-08-08 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rodinná sbírka zachycuje válečný osud obce Budkov na Třebíčsku | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2018-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Učili už před zavedením školní docházky. Jedna z nejstarších škol je v Budkově. Třebíčský deník. 2021-08-08. Dostupné online [cit. 2021-08-26].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Budkov na Wikimedia Commons
- Budkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci
- Statistické informace o obci