Ambrózie a nektar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Ambroise (diskuse | příspěvky)
m ještě drobná úprava času, z minulého na přítomný-neutrální (už se to tu řešilo - mytologie nemá minulý čas, když se jedná o všeobecné informace, které by měly platit - v té mytologii/náboženství).
Řádek 29: Řádek 29:
== Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě ==
== Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě ==
[[Soubor:WLANL - MicheleLovesArt - Museum Boijmans Van Beuningen - Istoriato schotel, de maaltijd der Goden op de Olympus.jpg|náhled|Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530]]
[[Soubor:WLANL - MicheleLovesArt - Museum Boijmans Van Beuningen - Istoriato schotel, de maaltijd der Goden op de Olympus.jpg|náhled|Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530]]
Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózie, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, se dle jedne z verzí užívá také jako čisticí a vonná mast nebo k léčení ran. Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. [[Tantalos|Tantalovi]] (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo [[Achilles|Achilleovi]].
Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózii, jídlo dávající mládí, krásu i&nbsp;nesmrtelnost, užívají někdy bohové také jako čisticí a&nbsp;vonnou mast nebo k&nbsp;léčení ran (proto název ambrózie dávali starověcí lékaři různým životním elexírům nebo krášlícím prostředkům).<ref>Ottův slovník naučný, díl 2. Alqueire-Ažušak (1889), s. 93</ref> Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i&nbsp;jiným, např. [[Tantalos|Tantalovi]] (ten ovšem nektar a&nbsp;ambrózii kradl a&nbsp;dělil se pak o&nbsp;ně se svými přáteli smrtelníky), nebo [[Achilles|Achilleovi]].


Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], je úlohou bohyně [[Hébé]].
Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval [[Héfaistos]], je úlohou bohyně [[Hébé]].

Verze z 28. 7. 2021, 17:52

Ambrózie (také ambrozie nebo ambrosie) a nektar jsou slova řeckého původu, která v řecké mytologii znamenají pokrm a nápoj bohů. Smrtelníkům, kteří je pozřou, dají nesmrtelnost a věčné mládí. V přeneseném významu se těmito slovy někdy označuje velmi chutné jídlo či lahodný nápoj. V botanice se názvem ambrozie označuje rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých a názvem nektar cukernatá šťáva vyměšovaná květními žlázami rostlin k lákání opylujícího hmyzu.[1][2]

Význam, zmínky v mytologii a v Illiadě

Hostina olympských bohů. Majolika, Nicola da Urbino 1530

Nektar jako nápoj věčného mládí, devětkrát sladší než med, bohové pijí místo vína. Ambrózii, jídlo dávající mládí, krásu i nesmrtelnost, užívají někdy bohové také jako čisticí a vonnou mast nebo k léčení ran (proto název ambrózie dávali starověcí lékaři různým životním elexírům nebo krášlícím prostředkům).[3] Výjimečně ji bohové podle příběhů řecké mytologie poskytli i jiným, např. Tantalovi (ten ovšem nektar a ambrózii kradl a dělil se pak o ně se svými přáteli smrtelníky), nebo Achilleovi.

Podávání ambrózie a nalévání nektaru při hostinách v nádherných palácích, které na Olympu vybudoval Héfaistos, je úlohou bohyně Hébé.

V Homérově eposu Ilias se ambrózie a nektar používají jako prostředek balzamování: v jedné scéně (xvi. 670) Zeus přikázal Apollónovi pomazat božskou mastí tělo mrtvého reka Sarpédóna. Později v jiné scéně (xix. 38) mořská víla Thetis ambrózií a nektarem balzamuje tělo Patrokla.

Odkazy

Reference

  1. REJMAN, Ladislav. Slovník cizích slov. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 416 s. S. 29, 246. 
  2. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 1. svazek (a/b). 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 115. 
  3. Ottův slovník naučný, díl 2. Alqueire-Ažušak (1889), s. 93

Literatura

  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 454 s. ISBN 80-85946-29-7. 
  • Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha: J. Otto, 1889. 1244 s. Dostupné online. S. 93. 

Související články