Benátská běloba: Porovnání verzí
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| url = https://news.nationalgeographic.com/2016/09/ingredients-lipstick-makeup-cosmetics-science-history/ |
| url = https://news.nationalgeographic.com/2016/09/ingredients-lipstick-makeup-cosmetics-science-history/ |
||
| datum přístupu = 2018-07-02 |
| datum přístupu = 2018-07-02 |
||
}}</ref>) bylo [[kosmetika|líčidlo]] používané během [[16. století]] k dosažení bílého vzhledu pleti<ref name="Daukantas2010">{{ |
}}</ref>) bylo [[kosmetika|líčidlo]] používané během [[16. století]] k dosažení bílého vzhledu pleti<ref name="Daukantas2010">{{Cite journal|last1=Daukantas|first1=Patricia|title=The Optical Illusions of Cosmetics|journal=Optics and Photonics News|volume=21|issue=7|year=2010|pages=42|issn=1047-6938|doi=10.1364/OPN.21.7.000042}}</ref>. Vyrábělo se z [[uhličitan olovnatý|uhličitanu olovnatého]], který sice funguje jako efektní bílý [[pigment]], je ale zároveň [[jed|toxický]]. |
||
V Evropě 16. století byla extrémně bledá pleť považována za symbol elity, a proto se barvení obličeje stalo velmi populárním. Benátskou bělobou si barvila pleť například anglická královna [[Alžběta I.|Alžběta I]]<ref name=":0">{{Citace monografie |
V Evropě 16. století byla extrémně bledá pleť považována za symbol elity, a proto se barvení obličeje stalo velmi populárním. Benátskou bělobou si barvila pleť například anglická královna [[Alžběta I.|Alžběta I]]<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Chemie}} |
{{Portály|Chemie}} |
||
Verze z 5. 8. 2021, 09:38
Benátská běloba (v angličtině také známá jako "spirits of Saturn"[1]) bylo líčidlo používané během 16. století k dosažení bílého vzhledu pleti[2]. Vyrábělo se z uhličitanu olovnatého, který sice funguje jako efektní bílý pigment, je ale zároveň toxický.
V Evropě 16. století byla extrémně bledá pleť považována za symbol elity, a proto se barvení obličeje stalo velmi populárním. Benátskou bělobou si barvila pleť například anglická královna Alžběta I[3]. Vrstvy benátské běloby, kterými si ženy pokrývaly obličej, nicméně vedly k nežádoucím účinkům. Používáním se lidem rozvíjelo akné[4] a celkově zhoršovala pleť: ztrácela barvu, šedla, někdy nabývala žlutavého nádechu, takže potřeba líčidla se tím ještě zvyšovala[3]. Dlouhodobé používání také ničilo zuby a způsobovalo vypadávání vlasů a někdy i závažné zdravotní potíže jako poničení plic[3].
Přestože v 16. století bylo na trhu vícero bělících líčidel, benátská běloba byla během 16. století nejpopulárnější, přestože byla velmi drahá. Od ostatních líčidel se přitom pravděpodobně příliš nelišila[3].
Reference
- ↑ Arsenic Pills and Lead Foundation: The History of Toxic Makeup. news.nationalgeographic.com. 2016-09-22. Dostupné online [cit. 2018-07-02].
- ↑ DAUKANTAS, Patricia. The Optical Illusions of Cosmetics. Optics and Photonics News. 2010, s. 42. ISSN 1047-6938. DOI 10.1364/OPN.21.7.000042.
- ↑ a b c d 1974-., Eldridge, Lisa,. Face paint : historie make-upu. Brno: [s.n.] 239 stran s. ISBN 9788074629907, ISBN 8074629902. OCLC 962341328
- ↑ TABASUM, Humyra; AHMAD, Tanzeel; ANJUM, Farzana. The Historic Panorama of Acne Vulgaris. International Journal of Advanced Ayurveda, Yoga, Unani, Siddha and Homeopathy. 2013-09-02, roč. 2, čís. 1, s. pp. 99–104. Dostupné online [cit. 2018-07-02].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Benátská běloba na Wikimedia Commons
