Marijci: Porovnání verzí
m Robot: oprava ISBN |
m robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - etnická skupina |
{{Infobox - etnická skupina |
||
| název = Marijci |
|||
| obrázek = Hill mari folk ensemble.jpg |
|||
| popisek = Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El. |
|||
| populace = 613 000 |
|||
| regiony = |
|||
| region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko|Ruská federace]] |
|||
| pop1 = 604 298 (2002) <ref>[http://www.perepis2002.ru/content.html?id=11&docid=10715289081463 Etnické skupiny Ruské federace - 2002]</ref> |
|||
| region2 = {{Vlajka a název|Kazachstán}} |
|||
| pop2 = 5 000 (1999) |
|||
| region3 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} |
|||
| pop3 = 4 130 (2001) <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu 2001 - Ukrajina |url=http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ |datum přístupu=2010-06-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100701153929/http://www.ukrcensus.gov.ua/rus/results/nationality_population/ |datum archivace=2010-07-01 |nedostupné=ano }}</ref> |
|||
| jazyky = [[Ruština]], [[Marijština]] |
|||
| náboženství = [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[pohanství]] |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Urals mari.jpg|náhled|Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]] |
[[Soubor:Urals mari.jpg|náhled|Východomarijské ženy v tradičních krojích - folklorní skupina "Ervij"]] |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 68: | Řádek 69: | ||
{{Uralské národy}} |
{{Uralské národy}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] |
[[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] |
Verze z 8. 8. 2021, 15:06
Marijci | |
---|---|
Folklorní skupina marijských horských žen, Marij-El. | |
Populace | |
613 000 | |
Ruská federace | 604 298 (2002) [1] |
Kazachstán | 5 000 (1999) |
Ukrajina | 4 130 (2001) [2] |
Jazyk(y) | |
Ruština, Marijština | |
Náboženství | |
Pravoslavná církev, pohanství |
Marijci (též Čeremisové, rusky Марийцы) jsou ugrofinský národ žijící v Povolží. Většina Marijců žije v Marijsku a také v Tatarstánu a Baškortostánu. V roce 2002 se k marijské národnosti přihlásilo 604 298 občanů Ruské federace. Několik tisíc Marijců žije na Ukrajině a v Kazachstánu.
Marijci se kulturně dělí na Marijce horské, žijící podél pravého břehu Volhy, Marijce luční, žijící podél levého břehu Volhy a Marijce východní žijící převážně v Baškortostánu.[3]
Jazyk
Marijština náleží do finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny. V současností ji lingvisté dělí na čtyři dialekty: luční, horský, východní a severozápadní.
Náboženství
Marijci kromě pravoslaví vyznávají svoji tradiční pohanskou víru spočívající v uctívání přírody.
Tato víra - Kuga sorta (z překladu Velká svíce) vznikla v 19. století na vzdor proti christianizaci, avšak spolu s prastarými pohanskými prvky mísí i prvky křesťanství.[4] Tradiční náboženské obřady se konají v hájích a lesích u obětních míst nazývaných keremet, kam lidé nosí obětiny v podobě různého jídla. Na nejvyšším místě marijského pantheonu stojí Bílý bůh – Jumo (kognát finského slova jumala znamenající „Bůh“)[5].
Významní Marijci
- Vjačeslav Bykov — hokejista, trenér ruské reprezentace
- Ivan Kyrlija — básník a herec
- Vjačeslav Kislicyn — 2. prezident Marijska
- Valentin Kolumb — básník
- Ivan Palantaj — hudební skladatel
- Oleg Taktarov — zápasník a herec
- Sergej Čavajn — básník a dramaturg
- Andrej Ešpaj — hudební skladatel
- Jakov Ešpaj — hudební skladatel a etnograf
Odkazy
Reference
- ↑ Etnické skupiny Ruské federace - 2002
- ↑ Sčítání lidu 2001 - Ukrajina. www.ukrcensus.gov.ua [online]. [cit. 2010-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01.
- ↑ Jazyky Evropy - Volžské jazyky
- ↑ Robert Winston: Člověk, Londýn: Dorling Kindersley, 2005. st. 397
- ↑ Severské listy Archivováno 2. 7. 2007 na Wayback Machine. - výprava k jezeru Světlojar
Literatura
- HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 191–192.
- ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marijci na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Čeremisové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích